Dokonce se stáhly i soukromé ochranné služby, které si najalo vedení jmenované ministrem kultury Sienkiewiczem. Tedy po rozhovorech s bývalými ministry, dnes poslanci PiS, o možném právním postihu soukromých ochranných služeb v budoucnu.
Shrňme si právní a faktický stav, který nastal. 19. prosince přijal Sejm usnesení (nikoli změnu zákona) o „obnovení právního řádu, nestrannosti a spolehlivosti veřejnoprávních médií a Polské tiskové agentury“. Pro hlasovalo 244 poslanců, 84 bylo proti a 16 se zdrželo hlasování. Více než 100 poslanců PiS se hlasování nezúčastnilo a odešlo do sídla veřejnoprávní televize (TVP). Předseda PiS Jarosław Kaczyński sdělil, že politici jeho strany tam budou mít službu ve skupinách po 10.
Dramatické přejímaní moci
Nová polská vláda v právním prostoru, který máme i u nás, kdy ředitele veřejnoprávních médií volí mediální rady volené parlamentem, se i přes to pustila do „dobrodružství“ a ministr kultury Bartłomiej Sienkiewicz 20. prosince ve smyslu onoho usnesení Sejmu „odvolal“ předsedy a členy mediálních rad Polské televize, Polského rádia a Polské tiskové agentury a následně ministr jmenoval nové dozorčí rady společností veřejnoprávních médií po vzoru obchodních státních firem. Tyto dozorčí rady notářským zápisem jmenovaly nové ředitele veřejnoprávních médií. Do Polské televize, Polského rádia a Polské tiskové agentury vešli s ochrankou nově jmenovaní ředitelé a snažili se vyhodit stávající a zákonně jmenované ředitele. Poslanci PiS svými těly a fyzickou přítomností brání ochrance vládních ředitelů k převzetí funkcí. Polská policie všemu jen přihlíží, monitoruje a udržuje vnější pořádek. Zatkla jen například člena ochranky nového ředitele Polské televize, protože zranil na ruce a rameni jednu poslankyni PiS.
Zvolená dle platného zákona polská Národní mediální rada považuje Sienkiewiczovo jednání za nezákonné. Politici PiS mluví o „útoku“ na veřejnoprávní média a vládnoucí koalici nazývají „koalicí 13. prosince“ (vláda Donalda Tuska složila přísahu 13. prosince, v den výročí zavedení stanného práva v Polsku). Kvůli rezignaci dosavadního ředitele TVP Mateusze Matyszkowicze v úterý Národní mediální rada (RMN) zvolila nového ředitele Polské televize Michała Adamczyka, bývalého šéfa Televizní informační agentury (TAI) a donedávna moderátora hlavního vydání „Wiadomości“. Ministerstvo kultury s rozhodnutím o jeho jmenování ředitelem TVP nesouhlasí s tím, že je právně neúčinné, protože je učinil „neexistující orgán“ (který zrušil ministr kultury).
Finance pro veřejnoprávní média
V Polsku je státní rozpočet formálně schvalován jinak než u nás a v polské Ústavě jsou přesně vymezené termíny a forma projednávání rozpočtu s tím, že polský prezident ani Senát nemohou rozpočet vetovat či odmítnout, ale pokud nebudou dodrženy lhůty pro schválení rozpočtu Sejmem, může prezident rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. Proto z technických důvodů bývá koncem roku přijímán v Polsku technický zákon o rozpočtovém určení (ustawa okołobudżetowa). Ten letošní například definoval postup a techniku zvýšení platů učitelům od nového roku. Dal také pravomoc ministru kultury financovat v roce 2024 polská veřejnoprávní média až do výše 3 miliard PLN. Tento zákon ale polský prezident Duda vetoval (nikoli tedy rozpočet, jak uvedla zmatečně Česká televize) a sdělil vládní koalici, že: „Veřejnoprávní média musí být nejprve napravena v souladu se zákonem.“ Prezident Duda má dnes do Sejmu poslat svůj návrh zákona, ve kterém ponechá techniku zvýšení platů a další technikálie, ale nebude obsahovat možnost platit veřejnoprávní média hned od počátku roku 2024. Polský prezident tím zcela zásadně vstoupil do sporu o veřejnoprávní média.
Polská policie zatím nečinná
Týden, ve kterém dlí poslanci PiS v polských veřejnoprávních médiích, se setkal s polským fenoménem rozdělení polské společnosti, tedy velmi urputným mlčením ze strany liberálních polských médií. Gazeta Wyborcza, Rzeczpospolita, Dziennik, TVN24, Radio ZET, RFM24 a internetové servisy WP, Onet či ovládnuté servisy PAP mlčely jak vánoční kapři. Až právní rozbor ze strany kanceláře prezidenta Dudy nebylo možno obejít a až dnes se v nich objevují pochybnosti nad formou převzetí, ale rozhodně nezpochybňují cíl silového převzetí. Polská policie zpočátku trochu tápala, aby si důstojníci polské policie uvědomili, že míchat se zatím do samotného sporu není nutné a policie se soustředí na vnější udržování veřejného pořádku.
Najednou, například v úvodníku silně provládního deníku Reczpospolita, se můžeme dočíst otázku: Jak tedy chce Občanská platforma a její ministr Sienkiewicz celou polízanici vyřešit? Otázka má smysl, protože dnes zákonně zvolený ředitel PAP Wojciech Surmacz dramaticky oslovil 500 novinářů z celého světa zprávou, ve které popisuje pokus o násilné a nezákonné převzít PAP současnou vládou a terorizování svobodných médií a novinářů v Polsku.
Polští opoziční novináři mají celou řadu otázek o zákonnosti postupu ministra kultury, přezkoumávají usnesení o jmenování nových dozorčích rad. Servis Salon24 popsal existenci skupiny „Vstup“ složené z provládních právníků a novinářů, kteří přebírají veřejnoprávní média. Zároveň se objevují zprávy o absurdním chování nového vedení Polské televize, o mazání materiálů ze streamovacích služeb vytvořených během vlády PiS, vydání „Wiadomości“, dokumentárního filmu napadajícího Donalda Tuska „Reset“ a mnoha dalších i historických programů televize.
Zákonnost či nezákonnost?
„Rád bych řekl pánům a dámám z PiS, kteří pravděpodobně chtějí převzít budovy TVP a PAP, že porušují zákon.“ řekl Krzysztof Śmiszek, náměstek ministra spravedlnosti a partner Roberta Biedronie, v rozhovoru pro TVN24 a pokračoval: „Vláda jedná v souladu se zákonem. Situace je extrémně komplikovaná vinou PiS, která v posledních letech proměnila veřejnoprávní média v soukromou farmu zvířat a nyní je potřeba to změnit. Vláda zvolila konkrétní způsob řešení této situace, tedy ustanovení zákona o obchodních společnostech. A to, že se objeví druhý nebo třetí ředitel, a že je ve hře čtvrtý ředitel TVP, jsou určité očekávané děje, které je zapotřebí přečkat. Chápu, že být oddělen od tak cenné hračky, jako je TVP, je velmi bolestivé, někteří lidé ječí a křičí velmi hlasitě, ale je třeba to dát do pořádku.“ dodal.
Protože dosud nebyly zapsány změny vedení veřejnoprávních médií do Soudního registru a na polském internetu a v opozičních médiích byla zveřejněna fakta, která takový zápis silně zpochybňují, je postup polské policie pochopitelný a zatím je velmi nepravděpodobné, že by polská policie vynášela násilím bývalého polského premiéra Morawieckého ze sídla Polské televize či PAP. Soudní moc na úrovni registrů je ale v Polsku silně provládní, takže zákroku policie v sídle Polské televize či PAP se můžeme oprávněně v blízké budoucnosti obávat.
Komentáře (0)