Před několika dny došlo ve Francii k teroristickému útoku s islámským pozadím, který rozpoutal ve veřejném prostoru diskuzi o vyhošťování migrantů. Vláda mezitím přišla s některými kroky, které by měly tento proces urychlit. Opozice v čele s Marine Le Penovou však za vším vidí pouhé divadlo a snahu vlády odlákat jí voliče.
Jednatřicetiletý občan Mali zaútočil v severozápadní části Paříze Porte de Clichy na tři mladé ženy, které pobodal dvěma kuchyňskými noži. Dvě z obětí utrpěly vážná zranění a musely být hospitalizovány v blízké nemocnici. Později francouzská média přinesla informaci, že jedna z žen byla těhotná. Třetí žena utrpěla jen lehčí zranění. Ještě horším důsledkům útoku se podařilo zabránit jen díky duchapřítomnosti kolemjdoucího policisty mimo službu, který útočníka rychle zpacifikoval. Jako první však zasáhl běžný občan, který na agresora hodil kufr a vyrazil mu tak nože z rukou. Když se muž ocitl na zemi, uváděl dle svědků, že mu jeho čin přikázal Alláh.
Stará známá firma
Agresor s kuchyňskými noži však byl francouzským úřadům dobře znám, protože již v lednu 2024 byl pravomocně odsouzen za ozbrojenou loupež a sexuální napadení. Jeho jméno navíc figurovalo v policejních záznamech mezi pravidelnými uživateli drog. Podle vyšetřovatelů muž trpěl psychickými poruchami a byl v minulosti několikrát hospitalizován v psychiatrických léčebnách. V době spáchání letošního trestného činu v Porte de Clichy však již měl příkaz k opuštění země. Vzhledem ke zhoršeným diplomatickým vztahům mezi Francií a Mali, kde vládne po puči v roce 2021 protifrancouzcky naladěná vojenská junta, se však nepodařilo muže deportovat.
Poslední útok migranta s africkými kořeny vzbudil ve veřejném prostoru značnou pozornost. A to zejména na velmi nízkou úspěšnost deportací, která se dlouhodobě pohybuje kolem pouhých 10 %. Jednou z dalších příčin tohoto stavu je fakt, že migranti podávají přibližně ve čtvrtině všech případů proti rozhodnutí o své deporacti odvolání. Správní soudy následně rozhodnutí o deportaci v drtivě většině zruší kvůli procesnímu pochybení či z humanitárních důvodů. Nešlo totiž zdaleka o první případ spáchaného teroristického útoku pachatelem, který měl být dávno deportován. Opozični politici si také všímají, že mnoho těchto islamistů bylo označeno za psychicky nemocné.
„Už máme všichni dost toho, že se z každého islamistického nebo migračního útoku dělá případ pro psychiatra. Francouzi se potřebují cítit ve své zemi bezpečně, podobné výmluvy jim skutečně nepomohou,“ poznamenal předseda Republikánů Éric Ciotti. Stranou pochopitelně nezůstala ani šéfa Národního sdružení Marine Le Penová. „Kolik dalších takových útoků musíme vytrpět, než začneme chránit naše občany? Osoby z řad migrantů, které mají být vyhoštěny, nebo cizinci bez povolení k pobytu se nemají vůbec pohybovat po našich ulicích.“
Omezení rozvojové pomoci
Ministerstvo vnitra v reakci na nespokojené občany i opozici začalo jednat a sáhlo k některým opatřením, která by měla situaci zlepšit. Příslušné úřady tak byly ministerstvem vyzvány, aby maximálně urychlovaly proces deportací a začaly o úspěšných případech více informovat občany prostřednictvím médií. Zároveň se u již vyhoštěných migrantů začal plošně a v přísnějším režimu uplatňovat zákaz opětovného návratu do Francie. Vedle administrativních kroků na francouzské straně začali diplomaté vyvíjet tlak na konkrétní africké země, aby ve větší míře vystavovaly konzulární propustky nutné k realizování deportací.
Nezdá se však, že by současná horečnatá aktivita francouzské vlády nějak zvlášť potěšila opozici. Národní sdružení v čele s již zmíněnou Marine Le Penovou považuje vládní kroky za pouhé PR divadlo a snahu získat její voliče. Opozice požaduje automatické uvěznění každého, kdo již obdržel příkaz k opuštění země a stále se ve Francii zdržuje. Zároveň Národní sdružení navrhuje, aby země výrazně omezila rozvojovou pomoc těm zemím, které s ní odmítají na usnadnění procesu deportace spolupracovat. Naopak pro levici a lidskoprávní organizace jsou vládní kroky až příliš přísné a hovoří např. v souvislosti s prodloužením detence o porušování lidkých práv.
Čtěte také:
Paradox dvou evropských světů: Zatímco Rusku mohou migranti pomoci, EU rozkládají
Dvě třetiny vražd ve Švédsku mají na svědomí migranti nebo jejich děti
Vláda premiéra Sáncheze patří k posledním v EU, fanaticky vyznávajícím multikulturalismus
