Když z tábora progresivistů tryská nenávist

Volební smršť mají Slováci za sebou. Podívejme se s odstupem na jeden krásný příběh ze sluncem zalitého, duhového progresivně-pokryteckého světa. Progresivisté postavili klání o post prezidenta republiky jako klasický souboj dobra a zla. Přičemž zlem měl být samozřejmě prezidentský kandidát Peter Pellegrini. Jenže zlem a ztělesněním nenávisti se stali oni sami – podle norem své vlastní radikální „pokrokářské“ ideologie, té „lepší“ části společnosti vlastní.

Nehledě na poněkud přihlouplé démonizování Pellegriniho, infantilní výpady, prolhané strašení, že Pellegrini odtáhne Slovensko z EU a zasadí ho do mapy zhruba někam mezi Jakutsk a Chabarovsk, dopustili se progresivisté závažného přešlapu. Odpálili bombu, kterou by člověk od těchto „lidí pokroku a slušnosti“ nečekal. V panice a na poslední chvíli ji vybalil slovenský expremiér Igor Matovič, který je všeobecně považován za takového místního politického blázna a objektivně není nějakým velkým progresivistou. Byl to ale právě on, kdo vyhodil granát v podobě útoků na osobní život Korčokova protikandidáta. Ten měl vyvolat ve Slovácích prvoplánovou nenávist proti Pellegrinimu, o kterém na Slovensku panuje veřejné povědomí o jeho homosexuální orientaci. Insideři tento fakt vědí už roky a nikoho to netrápí ani nepohoršuje. Těžko říct, co na tom pohoršilo progresivisty, kteří se této informace s vervou ujali.

Nenávistí přetékající „lepší lidé“

Celá tahle nekalá hra začala momentem, kdy poslal Matovič do světa video, kde zevluje před vilou údajného partnera Petera Pellegriniho… To bylo to hlavní poselství – pokusit se dokázat Pellegrinimu odlišnou sexuální preferenci, než má on sám. Takto vypadá „práce“ slovenské opozice.

Později to Matovič celé korunoval sdílením soukromé fotografie, kde se Pellegrini prochází se zmíněným údajným partnerem ulicí nějakého italského města. Toho si okamžitě všimli další opoziční politici a progres neprogres začali tuto fotografii proti Pellegrinimu používat. Ehm, kdyby to dělala nějaká nacistická, tedy ilegální strana, bylo by to úplně stejně odporné, ale člověk by alespoň chápal jejich ideologickou motivaci. Tušil by, odkud se to bere. Ale progresivistická strana, která si hraje na vzorné ochránce menšin, prosazovatele univerzálních lidských práv všeho druhu a sluníčkového strážce hodnot jako jsou tolerance a respekt?

Záměrem opozice bylo jednoznačně vyvolání nenávisti k potenciálnímu prezidentovi pro jeho sexuální orientaci a tím jeho poškození ve volbách. Fotografii nadšeně sdíleli jak progresivističtí politici, tak novináři, aktivisté a další „lepší lidé“. Další dost odpornou troškou do volebního mlýna přispěl i český týdeník Reflex, když přímo na obálce zvěčnil fotomontáž Pellegriniho s taškou nacpanou sexuálními pomůckami, které měly ve čtenáři vyvolat pravděpodobně dojem, že nový slovenský prezident má být asi nějaký fetišista s koženým bičíkem. Je to přece ten „teplouš“, který „zradil“, on není „náš“. Proto je potřeba ho veřejně lynčovat a zesměšňovat.

Opět, podobné obrázky nemají žádný jiný účel než vyvolat v člověku prvoplánovou reakci opovržení, posměchu, nejlépe nenávisti. Že to je neprogresivní, nepokrokové, takové neliberální a neevropské, nehumánní, netolerantní, zkrátka hnusné? Že to jsou praktiky, které by člověk podle progresivistické propagandy očekával třeba v Rusku nebo nejrigidnějších islámských státech? To je jedno! Hlavně když zvítězí náš progresivní „lepší člověk“, a to za použití jakékoli podlosti, navíc v totálním rozporu s vlastní halasně vytrubovanou ideologií.

Nezapomínejme na jejich podlost

Na tento případ prosím nezapomeňme. Je dobré být dobře obeznámen se zvráceným a podlým uvažováním progresivistů. A je dobré být obeznámen i s jejich konkrétními pokřivenými a vážně diskriminujícími principy, kdy úplně jinak přistupují k lidem, kteří si dovolí nesdílet jejich podivný pohled na svět. Pokud jde o zástupce nějaké menšiny, jsou jejich útoky a běsnění ještě umocněné, protože takoví lidé vyvracejí většinu jejich prolhaných narativů. Například ten o VŠECH gayích, kteří si pochvalují činnost LGBT aktivistů a bezmezně podporují jejich extrémní požadavky a způsoby, jakými si je vynucují.

A ještě něco se z těchto událostí dá vyvodit. Slováci se ve volbách rozhodli racionálně a zodpovědně na základě programu a schopností kandidátů. Nerozhodli se na základě nejnižších pudů a ideologické propagandy pokrytců. To je jasně pozitivní věc a můžeme ji považovat i za vyvrácení mýtu o „ztraceném zaostalém Slovensku“. Slováci se zachovali jako demokraté, jako občané standardní evropská země, kde se rozhodují podle svého.

Přečtěte si také:

Nad táborem lepších lidí sa blýska, komentáře divo bijú

Slovenským prezidentem bude údajný gay, liberálové a LGBT komunita mlčí