Jak TO je? Adam Šejna: Minář se bojí, že ničím jeho obraz lepších lidí. Pravicových Čechů je většina, jen mlčí

Premiéra dnes v 19.00.

Redakce TO
Redakce TO Kolektiv autorů

Aktuálním hostem pořadu Jak TO je? je Adam Šejna, mladý politický komentátor spojený s projektem Restart Česko. Odkud se v něm vzal odpor ke Green Dealu, podpora tradiční rodiny a pravicové postoje v době, kdy bývá mladá generace často spojována spíše s progresivismem? Proč by nesnížil volební věk na 16 let? Co si myslí o mladých lidech, kteří chodí demonstrovat za Českou televizi a Český rozhlas? Proč podle něj lidé s pravicovými názory často mlčí? Proč chodí na demonstrace Milionu chvilek a natáčí tam rozhovory s lidmi opačného názoru? Jak vidí Motoristy, českou politiku, školství, bydlení a budoucnost mladé generace? A kdy chce založit rodinu?

TÓčko
Sledujte další díly oblíbeného pořadu
Další díly
Ukázat komentáře (9)
  1. Kdyby byla pravicových čechů většina, tak bychom neměli 100% levicový parlament. Bohužel tu má pár lidí dojem, že pravice je ODS, ale ta má naopak extrémně levicové smýšlení – jejich voliči jsou levicoví extremisté a je celkem jedno, zda se tak sami chápou či nikoliv.
    Pak je tu poměrně velká skupina lidí, která chápe jako pravici Svobodné a Trikoloru – za mne jsou to nanejvýše strany umírněného středu, s pravicí nemá jejich program nic moc společného:
    – nulový tlak na tvrdou tržní měnu. Tedy stále považují centrální plánování ekonomiky prostřednictvím ČNB jako dobrý nápad
    – vpravdě kosmetický tlak na snížení daní. Takže plná huba keců, ale že by někde psali ot om, že racionální cílová úroveň agregátního zdanění práce je kolem 10% namísto současných víc než 60% ani náznakem.
    – totální ignorance základních pravidel daných Ústavou. Takže přebujelá legislativa v jejímž rámci je právo na spravedlivý proces dokonale nerealizovatelné je podle nich v pohodě, stačí trochu proškrtat.
    Jinými slovy, jejich program je hledání jakéhosi balancu mezi občanskými svobodami a státní direktivou.

    Pravicová strana by šla ve svém programu mnohem dál, zjednodušeně řečeno by byla někde mezi Svobodnými a Urzou. Rozhodně by musela chtít směřovat k tvrdé měně, která nestojí na inflaci – což by nevyhnutelně vedlo na kruté období obtížného splácení státního dluhu, ale co ním jiného? Aktuálně to vypadá jako danajský dar pravnoučatům dnešní aktivní generace a to je velká prasárna.
    Pravicová strana by bez mrknutí oka vyškrtala veškerou převzatou legislativu, která se neopírá o Lisabonskou smlouvu hned první den vlády a pak by systemtaicka makala na proškrtání té, která se o LS opírá. Současně s tím, by tlačila na výjimky tam, kde jsou povinně převzaté předpisy likvidační.
    Pravicová strana by se tvrdě postavila proti systému, který zvýhodňuje velké ekonomické subjekty na úkor malých. Pravice by měla ctít volný trh a samoregulaci, ne protěžování těch, co mají na úplatky.
    Pravicová strana by okamžitě zatrhla eugenický experiment, který vede na to, že pracovití mají dětí málo a flákači hodně. Dokud bude dosažitelný rodinný rozpočet z dávek větší než ten, co má rodina, kde oba pracují za minimálku, nebude to ani důstojné, ani odpovědné, ani humánní ve vztahu k dalším generacím.

    Já to naopak vidím tak, že 99% aktivních voličů jsou levicoví extremisté, kteří chtějí dalším generacím dopřát zkušenost s totalitní diktaturou z první ruky – vždyť mezi Fialou a Babišem žádné praktické rozdíly nejsou, ani jeden neuznává svobodu slova, ani jeden nechce dělat nic se schodky rozpočtu… Já se voleb pravidelně účastním, ale obvykle můj hlas nemá žádný jiný praktický efekt než to, že tím splním svou občanskou povinnost aniž bych se musel sám ze sebe poblít hned ve volební místnosti.

  2. Rozdělení na pravici a levici dávno nefunguje, význam těch slov byl redefinován. Mnohem výstižnější by dnes asi bylo najít vhodnou alternativu v politickém pojetí ke slovům evoluce a revoluce. Určitě těmi pojmy nejsou ani konzervativci a progresivisti, ti první dál pokračují (nestagnují) přirozenou cestou ve vývoji napříč veškou lidskou činností (věda, politika, vztahy atd.), zatímco u těch druhých jde často o protimluv (progresivismus často znamená návrat zpět) a označení za zpátečníky by bylo určitě mnohem příhodnější.
    Copak Havel z Topky je pravičák? Pekadamová? Nebo snad Lipavský z ODS?
    Zároveň je zajímavé sledovat, jak často tohle rozdělení koreluje s tolerancí, pokorou, respektem a svobodou myšlení. Z podstaty věci tedy pojmy jdoucí proti zájmům progresivistů-revolucionářů, ti přesto se jimi ohánějícími.
    To jsou ty paradoxy, pane Vaněk..

    1. Progresivismus je evoluce, je to logický důsledek stoletého nepřetržitého budování socialismu po prakticky celé planetě. Celé to stojí a padá s tím, že člověk je jen trochu složitější zvířátko, ale pořád má základní zvířecí instinkty. Blbé je, že jsme, podobně jako ostatní zvířátka, neschopni ty instinkty snadno vypnout, když nás vedou úplně špatně, protože se změnilo prostředí – zvířata se velice snadno předávkují solí i cukrem, snadno se přežerou a jezevčík může vypadat jako válec s atrofovanými nožičkami jen vzdáleně připomínající psa. U nás má přežírání přecijen nevýhody a tak mnozí lidé řeší životosprávu na sílu, proti instinktům, jinak by snadno byli širší než delší.

      Základním instinktem je zabezpečení sebe sama a rodiny, kde se obecně nedá dohlédnout až na konečné důsledky té či oné ochrany
      – takže lidé upřednostňují sliby dokonalého bezpečí před bezpečím nedokonalým ale skutečným
      – preferují zadlužování na úkor generace, co přijde za sto let namísto spotřeby jen těch zdrojů, co opravdu v daný okamžik mají k dispozici
      – preferují omezování všech rozvratných živlů, tedy lidí, kteří vidí trochu dál a varují před následky
      – upřednostní tedy nakonec dokonalou státní regulaci všeho od početí, přes porod, potraviny, názory, ošacení i smrt. A protože Bastiatovo rozbité okno funguje dokonale, není tu žádná kontrolní skupina, jen odpadlíci, kterým se na první dobrou rozhodně nežije lépe a jejich cesta tedy nevypadá lépe.

      Konečným důsledkem je víra ve stát, je to dokonale iracionální náhradní náboženství, které je vcelku snadno sumarizovatelné výkřikem: to by přece neudělali! Téhle víře bohužel propadla drtivá většina populace a tak jsme opravdu schopni se nechat zase zavřít do klece.

  3. Myslíš, že můžeš ovládnout vesmír a vylepšit ho? Nevěřím, že je to možné. Vesmír je posvátný. Nemůžete ho vylepšit. Pokud se to pokusíš změnit, zničíš to. Pokud se to pokusíš udržet, ztratíš to…

  4. Už pár let vycházejí studie co tvrdí, že nastupivší generace tíhne spíše k pravici, konzervatismu a tradicionalismu. Hlavními nositeli liberálně progresivního ideologického proudu poslední dekády jsou, logicky, miléniálové – lidé kolem 30ti let. Z nich největšími aktivisty a užitečnými idioty jsou pak ti, kteří: nemají děti, majetky ani karéru. Tedy lidé bez odpovědnosti, moci, významu a budoucnosti, ale se spoustou času na to hrát si na morální autority na sociálních sítích.

    Přijde mi zvláštní, jak často se v médiích objevuje otázka snížení volebního věku, při čemž neznám nikoho, kdo by nebyl pro navýšení, nebo jiné omezení volebního práva – například podmíněnou dobou ekonomické produktivity (že člověk chodil alespoň chvíli do práce), nebo nějakým testem obecného přehledu, základní logiky a faktů (jako třeba že Země není placatá a že nikoho nezajímá, že jste nesouhlasili s rozdělením ČSR a odmítáte své občanství).

    1. Nic takového z těch studií nevychází. Vychází z nich jen to, že progresivismus přepřáhl nápřah a generace, která do toho ráje dorůstá je v něm celkem nešťastná, protože se nemá na co postavit – ale narozdíl od mileniálů si v tom nelibuje a (zatím) hledá cestu k nějakému zakořenění.

      Co se týče původu užitečných idiotů, tak ano, je to přesně tak. A asi nejvýznamnějším faktorem je bezdětnost, tedy absence delší budoucnosti, do níž by museli hledět.

      Omezení ekonomickou aktivitou je velmi problematické: je 10 let šoupání papírů po stole v nějaké (ne)ziskovce nebo státním úřadě ekonomickou aktivitou, která by k tomu opravňovala? Nebo je to o práci v komerčním sektoru – třeba na pozici sosače grantů a pobídek nebo harmonizátora genderových nerovností? Kde je jasná lajna, kterou by nebylo možné snadno zpochybnit? Pokud by to bylo čistě o „byl zaměstnán“, pak by bylo velmi snadné ovlivnit výsledky budoucích voleb právě poskytnutím útočiště v neziskovkách.
      Velmi teoreticky by se dalo pracovat s pozitivní bilancí vůči státu celkově, tedy dokud se jede z dotací, tak smolík pacholík, zaplacené daně jen snižují manko. Ale jak daleko jsme schopni tohle rozklíčovat? Opět nebude obtížné prohnat prachy z dotací nějakým sročkem, které už bude vlastně jakoby komerční sektor.

      Omezení testem je ještě problematičtější, já bych třeba navrhoval test z matematické statistiky, protože bez ní se nikdo nemůže rozhodovat dobře a nedokáže posoudit, zda někdo říká pravdu nebo fabuluje jak Prymula za kovidu – tehdy se prokázalo, že kompetentních voličů je v ČR pár tisíc. Ale jsem si vědom toho, že sebelépe dotažený test bude podléhat fůře dodatečných trablů – jakoby nám nestačilo jak se dělají testy v autoškolách skrze remote desktopy a podobně. A s tou placatou zemí je to taky složitější: není to tak dávno, co to byl jasný a nezpochybnitelný vědecký fakt – a nikde není psáno, že dnešní věda je úplná a konečná, to si myslí jen pitomci ze spolku Sysifos. Na mnoho otázek je vícero správných odpovědí, úplně mi stačí kdejaké přijímačkové testy, matematické olympiády a podobně – lze poměrně snadno odpovědět správně, ale mimo systém, tedy v důsledku špatně z pohledu volebního práva. A kdo by tohle posuzoval? Nějaký neúplatný jedinec? Nezkorumpovatelná AI? Čili ne, test je nepřijatelný, neobhajitelný.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Kolektiv autorů

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >