Lusknutí pro občanku Kateřinu Brožovou

Nepříliš časté slůvko z titulku mi přišlo na mysl při vzpomínce na dávný, sice banální, ale docela úsměvný film s Reese Witherspoonovou Pravá blondýnka. Ta měla infantilní zvyk odměňovat dobré výkony osob ve svém okolí lusknutím (nahrazujícím příliš patetický potlesk). Dnes bych rád toto lusknutí poslal na adresu herečky a moderátorky Kateřiny Brožové.

Z nevelké dálky ji znám už mnoho let. Studovala herectví na DAMU v téže době jako moje paní režii. Brožová se už tehdy dost vymykala prostředí, do něhož vstupovala. Divadelní fakulta byla vždycky zřídlem intelektuální zadumanosti, frází a velkých slov. Ostatně odtud taky vzešla podstatná část studentských aktivit po listopadu 1989.

Brožová si postupně vybudovala vlastní, de facto na oné branži nezávislou kariéru, nebála se působit v modelingu, zabrousila do moderátorských vod, vedle toho dabuje a hraje na divadle. A tu a tam je předmětem drbů v bulvárních médiích. Upřímně – nezdá se mi, že by si z nich kdykoliv cokoliv dělala. Jde si za svým, což asi zdědila po obou rodičích – otec byl houslový virtuóz a pedagog na HAMU Zdeněk Brož a matka byla sólistka baletu moskevského Velkého divadla Jelena Kovalevská.

Zjednodušeně řečeno, Kateřinu Brožovou asi velká část populace vnímá jako bytost spjatou se šoubyznysem, pracující na mimořádně vysoké profesionální úrovni, ale nečeká se od ní vlastně nic jiného. Mylně.

V těchto dnech poskytla rozhovor, u jehož četby by možná leckdo z nás ztuhnul jako Lotova žena. Vyjadřovala se totiž nejen ke svým plánům pracovním, ale zeširoka otevřela karty do svého postoje občanského. Nedá mi to, než důležité věty zacitovat.

Diktát Evropské unie

Na otázku, zda už ví, komu dá v říjnových volbách svůj hlas, odpověděla moudře: „Rozhodně neřeknu, koho budu volit. Určitě bych už nikdy nejela agitovat a podpořit jakoukoliv politickou stranu. O mně se všeobecně ví, že jsem demokrat a že mám vlídné smýšlení. Nejsem radikál. Jsem Češka, miluji naši zemi a vadí mi, že jsme vedeni směrem, který se neslučuje s mým přesvědčením a s mým srdcem. Nechci nikoho osočovat, ale myslím si, že mnoha politikům se zatočí hlava z moci a peněz, když se dostanou na určité pozice.

To platí obecně. Vadí mi, že jen málo z nich zůstane stát nohama na zemi. Velmi bych si přála, aby naši politici více mysleli na naši republiku a na naše lidi. Místo toho posloucháme diktát Evropské unie. Ale to nijak nevylučuje, že jsme jejími členy. Domnívám se ale, že Evropská unie míří jakýmsi zvláštním, radikálním směrem, a to se mi nelíbí. Kdysi před lety jsme byli přijati do EU a prožívali jsme určitou euforii. Dnešní Evropská unie ale míří jiným směrem než tehdy.“

Divoký, krutý a zlý svět

A nezůstala jen u toho. Dotkla se kruciálních témat našeho dneška: „Přijde mi, že dnešní svět je divoký, krutý, zlý – a vůbec nemusíme hovořit o tom, co se tady skloňuje už tři roky. Myslím tím válku na Ukrajině. Všechno je vyostřené, agresivní a arogantní. Zásadně nesouhlasím s dalším zbrojením a s dalším rozšiřováním obchodů se zbraněmi. Všichni situaci sledujeme a víme, o co jde. Je mi nesmírně líto všech obětí této války. A zároveň jsem si dobře vědoma toho, co praví klasik, že zlo plodí zlo. Proto vždy říkám, že dávám přednost diplomatickým jednáním před válečným konfliktem kdekoliv na světě. I když jsem si vědoma toho, že je to občas velmi obtížné.

O nejděsivějších zbraních se okolo nás mluví, jako když si mažete rohlík máslem. Když se ale vyrábí zbraně, tak výhradně k tomu, aby se jimi zabíjelo. Nebudu ale nikoho v této souvislosti jmenovat. Nechci mít problémy. Žijeme v nebezpečné době. Stačí jenom setina sekundy a jsme ve třetí světové válce. Obávám se také, že kousek po kousku ztrácíme demokracii a svobodu. Například se už zase bojíme říkat nahlas svoje názory. To mi připadá velmi smutné.“

Obdiv si zasluhuje už jen ten drobný přípodotek: „Nebudu nikoho jmenovat, nechci mít problémy.“ Kdo sleduje, co se u nás a v Evropě celkově děje, rozumí té větě velmi dobře. Část z nás, komu je dejme tomu 55+, má ještě v živé paměti, jak se trestalo za samostatný a odlišný názor. Přinejmenším vyhazovem z veřejného života. A to by v případě Brožové byla škoda. Neumím posoudit, do jaké míry umělecká, ale zcela jistě občanská. Právě od takových lidí potřebujeme slyšet takové věty. Mohou zasáhnout myšlení širokých zástupů, ne jen osazenstvo kateder a redakcí.

Čtěte také:
Diktatura Jevrosojuzu
Evropská unie je založena na nerespektování rozhodnutí voličů. Bude hůř?
Regulace fotbalu či výška policistů. Unie má recept na všechno krom skutečných problémů