Máte padáka – asi jste nejlepší! Buď sbohem, právní státe…

Šílené návrhy z pera vlády Petra Fialy neberou konce. Tzv. „výpověď bez udání důvodu“ už snad ani nelze nazvat hřebíčkem do rakve právního státu, to je čirý atentát na základy naší republiky jako státu založeného na rovném postavení občanů. A především je to opovrhování pracujícími lidmi, jaké zde od roku 1989 nebylo, a pochybuji, že se něco podobného – kromě Protektorátu Böhmen und Mähren – vůbec v českých právních dějinách pracovního práva po konci Rakouska-Uherska najde.

Pracovní právo je jedním z největších výdobytků moderní Evropy. Jde ruku v ruce s technickou revolucí, kdy se dělníci, kteří se vymanili z poddanství a dříve z nevolnictví, začali bouřit. Viděli totiž, že přes všechna na papíře udělená císařsko-královská práva, je jim to k ničemu, jelikož jsou vlastně stále nevolníky, pokud jsou závislí na libovůli zaměstnavatele.

Nebudu tady sentimentálně popisovat, jak si havíři nebo dělníci a řada dalších zakládali své „pokladny“, aby jim děti neumřely hlady, když by se jim stal úraz nebo se milostpán špatně vyspal, a tak kdo mu přišel do cesty, toho vyhodil – přičemž právě sem se vracíme.

Zejména Sociální demokracie jako strana vznikla opravdu kvůli něčemu pro lidi důležitému. A to něco bylo tak vážné, že se tím vláda Rakouska-Uherska cítila ohrožena. Knihy Vladimíra Borna Sňatky z rozumu a Zlá krev, které jistě znáte i ve filmové podobě, dnes řada lidí považuje za cosi přežitého, jenže ta společnost tenkrát taková skutečně byla a ty romány, jak by dnes řekl soud, „mají reálný základ“.

Podotýkám, že již v roce 2018 doyen českého pracovního práva JUDr. Ladislav Jouza k „výpovědi bez udání důvodu“ shrnul:

• Vyřazením výpovědních důvodů ze zákoníku práce pro zaměstnavatele bychom se dostali v pracovněprávní legislativě na úroveň rozvojových zemí.
• Žádný ze států EU nemá tuto právní úpravu ve svých předpisech, i když důvody pro výpověď jsou obecnějšího charakteru, než má náš zákoník práce (např. délka trvání pracovního poměru, výše mzdy, kvalifikace apod.).
• Existence možné diskriminace a šikanování ze strany zaměstnavatele. Určitě by se vyskytly případy, kdy by si zaměstnanec po „kritice“ zaměstnavatele musel bezprostředně hledat nové pracovní místo, neboť zaměstnavatel by využil možnosti bezdůvodného propuštění.

Heslo této vlády: „Dáme Vám prachy, tak co ještě chcete?!“

Vláda Pera Fialy od svého počátku trpí evidentním bludem, že „za prachy si koupíš vše“. To ano – když je někdo miliardář, tak spoustu věcí nemusíš řešit. Už Zdeněk Pohlreich ve své show říkal: „Hoši, chováte se jak ožralí milionáři,“ když nepočítali a rozdávali. Jenže dvoj nebo trojnásobné odstupné není žádná výhra, a natož z dlouhodobé perspektivy.

Když jste mamina s malým děckem, které je příliš často nemocné a zaměstnavateli se to nelíbí, ale nemá Vás jak legálně vyhodit, tak Vás prostě vykopne na základě nového paragrafu o „výpovědi bez udání důvodu“. A navíc máte stigma, které bude pro všechny další potenciální zaměstnavatele výstražným znamením.

Se zájmem pozoruji celou debatu, v níž však absentuje základní prvek – protiústavnost vládou předkládaného nesmyslu. Nechci se pouštět do hlubokých vod teorie práva, nicméně pokud nebude výpověď odůvodněna, jak potom bude možné přezkoumat, zda zaměstnavatel nedal zaměstnanci výpověď z diskriminačních důvodů?! „Výpověď bez udání důvodu“ jde totiž přímo proti „Zákonu o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů“ aneb tzv. antidiskriminačnímu zákonu, který jsme tak slavně přijali pod číslem 198 v roce 2009.

V něm se mimo jiné říká: „Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků, i z důvodu státní příslušnosti.“

Hejna jindy hlasitě kejhajících aktivistů zřejmě někam uletěla

Doposud to bylo relativně snadné. Pokud s Vámi zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr, musel udat důvod. Ten zkrátka soud přezkoumal a došel k závěru, zda Vás zaměstnavatel propustil v souladu se zákonem, nebo ne. Ovšem nyní? Nyní Vám zaměstnavatel důvod nesdělí, což Vám kompenzuje penězi, a když se budete bránit u soudu, že jste byli propuštěni například kvůli věku, soud udělá co? Vezme si Vaši výpověď, ve které bude uvedeno „bez udání důvodu“ – a co s tím nadělá? Pokrčí rameny a řekne, že je to legální!

A co třeba Všeobecná deklarace lidských práv a další dokumenty věnující se znevýhodňování určitých skupin lidí? Mezinárodní úmluvy „o občanských a politických právech“ a „ekonomických, sociálních a kulturních právech“, mezinárodní smlouvy „o eliminaci všech forem rasové diskriminace“ a „o eliminaci všech forem diskriminace žen“?!

Kde jsou ta hejna jindy vždy k neutišení kejhajících tzv. občanských aktivistů? Jde-li o lidská práva děvčice v hidžábu, mohou se neziskovky přetrhnout. Když jde o stárnoucího českého dezoláta, který se panu fabrikantovi už nelíbí, tak nastalo ticho, že by bylo slyšet upadnout špendlík.

V Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 111 stojí, že diskriminací je „jakékoliv rozlišování, vylučování nebo dávání přednosti založené na rase, barvě pleti, pohlaví, náboženství, politických názorech, národnostním nebo sociálním původu, které má za následek znemožnění nebo porušení rovnosti příležitostí nebo zacházení v zaměstnání nebo povolání.“

V české legislativě je diskriminace zakázaná v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. Už v prvním článku stanovuje, že „lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“ Třetí článek pak říká, že “základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.” Z těchto důvodů je odlišné a nerovné zacházení s lidmi nepřípustné a protiprávní, pokud ho nelze ospravedlnit některým objektivním oprávněným účelem (např. ochrana veřejného zdraví či ochrana práv a svobod ostatních).

A tento do očí tolik bijící fakt najednou nevadí? Prostě diskriminace sem, diskriminace tam – hlavně, když budeme mít klacek na neposlušné dezoláty, je to tak? Ne, neodpovídejte, ta otázka byla samozřejmě řečnická.

Všichni už dávno víme, jak to je…

Co nastane, je zjevné. Máte názory jiné, než jsou ty oficiálně schválené a propagované vládou? Když nesouzníte s názorovým proudem mainstreamu, napíšou šéfovi firmy (neptejte se kdo, ty fašizující skupinky nejsou jen na sociálních sítích), že od něj nebudou nic odebírat, že jej očerní mezi jinými dodavateli atd., dokud dotyčného nevyhodí. A co myslíte, že udělá šéf? No, troubu jako Vás najde vždycky – takže jste nejslabší a máte padáka, akorát bez odůvodnění, a tak dostanete dvakrát vyšší odstupné, ale zato Vás už nikdy nikde nezaměstnají, protože budete mít na čele razítko „Vyhozen bez udání důvodu“, tedy potížista.

A budete se chtít soudit? Ok, připravte si tak 100 až 200 tisíc na nejméně pětiletý soudní boj, který stejně těžko vyhrajete. Mě by jen zajímalo, kde jsou teď ty Apoleny Rychlíkové, Saši Uhlové a celá ta kaviárová levice, která by poprvé v životě mohla kromě pózy ukázat, že je k něčemu dobrá. A zase nic, tak třeba příště…

Čtěte také:
Imunolog Drbal dostal vyhazov z Přírodovědecké fakulty
Soud znovu zprostil viny učitelku, která měla pykat za diskuzi o Ukrajině
Drulák vyhrál. Výpověď z Ústavu mezinárodních vztahů je podle soudu neplatná