Nejprve začnu naprosto vážně. Věta z perexu, že se opět nacházíme v měkké totalitě, je poměrně ostře hodnotící a zasluhuje si vysvětlení. Stále je mezi námi hodně lidí, kteří nastupující cenzuru, vyhazovy z práce i omezování svobody projevu popírají, nebo v lepším případě jen bagatelizují. Srovnávají současný režim s minulým a hledají rozdíly, namísto zjevných paralel. Nedochází jim, že trumfovým esem každé totality je právě přesvědčení společnosti, že je úplně jiná než ty předchozí. Svým uvažováním jí tak de facto umetají cestičku, zatímco hodnotící metrika je zde jasná.
Ve zkratce, totalita dopadá na soukromé životy lidí, její požadavky jsou v rozporu s přirozenou morálkou a směřuje k vytvoření totalitního systému. Rozhovor Jany Bobošíkové s filozofem Jiřím Fuchsem na toto téma si ale poslechněte nejlépe sami, a pokud možno celý. Historická zkušenost nás totiž může svádět k hledání paralel i tam, kde nejsou. Výsledky pak mohou být až natolik zavádějící a zcestné, až jsou svým způsobem nechtěně humorné. A protože je humor tím jediným, co nám v takových totalitách zbývá, rozhodl jsem se na Silvestra pojmout svoji analýzu přesně takto.
Hledáním paralely se Slušovicemi chci zároveň připomenout, že takzvaný slušovický zázrak, dnes často a neprávem vysmívaný či zesměšňovaný, byl v mnohém skutečným a zaslouženým vzorem. Na rozdíl od jeho fiktivního, soudobého protipólu, který se v následujících odstavcích, již ne tak vážně míněných, vydáme hledat. Nuže, dejme se do toho, hezky systematicky a postupně, a uvidíme, co nakonec nalezneme…
Jezeďáci a zemědělci
Když se řekne Slušovice, vybaví se pamětníkům JZD a Družstevní agrokombinát, tedy zemědělci. Pokud hledáme nové Slušovice, bez zemědělců se zjevně neobejdeme. Kde je ale najít? Stačí být pozorný, protože se za své kořeny nijak nestydí. Dokonce se k nim hrdě hlásí, a to i tam, kde to nemají vůbec zapotřebí. Ostatně, jméno obce samotné se zemědělskou činností, jak záhy zjistíme, úzce souvisí.
Vesnice vhodné velikosti
Slušovice byly vesnicí se zhruba třemi tisíci obyvateli, kterou předtím takřka nikdo neznal. Ostatně, status města získaly až poměrně nedávno, byť smělé plány rozvoje socialistické zástavby zhatil teprve listopad 1989. Barokní kostel je tu hned vedle městského úřadu, do zeleně je to coby kamenem dohodil, všehovšudy pár ulic a nedaleko od obce pak slavná dostihová dráha. Existuje snad někde další, obdobná vesnice? Co se zmiňovaných parametrů týče, tak překvapivě ano. A sem je nutné zaměřit další pozornost.
Světoznámá osobnost ve vedení
Celostátní věhlas zajistila Slušovicím osoba doc. Ing. Františka Čuby, Csc., který vedl tamní zemědělské družstvo od roku 1963 až do roku 1990. Jeho svérázné motivační metody dokázaly nejenom vymýtit alkoholismus u některých pracovníků, ale z neznámého agrokombinátu vytvořit takový nadnárodní fenomén, který si jezdily natáčet zahraniční televize, a nejen ze zemí východního bloku. Zkrátka byli ve všem napřed, třeba o recyklaci PET lahví zde mluvili již v roce 1988. Hledáme tedy mezinárodně proslaveného a schopného progresivního starostu, vystupujícího v celostátním zahraničním televizním vysílání. Čuba to být nutně nemusí, ale pokud je mu přezdíváno jménem jiného živočišném druhu, se zemědělskou produkcí spjatého, bude to jedině plus.
Průzkumné expediční vozidlo
V půli osmdesátých let, když u nás vrcholilo trampské a folkové hnutí, přišlo duo písničkářů Miroslav Paleček a Michael Janík se svojí Slušovickou romancí. Jedním z nejvtipnějších momentů písničky byl její závěrečný rým, spekulující, že po povrchu Měsíce už jezdí Slušochod pod vlajkou Slušovic. Hledáme tedy vozítko podobného vzhledu a jízdních vlastností, schopné operovat pod vlajkou obce daleko od mateřské základny. A musí jít o misi mezinárodního charakteru, byť s pravděpodobným negativním dopadem na vztahy s Ruskem, tvůrcem původního Lunochodu.
Vlastní pravidla v rámci systému
Slušovice představovaly socialismus, jaký jinde neexistoval. Ať už svými metodami, technologií, vedením nebo jen dostupnými prostředky. Tento nepoměr se pak dále prohluboval, protože co bylo možné ve Slušovicích, zdaleka nebylo standardem jinde, ale s tím už se tak nějak počítalo. Socialistický systém a jeho praxe jako by zde zcela ustupovaly do pozadí. Hledáme tedy obec, kde platí úplně jiná pravidla než ve zbytku našeho liberálně demokratického zřízení, což bude obtížné.
Blízko k hvězdám popmusic
Slušovice, to nebyly zdaleka jen počítače TNS, trojnásobná dojivost a koňské dostihy. V roce 1988 zde, v pořadu „Jedeme dál, Slušovice“, vystoupily na místním hippodromu i známé hvězdy tehdejší popmusic. Mezi nimi i mladá Iveta Bartošová z nedalekého Frenštátu pod Radhoštěm, se svou písní „Závod s mládím“. Nepřekvapilo by mne tedy, pokud by hledané soudobé liberální Slušovice měly s písněmi Ivety Bartošové také něco společného, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Možná se to nehodí, ale jako Ivetin fanoušek cítím, že jde o věc dodnes nedořešenou, a nemluvit o ní by znamenalo dělat, jako by se nestala, což by nebylo správné.
Slušně slušné Slušovice
Co se sluší ve Slušovicích je nabíledni. Je to přeci slušnost, co jiného. A když se řekne slušnost, musíme za někým, kdo ji do české politiky slíbil vrátit a měl k tomu dost času, moci i politických prostředků. Jen tam bude slušnost skutečnou prioritou a jen z takového zázemí mohou nové, liberální Slušovice čerpat. Stále nevíte, kde se ta obec nachází? Tak si rozklikněte nápovědu, a zjistíte, že by se mohly rovnou přejmenovat na Neslušovice, a ještě by to bylo málo. Laciná paralela, vycházející z omezené zkušenosti, nás tak dovedla až na pravý opak toho, co jsme hledali, a ten náš systém, ať už je to TNS či liberální demokracie, je na tom po pětatřiceti letech zrovna tak.
Tak snad se v příštím roce na podzim změní alespoň toto…
Nápověda:
- Jezeďáci a zemědělci se přiznávají v čase 4:11, 10:47, 12:09 a 13:03
- Vesnice vhodné velikosti se nachází překvapivě v katastru Prahy
- Světoznámá osobnost ve vedení vystupovala na kanále Rossija 1
- Průzkumné expediční vozidlo jsme mohli vidět na mezinárodní misi v Bubenči
- Vlastní pravidla v rámci systému umožňují odejít třeba od soudního přelíčení
- Blízko k hvězdám popmusic je občas blízko natolik, až je to může zahubit
- Slušně slušné Slušovice by se červenaly, co je možné v městské části Prahy
Čtěte také: Válka konektorů končí, EU prosadila USB-C, Ukrajinský vertep aneb od folklóru k pogromům, Mediální mlžení okolo Magdeburku, Mediální spasitelé na jedno použití
Řeporyje a jejich starosta, čuně Novotný.
Řeporyjský starosta, to je obdivuhodný výdobytek ODS. Proto za ním přichází na radu prezident i premiér jako za celebritou ?! Tak hluboko klesli, neuvěřitelné !
Předponu VÝ bych v tomto případě vynechal.
Slusnej článek akorát vůbec netuším o čem je?
Se silvestrovským humorem hledání dnešních Slušovic či paralel mezi Slušovicemi a Řeporyji.
Arcimboldův portrét starosty Řeporyj (hledej v hologramu) by mohl být nápovědou… Podobnou atrakcí byl Milan Jančík (ODS), starosta Městské části Praha 5, o kt. se několikrát zajímala policie v souvislosti s nakládáním s veřejným majetkem :))