Česká televize a Český rozhlas s největší pravděpodobností systematicky zkreslují informace o rusko‑ukrajinském konfliktu, čímž by porušovaly zákon, který veřejnoprávním médiím nařizuje, aby byla objektivní.
Metoda OSINT
Veřejnoprávní média – Česká televize a Český rozhlas – mají podle zákona povinnost poskytovat objektivní, vyvážené a ověřené informace. Tato povinnost je zakotvena v zákonech č. 483/1991 Sb. a č. 484/1991 Sb. a představuje základní důvod, proč jsou tato média financována z veřejných prostředků. Pokud tuto povinnost neplní, nejde o drobný profesní nedostatek, ale o porušení zákona. V případě veřejnoprávního zpravodajství o rusko‑ukrajinském konfliktu existují vážné důvody domnívat se, že ČT i ČRo realitu systematicky zkreslují přibližně v rozsahu 70 % celkového mediálního obrazu.
Aby bylo možné toto tvrzení posoudit, je nutné vysvětlit, co znamená pojem OSINT. OSINT (Open Source Intelligence) je metoda zpravodajské analýzy založená výhradně na otevřených, veřejně dostupných a ověřitelných datech. Patří sem satelitní snímky, geolokovaná videa, fotografie z bojiště, vizuálně potvrzené ztráty techniky, mapové projekty a další zdroje, které lze nezávisle ověřit. OSINT není propaganda, není to politická interpretace. Je to realita viditelná na mapě, na snímku nebo na videu. Právě tato data umožňují vytvořit objektivní obraz situace na frontě bez ohledu na to, jak ji popisují vlády, armády nebo média.
Výběrová interpretace
Při porovnání OSINT dat s tím, jak konflikt prezentují ČT a ČRo, se ukazuje zásadní nesoulad. OSINT dlouhodobě potvrzuje, že fronta se posouvá pomalu, že jde o opotřebovací válku a že Rusko postupuje po malých, ale stabilních krocích, zejména na Donbasu. Ukrajina naopak dosahuje úspěchů především pomocí dronových útoků hluboko v ruském týlu, nikoliv na frontové linii. Žádná strana není v pozici jasného vítěze, žádný „bod zlomu“ se nekoná a žádná dramatická změna dynamiky není vidět.
Zpravodajství ČT a ČRo však vytváří odlišný obraz. Systematicky zdůrazňuje ukrajinské úspěchy, často bez mapového kontextu, který by ukázal, že tyto úspěchy nemění celkovou situaci na frontě. Ruský postup je prezentován minimálně, často jen jako „útoky“ nebo „ostřelování“, nikoliv jako územní zisky. Komentáře o „ztrátě tempa ruské armády“, „ukrajinské iniciativě“ nebo „možném obratu“ se objevují pravidelně, přestože OSINT nic takového nepotvrzuje. Tím vzniká výběrové a interpretační zkreslení, které zásadně ovlivňuje celkový dojem diváka.
Manipulace veřejným míněním
Zkreslování zpravodajství není založeno na tom, že by média uváděla nepravdivé jednotlivé události. Problém spočívá v tom, jaké informace vybírají, jaké potlačují a jakým způsobem je rámují. Pokud média opakovaně zdůrazňují jen jednu část reality a jinou část ignorují, vytvářejí obraz, který sice obsahuje pravdivé prvky, ale jako celek je nepravdivý. A právě tento celek je pro diváka rozhodující.
Na základě porovnání OSINT dat a mediálního obrazu lze argumentovat, že přibližně 70 % celkového obrazu konfliktu prezentovaného ČT a ČRo neodpovídá ověřitelným faktům. Nejde o přesné matematické číslo, ale o kvalifikovaný odhad založený na analýze výběrovosti, rámování, vynechávání kontextu a rozporů s vizuálně ověřitelnými daty. Pokud více než polovina mediálního obrazu neodpovídá realitě, pak je zcela legitimní tvrdit, že veřejnoprávní média nenaplňují svou zákonnou povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace.
Zákon nepožaduje, aby média byla bez hodnot nebo bez emocí. Chce pouze, aby nezkreslovala skutečnost. Pokud je realita fronty systematicky prezentována způsobem, který odpovídá politickému či společenskému očekávání, ale nikoliv faktům, pak nejde o objektivní zpravodajství, ale o narativ, který má ovlivnit veřejné mínění určitým směrem. To je v rozporu se zákonnými předpisy.
Čtěte také:
Babišův střet zájmů: Veřejnoprávní média opět dezinformují
Že prý jsou veřejnoprávní média objektivní? Zapomeňte!
Česká veřejnoprávní média jako relikt polistopadové humanizace marxismu
