Prezident Petr Pavel během několika dnů předvedl ostrý obrat v postoji k účasti na summitu NATO. Zatímco 4. dubna připustil, že výběr delegace je plně v rukou kabinetu, o tři dny později už hovořil o porušování ústavních kompetencí prezidenta ze strany vlády. Spor s premiérem Andrejem Babišem (ANO) tak rychle přerostl v otevřený konflikt vedený přes média.
Pavel dne 19. března 2026 uvedl: „Já jsem zaznamenal pouze včera z médií, že měl Andrej Babiš říct, že by na nadcházející summit NATO v Ankaře měl jet s ministrem zahraničí. Já jsem o tom s ním nemluvil.“ A dodal: „Když byl (Babiš, pozn. red.) jmenován premiérem, tak jedna z prvních věcí, kterou jsem mu řekl, byla, že jsem zvyklý komunikovat tak, že jakýkoliv názorový nesoulad v první řadě řeším s tím, koho se týká, a teprve následně se o tom dozví média. Zatím jsem takovou praxi vždycky dodržel.“
A tady již nemá pravdu: své, dle mnohých protiústavní, nejmenování Filipa Turka ministrem oznámili Pavlovi poradci médiím mnohem dříve, než se Turek s Pavlem sešli. A není to zdaleka jediná Pavlova nepravda.
Tři dny, dvě protichůdná stanoviska
4. dubna 2026 Pavel pro ČT 24 jasně řekl, že vláda si členy delegace vybírá sama. Česká televize následně ústy moderátorky potvrdila: „Nový kabinet zažitý úzus, že na summit jezdí prezident, mění a je to v jeho, tedy vládní, pravomoci.“ Pavel v reportáži uvedl, že by se na toto téma s Babišem rád sešel, a pokud nevyjde osobní schůzka, minimálně mu zavolá. Nic z toho, co řekl do kamer, ale neplatí.
Již 7. dubna 2026, pouhé tři dny poté, co uznal, že výběr členů delegace je čistě na vládě, otočil o 180 stupňů a přes média zahájil otevřený střet s Babišem.
Přestože s ním nesouhlasil, nezatelefonoval mu. Prostě do médií poslal vzkaz, že Babiš jeho neúčastí na summitu NATO porušuje ústavní kompetence prezidenta republiky. V Ústavě se totiž píše, že prezident republiky reprezentuje zemi navenek.
Dne 8. dubna 2026 Pavel svou rétoriku ještě přitvrdil: „Babiš nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident, tedy první ústavní činitel, který z Ústavy zastupuje zemi navenek, pojede, nebo nepojede na setkání hlav státu. On je tím, kdo to rozhodnutí procesuje.“
Přesně tohle ale Pavel vyvrátil při nejmenování Turka, protože lidé kolem něj i on samotný řekli, že dokud není v Ústavě slovo „musí,“ tak prostě nemusí.
A kotrmelec na závěr
A proč tak moc usiluje o tuto cestu? Dalo by se usuzovat, že Pavel chce vedle vlastního zviditelnění a upevnění své pozice kritizovat vládu v rámci oficiálního zahraničního setkání. Nebylo by to poprvé, kdy by opoziční politik, za nějž lze Pavla považovat, vládu kritizoval u zahraničních partnerů. Podobný krok učinili Piráti, když se chlubili tím, jak v Bruselu svým partnerům sdělovali, že se na ministerstvo chystá nacista (Turek).
Vít Rakušan (STAN), který byl v té době stále ještě ministrem vnitra, zašel ještě dál. Na Slovensku se zúčastnil protivládní demonstrace.
To však není dobrý politický krok. Pokud v zemi nevládne skutečná totalita, neměl by žádný opoziční politik, a už vůbec ne prezident republiky, byť lídr opozice, kritizovat vládu v zahraničí. Důvod je prostý. Tyto výroky totiž nepoškodí jen kabinet, ale celou zemi.
Piráti, hnutí STAN i prezident republiky by o tom měli popřemýšlet. Zejména Petr Pavel, který nejde pro ostré slovo daleko, když nyní prohlásil na adresu Donalda Trumpa, že NATO poškodil více než Putin. Právě tímto kotrmelcem svou případnou účast na summitu zpochybnil, resp. ohrozil, naprosto dokonale. A paradoxně sám.
Čtěte také:
Nerušil: Televizní poplatky jsou daň. Musíme zabránit nástupu „woke“ propagandy a LGBT ideologie
Probační a mediační služba: „Dohled“ místo kriminálu
Fürst: Kdo se postaví proti podvodům a bezpráví, je exemplárně zničen
