Den, kdy vzplála další bitva o Kanaán

Lidé často zapomínají, zvláště ti, kteří chtějí být považováni za „humanisty“, vnímají velmi selektivně a obracejí se zády ke všemu, co se jim nehodí do jejich ideologie. Připomeňme si proto alespoň stručně, co to byl a je Hamás. V doslovném překladu je Hamás „nadšení“, ale také zkratka oficiálního názvu: Hnutí islámského odporu, arabsky Harakat al-Muqawama al-Islamíja. Je to palestinská nacionalistická a především islamistická politická a vojenská organizace, která je už po desítky let oprávněně označována za teroristickou. Hamás vznikl na konci 80. let, zakladatelem byl Ahmad Ismail Jásin, od dětství upoutaný na invalidní vozík. Byl zabit v rámci speciální vojenské operace v roce 2004. Současným vůdcem Hamásu je někdejší zakladatel jeho ozbrojené sekce Jahjá Sinvár. 

Islámský fundamentalismus

Hamás je palestinskou pobočkou tzv. Muslimského bratrstva, které má tři hlavní cíle: 1. Prosadit přísné uplatňování islámského práva šaríja v každé islámské komunitě. 2. Sjednotit všechny země, kde muslimové představují většinu obyvatelstva, v jednu politickou a náboženskou velmoc pod vládou jediného chalífy. 3. Onen chalífa by měl vzkřísit a realizovat tradiční islámský sen o islamizaci celého světa.

Komu tyto body nápadně připomínají cíle tzv. Islámského státu, ten se nemýlí. Jsou skutečně totožné. Také pasáže ze Statutu Hamásu znějí jako z propagandistických materiálů IS: „Izrael bude ustanoven a bude existovat až do té doby, dokud ho islám nezničí, tak jako zničil řadu jiných před ním.“ (Jedná se o citaci výroku zakladatele Muslimského bratrstva al-Banná (1906–1949). Nebo: „Poslední den nenastane, dokud všichni muslimové nebudou bojovat proti židům a dokud je muslimové nezabijí.“ Příznačné je už heslo Hamásu: „Alláh jako poslední cíl, Prorok jako hlava, Korán jako konstituce, džihád jako metoda, smrt pro Alláhovu slávu jako nejžhavější touha.“ 

První výstřel

Onoho 7. října 2023, kolem 6:30 místního času, zahájil Hamás raketovou palbu z Pásma Gazy na území Izraele. Podle izraelských médií Hamás vypálil minimálně 2200 raket, z nichž většinu (75 %) zachytil protiraketový systém Iron Dome. Zasaženy byly obce v okolí Pásma Gazy, ale i vzdálenější města jako Gedera, Herzlija, Tel Aviv, Rišon le-Cijon a Aškelon. Tuto operaci nelze v žádném případě interpretovat jako obrannou. Palestinští teroristé zaútočili na civilní cíle. A když vtrhli na území Izraele, zabíjeli metodicky jak izraelské civilisty, tak vojáky; další odváželi do Pásma Gazy jako rukojmí, včetně těl mrtvých izraelských vojáků. Nejvíce obětí bylo hlášeno z hudebního festivalu Supernova v Re’im, kde ozbrojenci Hamásu podle lékařské služby zmasakrovali 260 civilistů.

Poprvé od jomkipurské války byl v Izraeli vyhlášen válečný stav. Nařízena byla evakuace izraelských obcí v blízkosti Pásma Gazy. Izraelská vláda také rozhodla o mobilizaci až 300 000 záložníků. Mimochodem, podle Výboru na ochranu novinářů bylo už během prvních dnů bojů zabito nejméně 12 novinářů, 8 jich bylo zraněno a 2 jsou nezvěstní. 

Vraždění izraelských civilistů bylo očividně vědomým záměrem Hamásu, ten se s ním ostatně nijak netajil. Například tohle propalestinským „humanistům“ zcela uniká. Izrael se chová přesně opačně. Nechce zabíjet Palestince – problém je však v tom, že teroristé Hamásu se za civilisty zbaběle skrývají, udělali si z nich lidské štíty. Včetně zmíněné strategie skrývání skladišť zbraní a velitelských stanovišť pod školami, školkami, mešitami a nemocnicemi.

Celou analýzu najdete v zářijovém čísle měsíčníku TO, které je právě v prodeji.

Čtěte také:
Orientalista Pelikán: Mír mezi Izraelem a Palestinci v dohledné době není možný
Buď bude zničen Hamás nebo Izrael. Tomáš Klus už si vybral