Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Afghánští mudžáhidové se zasloužili o pád komunistické totality více než disidenti 

Zdroj: Profimedia

Bojovníci v turbanech, hábitech a sandálech přispěli k pádu komunismu, tedy i k naší svobodě, ve větší míře než disidenti. Jejich až fanatický odpor přispěl rovněž ke konci Sovětského svazu, který tak těžce nese Vladimir Putin. Západ v čele s USA se bohužel nepoučil.

7. října 2001 zahájil tehdejší prezident USA George W. Bush invazi do Afghánistánu. Spojené státy tímto krokem reagovaly na neochotu hnutí Tálibán vydat Usámu bin Ládina, strůjce atentátu z 11. září téhož roku, při kterém v USA zahynuly na tři tisíce lidí. Americký prezident měl podporu Rady bezpečnosti OSN, která vládnoucí hnutí Tálibán označila za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Podle mě je ale pro Česko mnohem důležitější datum 27. 12. 1979. Tehdy do Afghánistánu vpadla pro změnu armáda Sovětského svazu a paradoxně zahájila destrukci komunismu v Evropě.  

V obou případech jsme byli spojenci útočníka, dosti podstatný rozdíl spočívá v tom, že si Sověti, na rozdíl od Američanů, vystačili sami. Proto, ačkoli naši soudruzi invazi Kremlu samozřejmě slovně podporovali, nepadl během sovětského dobrodružství v Afghánistánu jediný český voják. To Bushem zahájený dvacet let trvající konflikt stál Českou republiku čtrnáct obětí z řad ozbrojených složek. Přes maximální možnou úctu, kterou chovám k českým vojákům, kteří položili život ve výkonu služby, byla jejich smrt víceméně zbytečná. 29. února 2020 byla totiž v katarském hlavním městě Dauhá podepsána mírová dohoda mezi USA a afghánským militantním hnutím Tálibán.

Podle amerických politiků se sice nejednalo ze strany USA o kapitulaci, leč dopadlo to tak, že prezident USA Joe Biden sice stanovil stažení vojsk k 11. září 2021, již 15. srpna ovšem padl do rukou ozbrojenců Kábul. Nejdříve uprchl prezident Ašraf Ghání, pak došlo na zběsilý úprk Západu, stačí vzpomenout na záběry z mezinárodního letiště v Kábulu. Tálibán dnes vládne v Afghánistánu ještě pevnější rukou než před válkou, o trvalé svobodě nemůže být ani řeč.  

Komunismu začala zvonit hrana

Vraťme se ale k datu 25. 12. 1979, kdy se deset let před pádem Berlínské zdi, začala rodit také naše svoboda. Ostatně, web britské stanice BBC uvádí v textu popisujícím klíčové faktory, které vedly k prohře Sovětského svazu ve studené válce, nikoli jména Lecha Walesy či Václava Havla, ale porážku sovětské armády v Afghánistánu. Viz otisk grafiky z webu BBC níže.

Mám-li srovnávat obě neúspěšné afghánské mise, zatímco cílem operace Trvalá svoboda v roce 2001 bylo dopadení strůjce atentátu z 11. září Usámy bin Ládina, který byl nakonec popraven 2. května 2011 speciálním komandem US Navy Seals na území víceméně spojeneckého Pákistánu, sovětský vpád do Afghánistánu byl přece jen založen na racionálnějších důvodech.

Kromě „bratrské“ pomoci vládě v Kábulu, totiž Kreml reagoval na vyzbrojování afghánských protivládních bojovníků mudžáhidů ze strany USA, což potvrdil i bývalý americký prezident pro otázky národní bezpečnosti Zbigniew Brzezinski v textu „How Jimmy Carter and I Started the Mujahideen.“ A protože na rozdíl od USA měl SSSR s Afghánistánem jižní hranici, zvolil vojenské řešení a komunismu začala zvonit hrana.

Stejný scénář

Zpočátku to vypadalo pro Sověty skoro nadmíru výtečně. Příslušníci speciálních jednotek zastřelili v prezidentském paláci prezidenta Amína a na jeho místo dosadili velvyslance v Československu Babraka Karmala. Invazní armáda ovládla, stejně jako o 22 let později USA, metropoli, větší města, vojenské základny a strategické dopravní komunikace.

Pak ale museli okupanti, naštěstí pro nás nedbaje na zkušenosti Anglie, která prohrála v Afghánistánu tři války, přistoupit na partyzánský způsob boje mudžáhidů. Svaté bojovníky podporovaly USA, Pákistán, Saúdská Arábie, Anglie a dokonce Čína, zatímco o výcvik se starali instruktoři CIA. Náboženští fanatici nepotřebovali stíhačky F-16, tanky Abrams či Leopard ani systémy protivzdušné obrany, obešli se bez salvových raketometů M142 HIMARS. Hlavní roli sehrály rakety země – vzduch FIM 92 Stinger, kterými sestřelovali sovětské vrtulníky.

Konec mýtu o neporazitelnosti

Sovětský partajní šéf Gorbačov z pozice pragmatika po nástupu do funkce v roce 1985 naštěstí pro země východního bloku až po třech letech pochopil, že dlouhá opotřebovací válka nemůže skončit pro SSSR úspěchem. V dubnu se 1988 se proto začalo na půdě OSN vyjednávat, 15. února 1989 došlo ke stažení více než 110 000 vojáků armády SSSR.

Byť se, na rozdíl od srpna 2021 jednalo o spořádaný ústup, ztratila sovětská armáda po desetiletí budovaný mýtus o neporazitelnosti. Mimochodem, Sověty dosazený prezident Muhammad Nádžibulláh vydržel u moci až do roku 1992. Bral ale úplatky, proto ho v září 1996 vítězní Tálibánci za přihlížení jednotek OSN vyvlekli z komplexu organizace v Kábulu, vykastrovali, nechali tahat za náklaďákem azkrvavené tělo pověsili za jásotu obyvatel na veřejné osvětlení.

Snad jsme se poučili

Ani na naše zvyklosti poněkud brutální vyřešení problémů s korupčníkem nic nemění na faktu, že Tálibánci zasadili sovětskému komunistickému režimu mimořádně těžkou ránu, ze které se Moskva nikdy nevzpamatovala. Kromě ztráty prestiže válka zruinovala totalitní supervelmoc především ekonomicky. Pár měsíců po odsunu sovětských vojsk z Afghánistánu začal padat jeden komunistický režim za druhým, do konce roku 1989 se rozpadlo sovětské impérium.

Bojovníci v turbanech, hábitech a sandálech tak přispěli k pádu komunismu, tedy k naší svobodě ve větší míře než disidenti. Jejich až fanatický odpor přispěl rovněž ke konci Sovětského svazu, který tak těžce nese Vladimir Putin. Bohužel Západ v čele s USA se nepoučil a před třiadvaceti lety rozpoutal válečný konflikt, který trval o deset let déle a skončil v případě Afghánistánu tradičním fiaskem. Nechme proto lstivé Afghánce žít.

Čtěte také:
V Afghánistánu budou ženy opět kamenovány. Za co zemřely statisíce lidí?
V Kolíně nad Rýnem kázal předák Tálibánu. Udělal si výlet z konference WHO v Haagu
Jak Marx s Mohamedem dobývají Ameriku – 6. část

Líbí se vám článek?

Redaktor

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >