Premiér Andrej Babiš vyzval české firmy z obranného průmyslu k zabezpečení výrobních areálů. Učinil tak po zasedání Bezpečnostní rady státu, která se zabývala žhářským útokem na pardubickou továrnu holdingu LPP 20. března. Předseda vlády požádal vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby zvážil, zda by jednou z podmínek pro udělování licencí zbrojovkám nemělo být povinné zajištění ochrany jejich fabrik. Hasiči ještě týž den oheň zlikvidovali. Zraněn nebyl nikdo. Škodu v zasažené administrativní budově a skladu odhaduje firma v řádu stovek milionů korun. Výroba zůstala nepřerušena.
Policie a zpravodajské služby prověřují, zda v případě úmyslného založení požáru v pardubické zbrojovce LPP nešlo o teroristický útok. Holding mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Odmítá názor premiéra, že napadený objekt nebyl dostatečně zabezpečený. K ataku se přihlásila neznámá skupina The Earthquake Faction hájící dle vlastního vyjádření zájmy Palestinců. Jako důkaz zveřejnila video. Kriminalisté ale nevylučují, že se jedná o úmyslně falešnou stopu a jde o takzvanou operaci pod falešnou vlajkou. LLP sice plánovala produkovat drony i ve spolupráci s izraelským podnikem Elbit, ale nakonec k tomu nedošlo.
Benzín během tří týdnů od zahájení americko-izraelského útoku na Írán zdražil v tuzemsku zhruba o 7 korun na v průměru 40 korun za litr. Cena nafty se zvedla o více než desetikorunu na 44 Kč. Ministerstvo financí informovalo, že čerpací stanice své marže po vypuknutí konfliktu nezvýšily. V monitoringu pokračuje. O protiopatřeních uvažují koaliční politici až v případě, že by ceny nafty i benzínu vyšplhaly k 50 Kč/l. Ropa Brent podražila od startu protiíránské operace zhruba o 60 %. Ceny plynu se přibližně zdvojnásobily. Hodnota obou komodit na světových trzích ale značně kolísá. Pokud konflikt potrvá měsíce, hrozí podle expertů globální energetická krize a dramatická inflace.
Řidiči automobilů s jinou než slovenskou poznávací značkou platí od tohoto týdne na Slovensku (je v ropné nouzi) za naftu zhruba o pětinu více než domácí vozidla. Slováci ji mohou čerpat jen do palivové nádrže. Do jedné přenosné nádoby si smí vzít maximálně 10 litrů. O 30denním opatření rozhodl kabinet Roberta Fica. Regulaci pohonných hmot zvažují i další země.
Maďarsko dle očekávání na summitu EU opět zablokovalo unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Svůj souhlas podmiňuje obnovením dodávek ropy ropovodem Družba. Ten ale podle Ukrajinců poškodily ruské údery na jejich infrastrukturu. Maďarsko, kde se v dubnu konají parlamentní volby, blokuje spolu se Slovenskem, které rovněž přišlo o ruskou ropu, i další unijní balíček sankcí proti Rusku.
„Emisní povolenky fungují. Je ale nutné jejich systém modernizovat.“ Po skončení summitu EU to připustila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Změnu požaduje desítka zemí včetně Česka. Většina unijních lídrů se nicméně vyslovila pro zachování současného stavu. „Podařilo se nám prosadit, že revizi ETS představí Evropská komise už v červnu místo dříve plánovaného července,“ řekl po zasedání Evropské rady premiér Andrej Babiš. Povolenky podle něj připravily Česko už o 160 miliard korun.
Americký prezident Donald Trump označuje spojence z NATO, kteří mu odmítají pomoct se znovuotevřením Hormuzu, za zbabělce. „Přitom si stěžují na vysoké ceny ropy a plynu,“ konstatoval. Íránu zase vzkázal, že pokud průliv neodblokuje, zbombarduje mu armáda USA elektrárny. Írán odvetou hrozí zničením ropných a energetických zařízení v arabských státech, kde mají Američané vojenské základny.
Česko a dalších 13 zemí je ochotno přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Ovšem politicky, nikoliv vojensky. Skrze mořskou úžinu – nyní ohrožovanou raketami Teheránu – bylo před zahájením americko-izraelské vojenské operace proti Íránu převáženo tankery 20 % ve světě vytěžené ropy a 5 % zkapalněného zemního plynu (LNG). ČR už ovšem žádná oceánská plavidla nemá. Českou námořní plavbu po její privatizaci v 90. letech „poslal ke dnu“ Viktor Kožený. Kupříkladu Švýcarsko nebo Rakousko si svou mořskou flotilu drží dodnes, byť jde rovněž o vnitrozemské státy.
Nejoblíbenější komunikační platformou v Česku je WhatsApp. Na Moravě však dle průzkumu ESET a Ipsos vede Facebook Messenger. Celorepublikově je druhý.
Česká národní banka ponechala základní úrokové sazby – od kterých se odvíjejí ty komerční – na stávající úrovni. Repo sazba tak nadále činí 3,50 %, diskontní 2,50 % a lombardní 4,50 %. Dosavadní dopady blízkovýchodních bojů na českou ekonomiku podle guvernéra centrální banky Aleše Michla tlak na okamžitou reakci nevytvářejí. Přesto některé banky již začaly zvyšovat úročení hypoték, jinými slovy je zdražují.
V tuzemsku se loni prodalo 16 hotelů. Cushman & Wakefield informovala, že to bylo nejvíce v historii.
Kabinet schválil návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru. Mezi klíčové změny patří zavedení cenových stropů pro standardní úvěry i pro malé či krátkodobé půjčky. Regulace má pomoci chránit klienty před pádem do dluhové pasti.
Evropská komise poslala Česku po splnění dalších milníků pátou platbu ve výši 614 milionů eur (cca 15 miliard Kč) z fondu obnovy. Jak už dříve sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu, finance budou mj. použity na digitální služby státu, dostupnější bydlení či rozvoj nových dovedností na trhu práce.
Prezident Petr Pavel dle předpokladů 20. března podepsal zákon o státním rozpočtu. A to navzdory se svým výhradám k výši deficitu (310 miliard korun) a dle něj nedostatečným armádním investicím. Česká republika už tedy nehospodaří v rozpočtovém provizoriu.
Colt CZ Defence Solutions a státní Explosia chtějí kooperovat v oblasti certifikace a úprav munice pro potřeby české armády i partnerů z NATO. Poptávka po produktech zbrojního průmyslu se od začátku války na Ukrajině ve světě ztrojnásobila.
Kateřina Arajmu rezignovala na funkci generální ředitelky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Mé rozhodnutí nesouvisí s bitcoinovou kauzou,“ podotkla.
Obce, kraje a svazky obcí dosáhly za rok 2025 přebytku 14 mld. Kč. Samosprávy zvýšily investiční aktivitu ze 173 mld. na 208 mld. Kč. Svůj investiční potenciál dle ministerstva financí naplno nevyužívá pouze Praha. Z původně plánovaných 40 miliard korun investovalo hlavní město „jen“ 26 miliard.
Vedením Národní agentury pro komunikační a informační technologie byl pověřen Ivo Plný. Prozatímně vystřídal Ministerstvem vnitra odvolaného Jana Ďoubala.
Dvorecký most za téměř 2 miliardy korun mezi Prahou 4 a 5 – respektive mezi Podolím a Zlíchovem – bude po 4letém budování a ročním zpoždění slavnostně otevřen 17. dubna. Stavba odkazuje na kubismus a brutalismus. Je určena pro městskou hromadnou dopravu, pěší a cyklisty, nikoliv pro normální auta.
Robert Králíček (ANO) po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Hodlá se plně věnovat poslancování.
Pardubice by se mohly od roku 2029 pyšnit největší hokejovou halou světa. Vyjít má podle společnosti MHAP patřící do D+D Group na 12,5 miliardy korun. Pojmout by měla 22 tisíc diváků, tedy o 2 tisíce více než v tuzemsku nejkapacitnější O2 arena. Petr Dědek, šéf D+D Group a většinový majitel extraligového hokejového klubu Dynamo Pardubice, by si přál ve městě postavit i první český rychlobruslařský stadion.
Čtěte také:
Ekonomický přehled týdne: Nafta za 41 korun za litr
Ekonomický přehled týdne: Finančáci zkontrolují benzinky ženoucí ceny do nebes
Ekonomický přehled týdne: Útok na Írán ochromil dopravu a může zdražit ropu
