Co spojuje demonstrace proti migraci v Belfastu s třímilionovým trestem pro SPD za volební plakáty s migrantem se zakrváceným nožem? Nejsou to jen migranti.
O rozsudku, který odsoudil českou stranu SPD k třímilionové pokutě za volební plakáty s „chirurgy z dovozu,“ na kterých je migrant s krvavým nožem, ví pravděpodobně téměř každý. Lidem, kteří sledují média, nemohla v uplynulém týdnu uniknout ani zpráva o velkých demonstracích v severoirském Belfastu a menších v dalších městech. Včetně toho, že jejich důvodem je útok súdánského migranta, který se pokusil na ulici uříznout hlavu jednomu Irovi. Nemají ty dvě události takhle náhodou cosi společného? Jistě! Kromě migrantů také reakci oficiálních míst.
Demonstranty v Británii vládní činitelé – jak už je jejich zvykem – označují za extrémní pravicové radikály, vyzývají ke klidu a tak všelijak podobně. A policie je zatýká. Média vypichují případy zapálených aut, vyrabovaných obchodů či údajné muže v maskách, kteří vyháněli migranty z nějakého domu. (Vzhledem k tomu, že při loňské statisícové demonstraci proti migraci v Londýně (zde) se nic nezapalovalo, nerabovalo a nikdo nikoho nevyháněl, se nabízí otázka, zda tyhle věci v Belfastu nemají na svědomí spíš provokatéři, než skuteční demonstranti. Ale samozřejmě to tak být nemusí.) V tuzemsku dostala SPD pokutu tři miliony jen za plakáty. Jež varovaly právě před tím, co se stalo v Belfastu. Nebo Henrymu Nowakovi v Southamptonu (zde).
Demokrat argumentuje
Kdo nesouhlasí s migrací, je prostě pravicový extrémista. Přitom nesouhlasit s nelegální či jakoukoli migrací je zcela legitimní názor. Stejně jako nesouhlasit s čímkoli jiným. To je přece demokracie. Demokracie, kterou se levicové progresivní vlády a Evropská komise neustále zaštiťují a chtějí ji údajně chránit.
Kdyby byli politici skutečně demokraty, věděli by, že na obranu demokracie musejí především věrohodné argumentovat. A snažili by se o to, aby jejich argumenty byly věrohodnější než argumenty odpůrců. Takže už bychom dávno věděli, co nám dobrého přinese nezřízená nelegální migrace. Což se nám snažili politici a média vysvětlit v roce 2015, kdy se horem dolem psalo o tom, jak přicházejí inženýři a lékaři ze Sýrie či Afghánistánu a vůbec lidé toužící po tvrdé práci. To už dávno statistiky vyvrátily. Pročež by skutečný demokrat uznal, že se zmýlil. V ideálním případě by navíc neblokoval snahy o repatriaci nelegálních migrantů. Místo toho začali odpůrce migrace kriminalizovat.
Přitom se tato kriminalizace odvíjí ve stejném duchu, jako to dělal komunistický režim. Na začátku jsou hanlivé paušální nálepky a na konci kriminál. Škála kroků mezi těmito póly je rozmanitá. Třeba v Německu je silná snaha zakázat „krajně pravicovou“ Alternativu pro Německo (AfD) bez ohledu na to, že podle průzkumů by vyhrála volby. V tuzemsku se na to jde zatím ekonomicky, čili přes třímilionovou pokutu.
Finanční tlak
V případě, že nejde o migraci, ale o druhý pilíř „unijních hodnot,“ tedy o Green Deal, nastupuje zatím „jen“ permanentní mediální štvanice. Zcela bez ohledu na to, že fyzika, ekonomika i energetika jednoznačně dokazují, že přechod na obnovitelné zdroje (OZE) je naprostá hloupost. Především proto, že tyto zdroje jsou nejen obnovitelné, ale také jen občasné. Dodávají totiž elektřinu podle počasí a denní doby.
Zvláštní pozornost si v této souvislosti zaslouží skutečnost, že politici, aktivisté, lobbisté ani žurnalisté se nikdy nepouštějí do faktické polemiky s oponenty. Že pro diskuze prakticky nikdy neoslovují lidi, o kterých se ví, že mají dostatek podložených a nevyvratitelných fyzikálních, energetických či ekonomických argumentů.
Díky tomu můžou třeba tvrdit, že OZE můžou uspokojit poptávku po elektřině (s trochou pomoci od jádra). Mimo jiné proto, že vždy operují s ročními průměrnými čísly. Jenže elektrizační soustava potřebuje mít vyrovnanou dodávku a odběr každou sekundu. Nebo takhle můžou tvrdit, že díky OZE se státy v EU zbaví závislosti na Rusku. Nikdy už však nepřiznají, že většina technologie OZE je z Číny. (Ve fotovoltaice z valné většiny, větrné energetice z většiny.) Tedy že jednu závislost měníme za jinou závislost. A když už to náhodou někdo přizná, jako před několika týdny výjimečně SeznamZprávy, stejně autor nenajde odvahu napsat, že překotná a vynucovaná dekarbonizace je naprostý nesmysl. Protože uhlí a dílem plyn má Evropa jako kontinent vlastní. A to i bez Ruska.
Dotace a politika
V případě Green Dealu není zatím kriminalizace oponentů nutná, protože hrozba zastavení dotací spolehlivě kormidluje politiku členských států k zeleným cílům. Jakkoli jsou tyto cíle ekonomicky sebevražedné. Ale podhoubí se pro ni systematicky připravuje také. Stačí se podívat na to, jaké image získal vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Jedním slovem: fašista. Nikoho z „demokratů“ proto nemusí zajímat, čím v souvislosti s Green Dealem argumentuje. Fašista přece nemůže mít nikdy pravdu! Jenže i lidé jako Filip Turek, či kdokoli jiný, kdo je nějakým způsobem nálepkován, pravdu mít samozřejmě můžou. Stejně, jako ji může mít Tomio Okamura.
V demokratickém státě se pravda dokazuje ve férové diskuzi podloženými argumenty. Nikoli nálepkami či policejním vyšetřováním. Leč do toho se liberálním demokratům nechce. Je to pracné. A to tím víc, čím je férových argumentů méně. Takže nastupuje dehonestace, ekonomický nátlak a pak klidně i kriminalizace. Stejně to naknec dělali v minulosti komunisté. I když, ono to není překvapení. Levice, což jsou i dnešní liberální demokraté, to tak prostě běžně dělává.
