Vědomé ignorování zasedání vlády ze dne 16. února 2026 ze strany médií je konkrétním příkladem selhání jejich funkce v demokratickém systému ČR.
Minulý týden v pondělí 16. února proběhlo zasedání vlády České republiky, na kterém kabinet premiéra Andreje Babiše schválil několik klíčových materiálů napříč oblastmi hospodářství, zdravotnictví, zemědělství, klimatu, migrace, vědy a sportu. Jedním z hlavních bodů jednání byla nová hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0. Jednalo se o rozhodnutí, která určují směr nové vlády a budou mít dopad na veřejnost, soukromý sektor i státní správu.
Svévolné ignorování obsahu jednání
Výsledky zasedání byly zveřejněny standardním způsobem prostřednictvím tiskové konference a tiskové zprávy. Informace byly tedy veřejně dostupné. Přesto se o nich neobjevila téměř žádná zmínka v hlavních zpravodajských výstupech velkých médií, včetně médií veřejné služby. Nešlo o technickou chybu, ani o nedostatek informací. Šlo o vědomé rozhodnutí redakcí nezařadit tuto událost mezi témata dne.
Toto vědomé ignorování je nestandardní. Informovat o jednání vlády patří k základním povinnostem médií, zejména těch veřejnoprávních. V minulosti byla zasedání exekutivy pravidelně pokrývána. Jedná se o vrcholný orgán výkonné moci a jeho rozhodnutí mají přímý dopad na život občanů. Pokud média tuto skutečnost vědomě opomenou, jde o závažné selhání jejich funkce.

Alarmující stav mediálního prostředí
Důsledky takového selhání jsou konkrétní a měřitelné. Veřejnost se nedozvěděla, jakou hospodářskou strategii nová vláda zvolila. Kabinet byl objektivně poškozen tím, že jeho činnost nebyla prezentována veřejnosti, přestože šlo o informace, které by za normálních okolností byly samozřejmou součástí zpravodajství.
Není jasné, proč se redakce rozhodly zasedání vlády ignorovat a jaký byl jejich úmysl. Nepochybně se tak ale stalo vědomě a jedním z možných vysvětlení je i bojkot Babišova kabinetu.
V každém případě média neplnila svou povinnost a poškodila vládu i veřejnost. V demokratickém systému je takový stav alarmující, protože narušuje základní princip transparentnosti, odpovědnosti a informovanosti, na nichž demokracie stojí.
Čtěte také:
Kde se zasekly slibované povolební změny?
Česká televize jako koncentrát převrácené reality
Česká sekvenční ústavní krize: Boj bez pravidel











