Elon Musk řeší problém. Pokus o cenzuru s lidskou tváří přerůstá v kyberšikanu.

Projekt Community Notes, komunitních poznámek, byl spuštěn v lednu roku 2021. Jednalo se o factcheckingový program předchozího vedení společnosti Twitter, zavedený v rámci boje proti dezinformacím. Šlo o zjevnou reakci na lednové nepokoje v USA, oznámení projektu následovalo jen pár dní po smazání účtu Donalda Trumpa.

Projekt byl vyvíjen pod kódovým jménem Birdwatch a měl umožňovat kolektivní korekce nežádoucího obsahu uživateli samotnými. V principu šlo o doplňování factcheckingových kontextů k závadovým příspěvkům, jejichž pravdivost vždy odsouhlasila komunita uživatelů na principu schválení většinou. Po nástupu Muska byly sice obnoveny zablokované účty různým známým osobnostem, došlo ke zrušení cenzury a ustalo i mazání příspěvků, ale projekt Birdwatch jako takový zrušen nebyl. Jen se přejmenoval na Community Notes a pokračoval dál.

Konsenzus není pravda

Elon Musk zastával názor, že jde o rozšíření, které je pro diskuzi a svobodu slova prospěšné. Však co je špatného na tom, když se pod nepravdivý příspěvek anonymně doplní odkaz na kontext, jak je tomu ve skutečnosti? To není cenzura. A pokusy o vtípky, naschvály, zneužívání nebo vandalismus hladce vyřeší skupinové hlasování. Společnost si sama rozhodne, co je blábol a co relevantní a potřebná poznámka, vedoucí k pravdě. Takhle to přeci funguje odpradávna. Ale zde se Musk šeredně zmýlil.

Konsenzus nemůže nahrazovat pravdivost tvrzení, natož jeho oveření. S tezí, že pravdou je to, na čem se dohodneme, přišel už na konci března Český elf Bohumil Kartous. Naznačil to v rozhovoru s Martinou Kociánovou na Rádiu Universum, čímž vyvolal značné pozdvižení. Je zvláštní, že tatáž myšlenka, jen v digitální podobě, najednou nikomu nevadí, a přitom má princip navlas stejný. Konsenzus neznamená pravdu. A ještě větším problémem je, jak definovat kvalifikovanou většinu, které by o něčem podobném měla rozhodovat.

Kritik ukrajinského režimu

A tak se stalo, že se z komunitních poznámek vyklubala zbraň. Minimálně v rámci probíhající kulturní války, protože liberálové, pověstní svojí ochotou zneužívat cokoli, co může poškodit jejich oponenty, se jich okamžitě ujali. A začalo hromadné ničení tweetů všech, jejichž názory se jim nelíbily. Šlo to snadno. Protistrana potřebu kádrování informací nikdy necítila, a tak se hlasující množina rychle vytříbila v názorovou úderku. Na některé příspěvky byly pořádány i organizované nálety, aby se cíleným hlasováním přidávaný kontext co nejdříve potvrdil. Často šlo přitom o tvrzení, která pravdě ani neodpovídala, byla zbytečná, zavádějící nebo přímo posměšná.

Celá kratochvíle škodolibého kontextování pak vyvrcholila před několika dny, kdy se cílem kolektivních náletů staly komentáře Elona Muska samotného. Šlo o dílo anonymních členů proukrajinských skupin, jako jsou NAFO a dalších podobných, kteří nelibě nesli Muskovo zapojení do pátrání po osudu Gonzala Liry. Gonzalo Lira je americký reportér, žijící v Charkově a kritizující ukrajinský režim, na základě čehož byl opakovaně vězněn, trýzněn a šikanován ukrajinskou policií. Od počátku srpna, kdy byl na maďarské hranici zadržen na útěku ze země, je jeho další osud s otazníkem.

Chytit se do vlastní pasti?

K Muskovu přímému dotazu, odkazujícímu k pořadu Tuckera Carlsona na toto téma, přilepili aktivisté kontext, že je ve skutečnosti dezinformací. Není to žádný novinář, ale jen youtuber. A není ve vězení několik let, ale sotva půlrok, a o mučení nejsou kromě jeho svědectví také žádné důkazy, takže je to celé nesmysl a neměl by se tím asi kdokoli vzrušovat. Natož s tím otravovat pány prezidenty, protože Musk v této věci oslovil jak Zelenského, tak Bidena přímo. Komentář, který je klasickým případem fackcheckingu, snažícího se nežádoucí námitku znevěrohodnit rozporováním zcela nepodstatných detailů.

Musk na to reagoval ostrým prohlášením, že jde o kontext, zjevně manipulovaný státními aktéry, které tím nachytal při činu. Obratem ale přibyla poznámka i k této Muskově reakci, sdělující, že nic takového není možné, a to z principu, protože je k poznámce nutný souhlas více přispěvatelů, zastávajících odlišná názorová stanoviska. A následoval odkaz na zdrojový kód implementace.

Komunitní hlasování

Ve skutečnosti šlo o účelové a hloupé sofisma. Kdo o kontextu hlasuje je zcela netransparentní, navíc k odsouhlasení poznámky stačí zcela mizivá frakce uživatelů. Jejich názorová nezaujatost je pochybná, podobné dovětky se objevují hlavně pod příspěvky, vystupujícími proti progresivní rétorice, naopak je tomu jen výjimečně. Naposledy tak byla jádrem sporu Muskova stížnost, proč kancelářský balík Microsoftu nyní peskuje uživatele, když do dokumentu napíší nedostatečně inkluzivní termíny. Pod snímkem obrazovky, potvrzujícím jeho slova, se ale objevil kontext, že se tak dle Microsoftu děje už od roku 2020 a tuto vlastnost povoluje uživatel, takže to vůbec není pravda.

Na to Musk prohlásil naopak kontextovou informaci za nekorektní a čerpající toliko z prohlášení firmy, která nemusí být ohledně svých produktů objektivním zdrojem informací vůbec. Kontext po chvíli zmizel a z Community Notes je v těchto dnech aktuální horké téma, zda je nevypnout radši úplně a navždy.

Je totiž zjevné, že tudy cesta nepovede. Jakmile dostane jakákoli skupina právo určovat člověku, co si má myslet, bude taková vymoženost náchylná ke zneužití, ať je digitalizovaná sebevíc. Provozovatel komunikační platformy by měl hájit především práva jednotlivců svobodně psát, co chtějí, a svobodně číst, koho chtějí, a hodnocení obsahu ponechat na čtenářích samotných. Utváření skupin, které by měly o něčem rozhodovat za druhé, končí zjevně fiaskem, i když jde o pouhé komentáře.

Zdá se, že už to začíná chápat i Musk.