Příběh Petry z Malmö není pouze příběhem jednoho z nejbrutálnějších sexuálních zločinů. Je také příběhem Švédska, jeho zideologizované migrační politiky a postižené justice.
V březnu 2017 Petře vnikli do bytu dva syrští migranti. Krutě ji bili pěstmi, kopali do těla a hlavy, škrtili ji do bezvědomí, vyhrožovali pistolí a střídali se několik hodin v jejím drsném znásilňování. Při odchodu jí vzali klíče a pohrozili smrtí, pokud půjde na policii.
Oba byli dopadeni a odsouzeni. Soud přiznal Petře odškodnění 225 000 švédských korun. Pokud by se to nestalo ve Švédsku, tady mohl příběh skončit. Jenže odsouzení násilníci peníze neměli. Petra tak musela získávat alespoň část náhrady jinými cestami. Podle švédské veřejnoprávní televize SVT dostala přibližně 100 000 korun od pojišťovny a švédského úřadu pro oběti trestných činů, ovšem ani po letech neměla vyplaceno od pachatelů odškodnění, které jí soud přiznal.
A teď přichází část příběhu, která působí jako odporný vtip. Jeden ze syrských násilníků později předložil jakési syrské dokumenty, podle kterých prý měl v době zločinu šestnáct, nikoli osmnáct let. Jak k těmto dokumentům přišel a na čí radu to udělal až dlouho po konání soudu, není známo… Faktem je, že trest mu byl snížen a stát dospěl k závěru, že strávil ve vězení o čtrnáct měsíců déle, než měl jako mladistvý.
Švédský stát mu rovnou vyplatil 840 000 korun. Připomeňme si: Brutálně znásilněné Petře soud přiznal 225 000 korun, které z pachatelů nikdo nedokázal dostat. Její násilník obdržel od státu 840 000 korun. A ještě něco neuvěřitelného. Kdo by si myslel, že stát z odškodnění brutálního násilníka zaplatil dluh vůči jeho oběti, byl by v krutém omylu. Petra zase nedostala nic, i když útočník měl teď hromadu peněz, mnohem víc než ona. Podle zákona totiž nesmělo být odškodnění vyplacené násilníkovi státem exekučně zabaveno, aby z něj byly uspokojeny nároky jeho oběti…
Takže zatímco Petra čekala na peníze přiznané soudem za strašné utrpení, které jí dva Syřané způsobili, jeden z útočníků odešel na svobodu s 840 000 korunami od švédského státu a radostně si užíval života. Petře samozřejmě nedal nic… Vše podle zákona… To už není jen do očí bijící nespravedlnost. To je katastrofa.
Petra mezitím žila s otřesnými následky útoku. Podstupovala psychologickou léčbu, z odporného zločinu se nikdy nevzpamatovala. Nakonec spáchala sebevraždu. Ale ani tady švédská tragédie nekončí. Jonatan Alfvén Petru osobně znal, pomáhal jí a později veřejně psal o odsouzených sexuálních pachatelích. Jeden z Petřiných útočníků na něj ovšem podal z vězení trestní oznámení kvůli „těžké pomluvě“. A tím se dostáváme do současnosti. V srpnu 2026 začal proces, v němž Alfvénovi hrozí až dva roky vězení. A to přesto, že zveřejňoval pouze informace pocházející z veřejných soudních rozhodnutí…
Tím se zatím kruh uzavírá. Dva Syřané vniknou ženě do bytu, bijí ji, škrtí a celé hodiny krutě znásilňují. Jeden z nich poté dostane od švédského státu 840 000 korun. Jeho oběť z těchto peněz nesmí dostat ani korunu. Žena později skončí v hrobě. A člověk, který veřejně píše o odsouzených sexuálních pachatelích, skončí před soudem.
Strašné je, že pokud stát dokáže chránit peníze brutálního násilníka před jeho obětí lépe, než dokázal chránit oběť před násilníkem, pak už nestačí říct, že systém někde udělal chybu. Takový systém je v rozkladu.
