Agrární analytik Havel: K částečnému naplnění požadavků zemědělců došlo

Hlavními organizátory byly Agrární komora a Zemědělský svaz. Od vlády požadují mimo jiné podporu zaměstnanosti na venkově, nekrácení podpory pro životní pohodu zvířat a vrácení zdanění půdy na úroveň před konsolidačním balíčkem, případně nedanění evropské provozní dotace. Dalším požadavkem je, aby vláda aktivně hájila zájmy českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou. Pátým je maximální možné zvýšení mimořádné pomoci zemědělcům, pokud to Evropská komise umožní.

„Představili pět požadavků, řekněme si ale rovnou, že některé jsou nerealizovatelné. Například nedanění dotací. Nevím, kdo rozšířil tezi, že v jiných zemích Evropské unie se dotace nedaní. U některých dotačních programů daně skutečně buď částečně, nebo zcela odpouští, ale rozhodně to neplatí plošně pro všechny dotace,“ říká Petr Havel.

Požadavek nazývaný podpora zaměstnanosti na venkově je podle něj ve skutečnosti nižší sociální pojištění zemědělců. To je ovšem věc, která nepatří do zemědělství, jde o sociální platbu. Tedy je to záležitostí resortu ministra Jurečky, který tuto úlevu zemědělcům v roce 2022 slíbil.

„Tím se měly do zemědělství dostat zhruba tři miliardy korun, ale udělal to řekněme bez nějaké předchozí analýzy a teď na to dojíždí celá vláda. Ukazuje se, že tento způsob podpory je neprůchodný v Evropské unii, je to jiný typ platby než zemědělská dotace. Navíc to bylo směrované na fyzické osoby, ne na podnikatele. Tuto platbu by tak nemohly čerpat OSVČ, což je ovšem drtivá většina zemědělců z rodinných farem. Těžili by z toho především zaměstnanci středních a velkých podniků,“ vysvětluje Havel.

Celé by to podle jeho slov asi nějak realizovat šlo, ale rozhodně ne hned. Jako částečná náhrada tohoto kroku již bylo avizováno a potvrzeno ministrem financí, že příští rok se dotace do zemědělství navýší o dvě miliardy korun. „Zemědělci sice říkají, že jsou to jenom sliby, ale byl jsem svědkem vyjádření pana ministra, že jim to dá klidně písemně,“ tvrdí.

Snížení daně z nemovitostí je neprůchodné

Dalším požadavkem bylo vrácení daně z nemovitosti na úroveň před jejím zvýšením od začátku letošního roku. „Ta je ovšem součástí tzv. konsolidačního balíčku a snížení bude přes vládu neprůchodné, protože kdyby se začal takhle rozebírat, tak z něj nic nezůstane. Za mě to bylo nešťastně uděláno, protože tady se dlouhá léta s daní z nemovitosti nehýbalo, místo aby rostla třeba o inflaci, a najednou přišlo zvýšení o 80 procent. Což je samozřejmě velký náraz. Je ale třeba říct, ze zvýšení daně z nemovitosti, v tomto případě pozemků, se na zvýšení nákladů určitě podílí, ale je to v řádu jednotek procent. Je spočítáno, že jde řádově o 800 korun na hektar, ale náklady na hektar při produkci pšenice jsou asi 30 tisíc korun. Samozřejmě procento k procentu, ono se to sčítá, nicméně není to úplně fatální,“ vypočítává analytik.

Co se týče navýšení národních dotací – ty byly v předchozích letech pět miliard korun, pro tento rok došlo ke snížení na 2,5 miliardy. „Nyní pan ministr Výborný oznámil, že se tam letos dodá ještě 550 milionů korun, což považuji za diplomatický úspěch. Takže k částečnému naplnění požadavků na nekrácení národních dotací zemědělců došlo,“ domnívá se Petr Havel. Výše národních dotací v ČR byla před krácením čtvrtá nejvyšší v rámci EU.

Mimochodem, Evropská komise to ještě nepotvrdila, ale podle něj naznačuje, že ještě letos hodlá připravit pro zemědělce jakýsi krizový balíček, tedy navýšení dotací, samozřejmě pro všechny země, ale nějakým dílem tedy i pro Českou republiku.

Byrokracie již pomalu ubývá

Požadavek na snížení byrokracie sice nebyl mezi oněmi pěti, ale platí obecně. „To je v rukou našeho ministra, byť jenom ta tuzemská část, ale i ta je velmi významná. Tam už k jistým krokům došlo a k dalším docházet bude, zrušily se nějaké evidence, zvýšila se podpora některých komodit, omezila se určitá hlášení nebo třeba dokazování bezdlužnosti. Jsme zhruba dva týdny od té první stávky, takže to jde docela rychle, je v tom však samozřejmě třeba pokračovat,“ soudí.

„Co se týče ochrany zemědělců před dovozy ze třetích zemí, myslím, že i zde se podařil nějaký posun, protože na úrovni Evropské komise už bylo domluveno, že se zastropuje dovoz některých ukrajinských komodit. Zároveň se mluví, nechápu, proč až nyní, o zastropování importu obilovin a olejnin z Ruska. Ve hře je i úplný zákaz těchto dovozů, pokud budou tyto komodity zařazeny na „sankční seznam“ zboží, s nímž je zakázáno s Ruskem obchodovat. Nicméně zatím to Evropská Komise jako oficiální bod při řešení aktuálních problémů evropského zemědělství nemá. Což je dle mne docela pokrytecké, zejména za situace, kdy je obilí na evropském trhu přebytek, a výsledkem jsou jeho stále klesající ceny placené evropským zemědělcům. Pan ministr Výborný už avizoval, že návrh na toto embargo vznese,“ uzavírá Havel.