Ústavní soud se stává „třetí komorou parlamentu“ tehdy, když slouží jako nástroj politického boje. Řešením není omezovat soud, ale odpolitizovat cestu, která k němu vede.
Myšlenka na zneužití Ústavního soudu
V okolí prezidenta Petra Pavla se zrodila myšlenka, že zákony, které by byly nepohodlné opozici nebo Hradu by bylo možné sprovodit ze světa prostřednictvím Ústavního soudu. Díky aktuálnímu personálnímu obsazení tohoto soudu není taková idea vůbec nereálná. Jednalo by se ovšem o politizaci Ústavního soudu. Ten je ale v demokratickém státě institucí, jejímž úkolem je pouze a výhradně chránit ústavní pořádek, základní práva a dělbu moci. V tom je jeho role nezastupitelná, pokud se ale začne jevit jako aktér politického boje, ztrácí legitimitu a může být vnímán jako „třetí komora parlamentu“. Tento problém se objevuje v mnoha zemích, nejen v České republice. Klíčovou otázkou proto je, jak nastavit procesní a institucionální prostředí tak, aby Ústavní soud nebyl vtahován do politické soutěže, aniž by byla porušena jeho nezávislost nebo ústavní rámec.
Politizace vzniká především na vstupu, nikoliv na výstupu
Ústavní soud se stává aktérem politického konfliktu zejména tehdy, když je k tomu přinucen návrhy, které mají primárně politický, nikoliv právní charakter. Pokud politické strany používají ústavní stížnosti či návrhy na zrušení zákona jako nástroj politické strategie, soud se ocitá v situaci, kdy musí rozhodovat o otázkách, které by měly být řešeny v parlamentu. Základním principem prevence politizace je proto odpolitizovat vstup do Ústavního soudu, nikoliv omezovat jeho pravomoci.
Jedním z nejúčinnějších nástrojů, které lze zavést bez změny ústavy, je vytvoření nezávislého procesního „filtru“, který by posuzoval pouze přípustnost návrhů. Tento orgán by nestál nad Ústavním soudem a nezasahoval by do jeho rozhodovací pravomoci. Jeho úkolem by bylo pouze ověřit, zda návrh splňuje zákonné podmínky, zda má ústavní relevanci a zda není zjevně politický či účelový. Mohl by být tvořen odborníky jmenovanými nepolitickými institucemi, jako jsou například právnické fakulty, profesní komory nebo soudcovské organizace. Tím by se minimalizovalo riziko politického vlivu. Zmíněný orgán by mohl odmítat návrhy, které nesplňují procesní podmínky, a tím by zabránil tomu, aby se politické spory dostávaly k Ústavnímu soudu.
Povinnost prokázat ústavní relevanci
Dalším možným krokem proti politizaci Ústavního soudu je zavedení povinnosti, aby každý návrh obsahoval jasné a odborně podložené vysvětlení, v čem spočívá zásah do ústavního pořádku. Inspirací může být německý model, kde navrhovatel musí doložit, že věc má obecný ústavní význam a že nejde o politickou otázku, kterou má řešit parlament. Tato povinnost by výrazně omezila možnost podávat návrhy, jejichž cílem je pouze politická taktika.
Účelové návrhy se často podávají v politicky citlivých momentech, například těsně před volbami nebo po změně vlády. Běžný zákon může stanovit pevné lhůty, v nichž lze návrh podat. Pokud by návrh přišel po uplynutí lhůty, vstupní kontrolní orgán by jej odmítl. Tím by se zabránilo tomu, aby politické strany používaly Ústavní soud jako nástroj k destabilizaci legislativy přijaté jejich oponenty.
Ústava stanoví, kdo může návrh podat, ale zákon může stanovit, za jakých podmínek. Skupina poslanců nebo senátorů by tak musela doložit odbornou analýzu, která prokazuje ústavní problém, nikoliv politický nesouhlas. Tím by se omezilo podávání návrhů, jejichž cílem je pouze politická konfrontace.
Zachování nezávislosti Ústavního soudu
Všechna uvedená opatření mají společný rys: nezasahují do pravomocí Ústavního soudu. Soud by nadále rozhodoval o ústavnosti zákonů, ale dostával by pouze návrhy, které splňují přísné procesní podmínky. Tím by se snížil počet politických kauz, které se k němu dostanou, a soud by se mohl soustředit na svou skutečnou roli, kterou je ochrana ústavního pořádku.
Nezávislý procesní „filtr“, povinnost prokázat ústavní relevanci, lhůty proti účelovým návrhům a zpřesnění podmínek pro podání návrhu jsou opatření, která lze zavést běžnými zákony, bez zásahu do ústavy. Tato opatření chrání nejen Ústavní soud, ale i samotnou demokracii, protože brání tomu, aby se ústavní soudnictví stalo arénou politických střetů.
Čtěte také:
Neoprávněná činnost pro cizí moc? Ústavní soud oslabuje ústavnost
Ústavní soud splňuje prezidentovy představy, proto bude veselo
Volič je v ofsajdu, přichází Ústavní soud!
