S informací, že je politická moc (resp. vrcholní představitelé stran a hnutí) propojená s lobbistickými zájmy a zájmy oligarchů v kauzách, které ukazují na drancování veřejných rozpočtů ve prospěch úzké oligarchistické nebo politické skupiny, se dokonce i v mainstreamu setkal víceméně každý. Jen málokdo totiž nikdy neslyšel o kauzách jako Dozimetr, IKEM, DPP, kampelička a další a další. Nicméně existuje ještě jeden ekosystém, který není veřejnosti příliš znám, protože je ukryt za akademickou svobodou a nezávislou samosprávou, které jsou garantovány jejich právním statutem. Možnost leccos skrývat také umožňuje fakt, že vysoké školy nepodléhají kontrole NKÚ, ačkoliv hospodaří s nemalými prostředky daňových poplatníků. Jsou ale opravdu tak úctyhodné a nezávislé?
Hlavními příjmy veřejných vysokých škol jsou peníze daňových poplatníků. Na vysoké školy putují především prostřednictvím příspěvků a dotací MŠMT a dále pak jako projekty prostřednictvím grantových agentur, ať už českých, nebo evropských. Třetí část příjmů tvoří příjmy ze spolupráce s komerčním sektorem. A nemyslete si, že jsou to malé peníze. Jde o mnohamiliardové finanční toky. A kde jsou velké peníze, tam je i korupce, a tak jsou vytvářeny různé „kreativní“ projekty, které dokáží odklánět do vybraných kapes velmi velké prostředky.
V následujícím seriálu chci čtenáře a veřejnost seznámit blíže s tím, jak taková univerzitní chobotnice akademických a politických zájmů dokáže systém financování pořádně pumpnout.
Vysokoškolský ústav CATRIN na UPOL: Zrod chobotnice
Exemplárním příkladem patologické struktury ve vztahu k hospodárnému nakládání s veřejnými prostředky z kapes daňových poplatníků je vysokoškolský ústav na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL) nazvaný Český institut výzkumu a pokročilých technologií. S ohledem na rozsah škod je jeho anglická zkratka CATRIN připomínající nejničivější hurikán v dějinách USA v tomto případě naprosto symptomatická.
Primárním posláním vysokých škol je vzdělávání studentů. Zákon o vysokých školách poměrně podrobně popisuje pravidla fungování vysokých škol, včetně fungování jejich fakult a akademických orgánů. Jako červí díra působí v zákoně pouhé dva relativně krátké a vágní paragrafy, které umožňují vysokým školám zřídit vedle fakult též vysokoškolské ústavy zaměřené pouze na výzkumnou činnost. K čemu je na vysoké škole ústav, který se nevěnuje vzdělávání studentů, není z pohledu daňového poplatníka příliš jasné, zejména v zemi, kde máme vedle vysokých škol ještě rozsáhlou síť institucí orientovaných pouze na výzkum, a sice ústavy Akademie věd ČR.
Bližší pohled pak ukazuje jeden podstatný rozdíl mezi ústavem a fakultami. Na fakultách funguje demokratická akademická samospráva, což znamená, že si akademická obec prostřednictvím svých senátorů volí svého děkana, přičemž výkon jeho funkce včetně hospodaření je také pod permanentní kontrolou akademického senátu. Naproti tomu na vysokoškolském ústavu žádná samospráva není, ředitel je prostě jmenován rektorem a žádný akademický senát na počínání ředitele nedozírá. Pokud rektor drží ochrannou ruku nad ředitelem, je to ideální schránka umožňující tunelování finančních prostředků daňových poplatníků.
Ústav CATRIN formálně vznikl v roce 2020 z částí třech (do té doby samostatných) vědeckých center univerzity – Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které původně vznikly v rámci Přírodovědecké fakulty UPOL, a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který vznikl pod Lékařskou fakultou UPOL, na níž tato akce proběhla relativně bezkonfliktně, jelikož fakulta pod nový ústav nenavedla žádné laboratoře ani movitý majetek, a za to, že formálně převedla tři kmenové pracovníky na nově vzniklý ústav, byla odměněna 15 miliony korun.
Násilný akt a brutální útoky vůči oponentům
V případě Přírodovědecké fakulty UPOL to byl však úplně jiný příběh. V podstatě šlo o násilný akt, doprovázený brutálními likvidačními osobními útoky proti všem oponentům. Podrobně je vše popsáno zde a tady. Přes výslovný nesouhlas fakultních orgánů jí byly odebrány stovky milionů grantových prostředků a CATRIN dodnes v rozporu s platnou legislativou okupuje několik tisíc metrů čtverečních laboratorních prostor a přístrojové vybavení s pořizovací hodnotou přesahující 500 milionů korun, které jsou na majetkových kartách fakulty. Ta proto již několik let nemůže normálně fungovat a je významně omezena ve svých výzkumných aktivitách i při zajištění výuky v akreditovaných studijních programech, přičemž adekvátních kompenzací se dosud nedočkala. Situace není dořešena dodnes, a univerzita tak zcela bezdůvodně devastuje svou největší fakultu, která zajišťuje vzdělávání pro více než 4000 studentů a jejíž pracovníci generují více než polovinu vědeckého výkonu UPOL.
Nicméně pár osob z toho profituje – a to je pro olomoucké rektory zřejmě více než veřejná služba, kterou společnosti poskytují aktivity Přírodovědecké fakulty UPOL. Jak moc přitažlivým magnetem dokáže být schránka CATRIN, mohou přiblížit čísla z výročních zpráv. Poslední veřejně známá data jsou za rok 2024 a z těch můžeme vyčíst, že celá UPOL hospodařila s celkovými výnosy 5,236 mld. Kč, zatímco výnosy CATRIN činily 314 mil. Kč. A to už je zajímavý balík, přičemž není jediný. Rakovina se šíří a klíčové pracovníky CATRIN už nalezneme také na Vysoké škole báňské v Ostravě, skrze kterou čerpají další stamilionové částky z veřejných prostředků. A další miliony tečou s využitím univerzitní infrastruktury přímo do soukromých kapes mimo univerzitní účty. Jde o typické schéma přenášení nákladů a rizik na veřejné instituce a privatizaci výnosů. Příště se podrobněji podíváme na to, jak to probíhá.
Čtěte také:
Odvrácená tvář akademické svobody
Bývalý děkan Kubala k reformě školství: Posílení pravomocí rektorů není řešením
Fürst: Kdo se postaví proti podvodům a bezpráví, je exemplárně zničen
