S úspěšným herním vývojářem, scenáristou, režisérem a spoluzakladatelem Společnosti na obranu svobody projevu a svobody slova (SOSP) Danielem Vávrou jsme rozhovor chystali dlouho, a nakonec přišel v pravou chvíli: V ulicích demonstrují lidé kvůli financování médií veřejné služby za svobodu slova.
Když vidím tvé tričko s nápisem „Společnost na obranu svobody projevu a svobody slova“, tak si říkám, že musíš mít určitě radost z mladých lidí v ulicích, kteří volají „Ruce pryč od médií“? Je to takové pomyslné završení tvé práce…
Já samozřejmě plně podporuji stoprocentní nezávislost České televize. A to hlavně na mých penězích. Takže je opravdu skvělé, že tomu fandí takové množství lidí. Znamená to, že si to v pohodě zaplatí sami a od nás už nebudou žádné další peníze potřebovat. Česká televize se může cítit v absolutním bezpečí, když má tolik štědrých podporovatelů. Zároveň to znamená, že nepotřebujeme žádný zákon a ČT se může stát na státu úplně nezávislou. To je ta nejlepší varianta.
Navíc to vypadá tak, že by mohla mít ještě víc peněz, než má teď…
Určitě!
Oba se tomu usmíváme, ale já to teď vezmu vážně. Mně na tom přijde kuriózní, že zastánci České televize a Českého rozhlasu nám brání, abychom poplatky neplatili. Přitom my jim vůbec nebráníme v tom, aby si je platili oni sami…
Souhlasím. A ještě tvrdí, že Česká televize je vyvážená. Přitom nějakých šedesát procent lidí má přesně opačný názor. Nepochybně k tomu mají nějaké své důvody. Zbylých čtyřicet procent podporovatelů „vyvážené“ ČT by si mělo uvědomit, že když jim to vyhovuje a většině ne, patrně Česká televize konvenuje s jejich světonázorem. Oni by sice argumentovali tím, že veřejnoprávní televize nemá konvenovat s žádnými světonázory. No ale v případě, že to s jedním světonázorem konvenuje a se druhým ne, tak ta vyváženost tam asi logicky chybí. Jinak by to muselo štvát všechny, nebo by se to naopak muselo všem zamlouvat.
Ty ale máš na veřejnoprávní média poměrně jasný názor. Prostě je nepotřebujeme.
Podle mě jsou veřejnoprávní média absolutní přežitek. Obzvlášť v dnešní době je to naprosto zbytečná věc. Smysl mi dává jedině snad veřejnoprávní podpora kultury v menších zemích, jako je například právě ta naše. Například v natáčení historických filmů či pořadů pro děti. To vidím jako primární úkol pro veřejnoprávní média, aby nás tady „nepožrala hamburgerová americká kultura“, byť já osobně jinak proti americké kultuře nic extra nemám. Ale přijde mi prostě škoda, že třeba moje děti neznají žádnou tvorbu ze svého lokálního prostředí a konzumují výhradně filmy o svých vrstevnících z jiných zemí. Ale i tahle žádoucí a potřebná činnost díky působení umělé inteligence stejně v příštích měsících či letech vezme zasvé.
Zmínil jsi svoje děti. Pouštíš jim tedy Českou televizi… nebo ji doma spíš zakazuješ?
Upřímně řečeno, moc ji doma nepouštíme. Déčko, které by tuhle funkci mělo plnit, má stejně drtivou většinu programů převzatých. A ty ještě ani nejsou moc kvalitní. To mi přijde jako vůbec největší selhání České televize, že na vlastní tvorbu pro děti rezignovala. Kdyby chtěl někdo snad tvrdit něco jiného, tak se prostě mýlí. Na to jsou data.
Máš tedy nějaká konkrétní čísla?
Tuším, že na dramatickou tvorbu jde jenom asi deset procent z rozpočtu České televize, což je úplné minimum. Na dětskou tvorbu to bude ještě míň. Navíc si tedy pojďme říct, jak je ta produkce kvalitní. Protože vlajkovou lodí dramatické tvorby jsou vánoční pohádky. A ty jsou už roky naprosto katastrofální, což není jen můj subjektivní názor. Když se člověk podívá na hodnocení uživatelů serveru ČSFD, ty věci tam mají kolem čtyřiceti procent, ale i míň. Kvalita těchto pořadů není úplně nejvyšší a panuje nad tím určitý konsenzus. Takže ani tuto funkcí veřejnoprávní televize neplní.
Dalším argumentem pro zachování modelu veřejné mediální služby je ovšem zpravodajství…
Přijde mi úplně absurdní se tvářit, že bez České televize bychom tady neměli nezávislé zpravodajství. Vždyť funguje spousta velkých nezávislých webů. Jeden z nich konkuruje dokonce i Google. V tomto směru jsme na tom líp než většina srovnatelných zemí v Evropě. Působí u nás spousta médií, která rozhodně nejsou provládní. Fakt mi přijde směšné tvrzení, že když zanikne Česká televize, společně s ní zanikne nezávislá žurnalistika.
Tyto postoje patrně částečně vycházejí z nějakých historických zkušeností a událostí…
Jasně, mluvilo se v minulosti často o tom, že ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století zneužíval Hitler rozhlas. Reakcí některých evropských států bylo ovládnout tento typ médií, aby se podobné věci neopakovaly. V devadesátých letech zase u nás vznikala veřejnoprávní média, když nebyly k dispozici jiné frekvence a televize existovala jedna jediná. Ale když už je těch frekvencí víc, a navíc využíváme několik dekád internet, je opravdu naprosto absurdní se tvářit, že se kvalita nemůže prosadit sama. Navíc Česká televize svou sledovanost bezesporu má. To samé platí o návštěvnosti jejích webů. Kdyby se tedy ČT zprivatizovala, nebo se její služby regulérně zpoplatnily, tak diváci a čtenáři by v jejím sledování pokračovali. Zásadní rozdíl by byl ale v tom, že by nemuseli ze svých peněz financovat Českou televizi ti, kteří ji nesledují a nemají o její produkci zájem. Problém by tak byl v zásadě vyřešen.
Podle některých názorů chce vláda financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu, aby je tak mohla lépe dostat pod svou kontrolu. Tento mezikrok osobně považuji za zbytečný. Nevím, proč bych to měl platit skrze státní rozpočet. Takže se tady ještě hraje taková podivná hra, že to stejně budeme platit, i když budeme mít pocit, že ne.
Spousta lidí argumentuje tím, že nevzniknou zábavné pořady, seriály a filmy, které Česká televize v současnosti spoluvytváří. Takových věcí je ale ročně poměrně málo. Může jít přibližně tak o deset seriálů.
… a pár výborných filmů Jirky Stracha…
Ano, pár jednotlivých filmů, kde je Česká televize producentem. A to je všechno. Když si to vezmeš, tak rozpočet České televize je nějakých šest až sedm miliard? Spíš ještě víc. Nebylo by lepší investovat tyto peníze do konkrétních a opravdu kvalitních celovečerních filmů nebo seriálů? Byly by to rozhodně efektivněji investované peníze než za tuto částku financovat obrovský moloch s jeho několika tisícovkami zaměstnanců. Navíc je třeba zmínit, že velkou část rozpočtu spolkne provoz předimenzovaného sídla ČT.
Což ostatně nedávno přiznal, možná bezděky, v rozhovoru i ředitel programu ČT Milan Fridrich, že miliarda, kterou televize získala navíc díky novele zákona, už byla rozpuštěna do platů… Kdy jsi byl mimochodem naposledy v České televizi ty?
Byl jsem nedávno v Kotli. Tam si mě zvou, protože tam asi má kontroverzní pověst nevadí. Diskutoval jsme na téma zákazu TikToku a YouTube.
Proč je u nás všechno naopak? Opozice teď zase málem zalehává do spacáků, protože je prý ohrožena nezávislost České televize. Přitom ona nikdy nezávislá nebyla, a nemůže být tedy ohroženo něco, co neexistuje. O svobodu slova minulé vládě, dnešní opozici, vůbec nejde. Lusknutím prstu suverénně zavírala v době covidu weby, se kterými nesouhlasila. Jak je možné, že to lidé nevidí? Čím to je?
Rozmazlené dítě si nikdy neuvědomuje, že je rozmazlené. Já si myslím, že v určité části společnosti se tady vytvořil prostor, ve kterém jsou její příslušníci zvýhodňováni. Česká televize dlouhodobě točí pro ně, novináři píšou pro ně, ale jim vůbec nedochází, že jsou v menšině.
Přitom výsledky voleb často ukazují poněkud odlišnější rozložení sil…
To je vážně úplně bizarní. Když se podíváš na výsledky voleb, tak předminulé volby a ty ještě před tím, takt tam to bylo skoro vždycky 60 ku 40. Byť tedy těch 60 procent se rozmělnilo do několika malých a často bizarních stran. Jejich voliči by ale rozhodně nevolili předchozí vládu. A ta zmiňovaná menšina si myslí, že jsou vlastně většinou. Opovrhují zbytkem populace, která jim jejich hobby platí. To nemá se svobodou médií vůbec nic společného. Pokud opovrhuješ nějakou skupinou, ale necháš si od ní platit, tak jak to nazvat…?
Jak se tedy díváš na řešení, které spočívá v převedení financování pod státní rozpočet?
Za mě se to převádí pod státní rozpočet proto, že by tady jinak opravdu vypukla revoluce. Kdyby se situace s médii veřejné služby vyřešila správně, všichni se z toho zblázní. Vykřikovali by, že když se sníží České televizi rozpočet, tak nebude produkovat pořady typu Peče celá země nebo StarDance. Jakmile by totiž Česká televize tvorbu těchto pořadů zrušila, hned by licenci koupila Nova.
Někde jsem četl názor, že kdyby StarDance běžel na Nově, tak už nebude mít tu…
… eleganci. V této souvislosti je úplně paradoxní, že se vždycky tvrdilo, že Nova vytváří samý brak. Ale když nějaký konkrétně zaměřený pořad vytváří Česká televize, komerční televize přece nemají žádný důvod dělat totéž. V posledních letech přitom začaly Nova a v menším měřítku i Prima produkovat kvalitní seriály a další pořady. A jak jsem se díval na nějaká jejich čísla, dramatická tvorba není zdaleka tak drahá, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Mám doma asi 200 programů, vedle těch základních i tematické kanály s dokumenty o přírodě, historii, s vážnou hudbou…
To je další věc. Někdo si myslí, že když se zruší Český rozhlas, nejspíš z veřejného prostoru zmizí vážná hudba. Přitom v dnešní době je těch streamovacích hudebních služeb obrovské množství. Přijde mi až absurdní, že ještě někdo poslouchá rádio. Já poslouchám jen mluvené slovo, konkrétně na Českém rozhlasu. To abych se vždycky nas.al. Bohužel jen s lehkou nadsázkou řečeno, řídím se heslem „sleduj svého nepřítele“.
Často se hovoří v souvislosti s veřejnoprávní službou o druhém programu České televize…
Tento program ČT měl smysl, když jsem byl mladý a díval se tam na nezávislé filmy. To je už ale dneska při těch všech možnostech zbytečné. Národní filmový archiv dává českou filmovou klasiku zdarma na YouTube, kde najdeš spoustu dalších věcí v nejvyšší kvalitě. V tomto směru veřejnoprávní média naprosto ztratila význam.
Mému tatínkovi je přes osmdesát let a pravidelně poslouchá Český rozhlas plus. Jelikož už hůř slyší, tak to má vždy puštěné dost nahlas. Když mu volám, slyším tam vážně děsné věci. On už nechodí k volbám, ale říká mi, že jak tam pořád nadávají na Babiše, šel by ho volit.
Jel jsem nedávno ze servisu, takže jsem si v autě zapnul Český rozhlas. A zrovna tam mluvili o mně a o SOSP. Naprosté zoufalství. Abychom je nemohli zažalovat, tak si nemůžou vymýšlet tolik jako soukromé weby. Řeší to tedy tak, že si pozvou takzvaného „experta“ a ten nás pomlouvá místo nich. Samozřejmostí je, že si pozvou člověka, který se nás bude snažit za každou cenu zdiskreditovat. Tenhle konkrétní člověk třeba tvrdil, že jezdí na zahraniční konference. Kdyby mu prý organizátor zaplatil letenku, musel by se kvůli tomu našemu návrhu o registraci neziskových organizací registrovat jako zahraniční neziskovka. A já si říkal, proč šíří takové lži? Proč by se soukromá osoba měla registrovat, že někam letí? My pouze říkáme, že když nezisková organizace obdrží od někoho vyšší sumu, tak musí uvést, kdo jí tuto částku poslal. V tom návrhu nikde není uvedeno, že snad půjde do vězení, nebo bude muset ukončit svou činnost. Jde čistě jen o to, aby vše nahlásil. Vážně v tom vidí někdo problém?
Pojďme ještě od neziskovek zpátky k České televizi. Na svých sociálních sítích nebo v rámci rozhovorů se k ní vyjadřuješ kriticky, to je veřejně známé. Ale zajímá mě, jestli jsi někdy adresoval nějakou konkrétní výtku přímo České televizi?
Nejenom veřejnoprávní média si přímo libují v tom, aby na mých sítích našli nějakou chybu a mohli ze mě udělat dezinformátora. Takže se tato činnosti stala i mým koníčkem a na webech České televize a Českého rozhlasu občas něco najdu. Není to vlastně nic tak složitého, protože se to děje prakticky na denní bázi. Kolikrát si říkám, že jde o záměrnou chybu a programové lhaní. Takže jsem podával asi dvakrát stížnost přímo na Radu České televize. Moje stížnost se týkala jejich lží v souvislosti s americkými prezidentskými volbami.
Jaká přišla od Rady reakce?
To je tak trochu veselá záležitost. Oni mi odpověděli a uznali, že mám pravdu a na ČT lhali. Jenže k tomu dodali, že já vlastně také lžu a že s tím nic dělat nebudou. Prý že v přímém přenosu se chyby můžou stát. Přitom moderátor Řezníček to četl evidentně z papíru, který mu logicky někdo předem připravil.
Když už jsme se dotkli Rady České televize, nemůžeme opomenout tu nahrávku údajného korupčního jednání radního Pavla Matochy, kterou zveřejnil bývalý šéf publicistiky ČT Marek Wollner. Tam poznám i já, že jde o jasný fejk…
V podobných případech jde o to, že vždycky existuje malá možnost, že by to mohla být pravda. Znám ale Pavla osobně a vím, jakou používá specifickou mluvu. Kdyby mi někdo řekl, abych si tu nahrávku poslechl, v životě by mě nenapadlo, že jde o něj. Dost zvláštní jsou i další okolnosti kolem té nahrávky. Pokud jsem to správně pochopil, tak jde o rok starou záležitost. Navíc mi není jasné, jak k tomu nahrávání došlo. Dva lidé spolu vedou soukromý rozhovor ve společnosti dalších lidí a někdo předem předpokládal, že k tomu dojde, a umístil v jejich blízkosti nahrávací zařízení? Nebo k nim někdo přišel s mobilem, nahrával je a jim to nevadilo a dál se bavili o úplatcích? Ten celý kontext je „bizár“. Kdo nechal před tak dlouhou dobou nahrávat Pavla Matochu a nechal to zveřejnit tři dny před nějakým hlasováním?
Marek Wollner říkal, že to musel zveřejnit, i kdyby to nebyla pravda. Prý i kdyby to byl „fejk“, musí se to prošetřit…
Proč to tedy ten, kdo tu nahrávku měl k dispozici, neodnesl přímo na policii? Proč to dělají touto cestou? To je prostě klasika! Výsledkem je, že to zase víc polarizuje společnost, protože mnozí tomu budou bezhlavě věřit. A druhá část společnosti si zase řekne, že už nevěří ničemu, protože nám ve všem lžou a ničeho se neštítí.
Celý rozhovor čtěte v aktuálním vydání měsíčníku TO 5/2026.
