Čelem vzad k Listopadu

Výročí událostí 17. listopadu, jejichž reálné impulzy jsou dodnes právem diskutovány, se stalo na každý pád významným politickým kapitálem. Valutovou měnou, kterou se již pokusil zobchodovat kdekdo.

Svého času tak koloval virální žert, jenž hodně rozhorlil samozvané strážce „jediné pravé víry“. Takže když jej třeba bez bližšího komentáře sdílela (zřejmě v důvěře ve čtenářskou inteligenci a smyslu pro humor) známá historička, jež se profesně věnuje dějinám revolucí, okamžitě měla pod příspěvkem hromadu rozhorlených výkřiků. Dokonce i někteří lidé z akademické branže (!) nadávali, že šíří hoaxy, a lamentovali, kam až prý klesla.

V čem ale ten štiplavý špílec spočíval? Stávající prezident v něm „čelil dotazu“, zda byl 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Načež hbitě opáčil, že měli pohotovost, a proto mnoho nechybělo…

Už to slyším – vždyť si všechno své aktivní zapojení mezi nejvěrnější z věrných starého režimu „dávno odpracoval“. Tak obvykle odtuší jeho fanoušci, kteří s gustem myslí v propagandistických mantrách. Pravda, je tomu tak, odpracoval. Petr Pavel, manžel bývalé politručky se specializovaným vzděláním v oboru, vzápětí po dokončení rozvědčického kurzu zahájeného komunistickou vojenskou rozvědkou přijal nabídku druhé strany. Absolvoval tedy i zpravodajské školení ve Spojených státech či později v Británii, čímž získal životní nadhled…

Posléze udělal vrcholnou kariéru v demokratické armádě a na prsa mu připíchli i pomyslný odznak vzorného vojáka-hodnostáře NATO. Neodmítnul ani, když se na americké ambasádě posléze zrodila ambiciózní myšlenka jeho prezidentské kandidatury v ČR. Následný volební triumf, o nějž se tolik zasloužil jeho poradce z nejbližších Petr Kolář (někdy přezdívaný pravá hlava státu), nemohl nebýt oslavován nechtěně bizarním skandováním obdivovatelů: „Havel-Pavel!“

Nový level prezidentských obstrukcí

Pokládání květů k pomníkům obětí starého režimu nebo údajně ryze soukromá, ale přitom hojně medializovaná návštěva dalajlámových 90. narozenin vykreslují dokonalý osobnostně-politický profil. Je to profil vycepovaného dědice Listopadu, špičkového znalce „čelemvzadů“. Až křiklavě mlčícího k nebetyčným skandálům končící vlády.

O to více však napodobujícího tolikrát „kovanými demokraty“ haněné obstrukce prezidentských předchůdců při jmenování vlády nové. Dokonce tak činícího nevídaně: vedle střetu zájmů tlačí na vítěze voleb přesně v duchu absurdních požadavků ministrů v demisi (a možná i navázaných zbrojařských partnerů). To jest, aby nadcházející kabinet změnil vlastní programové prohlášení! A tím buď babišovci jaksi sami poněkud pozměnili hodnotové výsledky voleb, anebo si alespoň sami zadělali na příští snadné útoky opozice.

Inu, čelem vzad k Listopadu – a k opakování minulosti…

Čtěte také:
Nejtrapnější státní svátek? 17. listopad!
Kýč a faleš oslav 17. listopadu
Poslední půlrok před 17. listopadem 1989 očima pamětníka