Menu
Přihlásit se

Komentář.

Influenceři v roli propagandistů

Český mediální prostor v posledních týdnech opanovala rozporuplná debata o povinné evidenci „tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu“, mimo jiné také influencerů. Cílová osoba tohoto „honu na tvůrce“ však zcela známá není. Nikdo vlastně neví, co přesně má dělat. A zastánci úmorného regulování si zase jednou myslí, že řeší reálné problémy naší společnosti.

Antonín Vavruška Antonín Vavruška
Publikováno 17/12/2024
Doba čtení 4 min.
Ilustrace: Copilot Designer

Tato kuriózní novinka způsobila takové otřesy, že ji ministr kultury a hlavní navyšovač koncesionářských daní v této zemi, Martin Baxa, slíbil shodit ze stolu. Původně s ní však přišla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Když už je ale řeč o influenceringu, o tomto relativně novém, dynamicky se rozvíjejícím (průmyslovém) odvětví… Skutečně netkví jeho stinné stránky a problémovost v něčem jiném než v absenci nějaké státní kartotéky všech tvůrců od profíků s milionovými dosahy po babičky, které někde sdílí nějaká videa hrajících si štěňátek a fotografie květin a zapadajícího slunce? (Protože kdo garantoval, že to tak nebude?)

A i kdyby se jednalo pouze o nějaké vlivové giganty, o skutečné magnáty na poli obchodu s vlivem, nemáme na stole spíš ohromný problém obyčejné propagandy? A stejně ohromný problém ochoty masy si onu propagandu aktivně i pasivně nechávat injektovat pod kůži, aniž by vůbec postřehla, že o propagandu jde? Není tohle to ústřední gró celé problematiky?

Většina uživatelů sociálních sítí si totiž zjevně neuvědomuje, že se už takovým tím „tupým scrollingem“ stává v určitém smyslu slova kořistí propagandy. Obsah tvořený influencery totiž nepadá uživatelům na jejich monitory z Marsu. Mívá nějaký podtext. Každá jeho vteřina, každý pixel má nějaký účel. Ten plyne z nějaké motivace daného tvůrce. Ta může být v lepším případě finančního charakteru, v horším případě charakteru ideologického.

Nová doba, nové prostředky

To samozřejmě nikomu nelze zakazovat, poněvadž by šlo o asi nejhorší možné řešení, nepřípustný zásah do svobody slova, a hlavně by to nefungovalo. Řešení spočívá buďto v cílevědomém ignorování těchto tvůrců a šiřitelů (propagandy) nebo naopak v osvojování si nových technologií a ve velice kritickém přístupu k nim. Vždy je nutné mít na paměti, že každá z těch „mluvících hlav“, kterým říkáme influenceři, má nějaký vlastní motiv své činnosti. Nebo zadání…

Je veřejným tajemstvím, že k těmto praktikám přistupují už i politické strany. Prostě si platí svého „síťového propagandistu“, který spravuje profil, jenž má navenek buďto humornou nebo rádoby zpravodajskou tvář, a přitom dělá obyčejný politický marketing – s tím rozdílem, že je absolutně netransparentní a nevinní sledující jsou pak tak trochu za blbečky, když pravda vyjde na povrch. Nová doba, nové prostředky.

Funkční klasická média jsou důležitá

Pravděpodobně nejzrádnějším aspektem problematiky je právě ten dojem některých lidí, že sociální sítě ve své zkratkovitosti, efektnosti, barevnosti a živosti suplují klasický formát médií. Ne že by byla kvalita, důvěryhodnost a v neposlední řadě pravdomluvnost dnešních médií hlavního proudu zrovna valná. Stále si ale uchovávají některé vnitřní kontrolní mechanismy a každý nesmysl, který vyprodukují, má nějaké jméno a obličej.

Sociální sítě jsou jiné. Někdy mohou být geniálním pomocníkem a těch pár svobodných platforem skutečně přináší důležité informace, které by mainstreamová média jinak zatloukla. Na druhou stranu se zde šíří neuvěřitelné množství nesmyslů, za které nikdo neručí. Právě proto jsou funkční klasická média naprosto zásadním a nenahraditelným prvkem vyspělých demokracií a nutnou součástí dobře informovaných společností.

Data na toto téma jsou pesimistická, až bolestná. Tak například podle americké Pew Research Center si nadpoloviční většina amerických uživatelů (přesněji 54 procent) chodí pro informace na sociální sítě. Téměř pětina těchto uživatelů pak označuje sociální sítě dokonce za svůj „hlavní zdroj informací“! V generaci uživatelů ve věkovém rozmezí 18-29 let dnes využívá jakožto zdroj informací sociální sítě 40 procent mladých. Jde o skokový nárůst. Ve srovnání s rokem 2020 o skoro čtyřnásobný!

Prokazatelná cenzura

Rozdíly však můžeme pozorovat u jednotlivých platforem. Například využívání sociální sítě Facebook za účelem zpravodajství je na sestupu. Muskovo X stagnuje. Dramatický výstřel vzhůru však zaznamenává čínský TikTok. Před čtyřmi lety ho za účelem zisku informací navštěvovalo pouhých 22 procent uživatelů. Kolik je to dle dostupných dat dnes? 52 procent! A to napříč věkovými kategoriemi, takže raději ani nedomýšlejme, o jak vysoké číslo půjde u nejmladších sociálních skupin… Nejen u prvovoličů, ale zejména u nedospělých a u dětí.

Tito technologičtí giganti dnes neovlivňují pouze ekonomiku. Ale také volby. Vzhledem k mnoha volbám v západních státech na jedné straně a k nedávným prezidentským volbám v Rumunsku na straně druhé lze konstatovat, že je i rozhodují. Dále dlouhé roky ovlivňovaly to, jak byl veřejností vnímán třeba covidistický režim a mnohé další důležité události. A co hůř, prokazatelně roky cenzurují uživatele s nonkonformními názory. Tato jejich politická angažovanost není z demokratického hlediska přijatelná. Takhle rozhodně nevypadá vláda lidu.

Vysmívat se těmto hrozbám a reagovat na fungl nový problém starými argumenty z dob Margaret Thatcherové není účelné. Dnešní propaganda je reálná a výjimečně sofistikovaná a navzdory své skrytosti je přítomná v extrémně vysoké míře. Podobně krátkozraké je burcovat před východní propagandou a zcela ignorovat nebo dokonce šířit propagandu západní a naopak. Obě nám neprospívají a obě ze své podstaty vzdorují pravdě.

Odnož jednotlivých velmi hloupých influencerů

Dnes je už také zřejmé, že problém s názvem „sociální sítě“ pokračuje celým hroznem souvisejících potíží, jenž z něho vyrůstá. Nejde pouze o problém politické propagandy, problém závislosti, zdravotních a zejména mentálních potíží. Tahle koule na sebe nabaluje neproduktivitu, (opět dnes již prokazatelné) hloupnutí, nesoustředěnost a ve výsledku také horší výsledky práce. Normalitu a lidskou obyčejnost vykresluje jako nežádoucí nebo vyloženě zavrženíhodný jev.

Dále se pojí s propagací různých nezdravých životních stylů, nebezpečných tzv. „výzev“ (věci typu: přežití s pytlíkem na hlavě, řezání do ruky, skákání ze skály atd.), konzumace regulérních drog, pornografie a v neposlední řadě vulgárního a zcela imbecilního chování – a zde se kruh uzavírá – spojeného opět s fenoménem influenceringu, respektive s odnoží jednotlivých velmi hloupých influencerů.

Připomeňme si nedávný případ jakéhosi influencera aktivního na síti TikTok, který si říká Honzi Michálek a který se neostýchal šířit pro změnu propagandu čínskou, což na sebe poměrně neobratně vykvákal v jedné z epizod podcastu Hype-Cast, zveřejněné poslední říjnový den na YouTube. Doslovný přepis zní následovně: „Letěl jsem normálně do Číny, měl jsem všechno zaplacený, ještě jsem za to dostal peníze. A oni prostě točí pro čínskou televizi, jak já poznávám Čínu… Oni to točí do čínské televize nebo na čínský mediální web, asi pro Čechy nebo pro Číňany, kteří se učí česky… Něco takovýho, nevim.“ Když si u toho člověk představí ještě ten kompletně naivní a poněkud nablblý výraz člověka, který prostě netuší, skoro by měl tendenci se smát. Jenže ono není čemu. Tito lidé, těchto mentálních a jiných kapacit, dennodenně ovlivňují české děti skrze přístroje, které mají neustále u sebe.

Vyprázdněná politika

Dalo by se samozřejmě pokračovat dále. Například rolí podobných přihlouplých novodobých celebrit v politice. Úlohou, kterou v budoucnu sehrají již na TikToku odchované generace voličů, rodičů, občanů… Otázkou, komu to, pro všechno na světě, jako společnost udělujeme onen punc slávy, když věnujeme pozornost každému exhibujícímu kašparovi, zatímco jsme ze zorného pole vypustili osobnosti, které by si slávu zasloužily nesčetněkrát víc.

Nebo by se dalo pokračovat úvahou, z jakého důvodu na tiktokové trendy naskakují čelní politici naší země. Ti tedy – navlečení v kostýmech hranolek a podobných pofidérností – ještě díkybohu nepřekročili ony hranice bizarnosti a aspoň nejsou vyloženě nebezpeční. Jsou pouze směšní. A především nadále neúnavně infantilizují a vyprazdňují českou politiku. Ale to je trochu jiný problém.

Čtěte také:
Britský hoch trvá na tom, že pohlaví jsou dvě. Škola to řeší jako extremismus
Tolerovat netolerantní? Co by se tak mohlo pokazit…
Progresivismus neporazíme přihlouplým hulvátstvím. „Suka“ není argument

Komentáře (5)

  1. Za vaše NE jádru platíme drahou elektřinou, zlobí se Švédsko a Norsko na Němce. za vaše wir schaffen das ……….
    „V jižním Švédsku jsou ceny energie rekordně vysoké, protože musíme exportovat elektřinu do Německa přes podmořské kabely. To vedlo ke snížení nabídky ve Švédsku a ke skokovému nárůstu cen,“ a to se vyplatí. bavoráci ted somrují energii v česku, když si sami zrušili jaderky…

  2. No, on je rozdíl když se na tiktok derou dinosauři, a když se tam propagují lidé té správné generace – jsou i lidé kteří používají různá média a jsou v nich doma, a naskočili do vlaku směr politika. Ti se nemusejí ani křečovitě tvářit, ani ptát nějakého stupidního PR co tam mají mektat. Viz. Matěj Gregor.
    A je dobře, že tam je, protože on nemá zvýhodněné prostředky jako je česká televize a bannery na každých dvaceti metrech dálnice. Díky téhle platformě si nové tváře udělají kampaň bez kolosálních výdajů. A to je prostě plus, nehledejme v tom jenom zlo. Navíc, když se politici serou do škol, což je ehm dost silně za hranou, tam politické kampaně nepatří, tak je dobře, že mají studenti možnost vidět i protiváhový názor ve svém telefonu.
    Horší je cenzura nadnárodních společností a influenceři. U těch bohužel člověk musí říci, že oni nejsou odolní vůči nabídce peněz a mohou si vybírat. Influenceři jsou bohužel něco jako lidi z šoubyznysu – herci a zpěváci. A i u nich víme, že mnoho z nich se zaprodává a lidem se jejich politická agitace vzpříčí a pak začnou prohlašovat že tohohle herce nemohou vystát. Bohužel, u mnoha starších lidí vznikl poněkud nešvar – jakmile se dala od 90. let volit ODS, tak jí od té doby prostě volí, protože kdysi to byla první strana která je zaškatulkovaná, že stála u zrodu svobody a volného podnikání. A hlavně nevolit KSč atd. to je mentalita stará 30 let, těch lidí se nepouští ať se děje co se děje. Křečovitý strach z návratu socialismu a komunismu znamená, že oni se upínají k ODS ze zvyku, ze symbolismu. Ale nějaká retrospekce z let vlády, to tam nikdy nebylo.
    Influenceři mohou dopadnout podobně, ale tady je docela zásadní, že dinosauří herci a zpěváci mají jen malý kontakt se svými fanoušky, kdežto influenceři si denně čtou zpětnou vazbu od svých sledujících. Většinou, když vidím nějakýho ňoumu, že propaguje greendeal, euro a EU celkově, jdu a okamžitě zruším odběr, a nezapomenu mu to napsat – ne ve zlém, ale prostě pro informaci, že se mi nelíbí tahle reklama a nemusím se na to koukat. Já tím vždy vydělám, mám zase čas na jiné věci. Když jim to napíše hodně z nás, však oni se možná nad sebou zamyslí, něco si o tom vyhledají, nebo budou jen do příště vědět, že spojitost s tímhle politickým směrem jim prostě nedělá reklamu. Také vidíme, co postavit se na tu či onu stranu provedlo v USA s celebritama a tam nejde o drobný. Někdy je lepší prostě být neutrální a svůj soukromý názor na politiku neventilovat s fanoušky, kteří se chtějí jenom bavit tvorbou. Snad tohle Influenceři jednou pochopí.

Napsat komentář