Renee Nicole Goodová, 37letá americká občanka, matka tří dětí, byla 7. ledna 2026 zastřelena agentem ICE přímo za volantem svého auta během masivní imigrační razie v Minneapolis. První vlna reakcí byl šok. Tisíce lidí se shromáždily u improvizovaného památníku, skandovaly „Say Her Name! Justice for Renee!“ a volaly po spravedlnosti. Sociální sítě zaplavily příspěvky o „mamince tří dětí, která se jen ocitla ve špatnou chvíli na špatném místě“.
Kdo byla Renee Goodová? Aktivistka, ne náhodná oběť
Dnes už je jasné, že tato interpretace je příliš jednoduchá. Renee Nicole Goodová, 37letá americká občanka, nebyla náhodnou obětí. Byla aktivní v hnutí na podporu migrantů. Lidé jako ona se připojují k „ICE Watch“ skupinám, které monitorují a varují komunity před raziemi proti ilegálům. Goodová se do aktivismu zapojila přes školu svého šestiletého syna v Minnesotě. Tato škola klade důraz na sociální spravedlnost a zapojování dětí do témat jako vražda George Floyda (Renee byla zastřelena jen pár kilometrů od místa, kde v roce 2020 zemřel George Floyd). Právě tyto iniciativy ji spojily s anti-ICE skupinami, kde se lidé trénují na dokumentování razií, varování komunity pomocí aplikací, píšťalek, klaksonů a nenásilný odpor.
Jako matka a básnířka vnímala ICE jako hrozbu pro rodiny a celé komunity. Své sousedy, kteří přišli do Minnesoty z různých koutů světa, zejména z Afriky, chránila před deportacemi, které považovala za rasistické a kruté. Podle svědků byla na místě 7. ledna 2026 jako „ICE Watch warrior“ – snažila se blokovat operaci autem, aby varovala ostatní.
Nová videa ukazují, že Goodová byla na místě úmyslně i se svou životní partnerkou, která na ni v klíčovém okamžiku, kdy ji hlídka vyzývá k předložení dokladů, zakřičí: „Jeď!“ Trumpova administrativa její čin označila za útok a pokus o přejetí agenta. Goodová byla podle nich součástí širší levicové sítě, která útočí, napadá a snaží se znemožnit agentům ICE vykonávat jejich práci. Báchorka o mamince, která jen odvážela děti do školy, se rozpadá.
Vypadá to, že agent je z obliga. Navíc se ukázalo, že konkrétně tento agent byl už jednou při podobné situaci zraněn – a jeho rychlá reakce je tedy přinejmenším pochopitelná… Je ale z obliga i administrativa Donalda Trumpa? A nebyla by pro ni ta první varianta vlastně „lepší“?
Právo versus spravedlnost
Kdyby totiž šlo o klasický případ, kdy občan neuposlechl výzvu policie, vědomě ujížděl a ohrozil život policisty a jeho motivace byla čistě osobní, patrně bych pro takové jednání neměla mnoho pochopení. Jsem občan, který ctí zákony a neutíkám ani před revizorem, natož před ozbrojeným policistou. Když mě během pandemie zadržela ochranka v Albertu kvůli tomu, že jsem neměla roušku, slušně jsem čekala na hlídku (která nakonec nepřijela). A už vůbec se nesnažím ohrožovat policisty na životě. I zdejší černé kroniky už zaznamenaly tragické příběhy lidí, kteří prchali před policejní hlídkou (čímž ohrozili životy jiných), třeba proto, že by nafoukali – a s takovými nemám slitování. Od policistů chceme, aby nás chránili, a pokud to dělají, musíme chránit i my je. Ano, nemohou vytahovat zbraň pokaždé, když se jim něco nezdá, ale kdyby to stálo tak, že vyzvaná osoba vědomě a úmyslně z důvodu jakékoliv osobní motivace neuposlechla výzvu, ohrozila policistu na životě a byla zastřelena, pak bez dlouhých debat tvrdím, že si za následky může sama. Je jedno, jestli je tou osobou žena nebo muž, černá nebo bílá a kolik má dětí.
Ale právě fakt, že Goodová byla součástí protestního hnutí, mě nutí podívat se na věc trochu šířeji. Vyznávám totiž právo lidí se v mimořádných situacích vzepřít moci. Nikoliv jen tak z plezíru, ale v těch mimořádných situacích, kdy se zákon dostane do konfliktu s jejich svědomím. Opakovaně a často se ve svých textech vracím k Radbruchově formuli:
„Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou lze řešit jen tak, že pozitivní právo zajišťované předpisy a mocí má přednost i tehdy, pokud je obsahově nespravedlivé a neúčelné, vyjma toho, kdy rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností dosáhne tak nesnesitelné míry, že zákon musí jako nenáležité právo spravedlnosti ustoupit.“
Tedy právo má prakticky vždycky přednost. S výjimkou případů, kdy rozpor mezi právem a svědomím dosáhne nesnesitelné míry. Není překvapením, že ji německý filosof Gustav Radbruch formuloval v reakci na zločiny nacistů, kteří „v souladu se zákony“ odváželi lidi do koncentráků. Proto si myslím, že než si odpovím na otázku, jestli je Renée Goodová viníkem či obětí, musím si odpovědět, co se to v Minnesotě vlastně děje, proč tam lidé rebelují a jestli neřeší nějaké důležité otázky, jež jim brání žít v souladu se zákony.
Co se děje v Minnesotě? Somálská komunita a podvody
Odbočím. Už jsem zmínila, že jsem před pár lety byla „zadržena“ kvůli roušce ochrankou v místní samoobsluze. Chci říct – také jsem v době pandemie „rebelovala“ proti zákonům a nařízením. A nebyla jsem sama. V rozporu s nařízeními jsme ostentativně nenosili roušky, odmítali jsme se – coby neočkovaní – separovat, někteří podnikatelé například odmítali zavírat v době pandemie své podniky atd. Představme si, že by ozbrojeného majitele bránícího svůj nelegálně otevřený podnik při potyčce – v sebeobraně – zastřelil policista. Položila jsem si otázku, jak bych to komentovala. Asi bych uznávala právo policisty se bránit. Ale zároveň bych vinila systém. Ptala bych se, jestli k té situaci vůbec muselo dojít, proč tam policisté byli a proč lidé považují za nutné se hromadně stavět moci na odpor.
A stejně si odpovídám i dnes: Pokud má Trumpova administrativa proti sobě čtvrtinu, třetinu nebo dokonce polovinu občanů, kteří zásadně nesouhlasí se způsobem boje proti ilegální imigraci, pak by měla ubrat plyn. Protože moc zavazuje. To neznamená, že by neměli prosazovat svou politiku (většina lidí asi stojí na jejich straně), ale měli by ji prosazovat jinými prostředky. Anebo alespoň ne tak agresivně.
O co přesně jde v Minnesotě? Žije tam největší somálská komunita v USA (přes 80 až 100 tisíc lidí). Právě kolem ní se teď odehrává obří skandál – byly odhaleny podvody v programech sociální pomoci, zejména v neziskovce Feeding Our Future. Například 250 milionů dolarů za nedodané jídlo pro děti během covidu. Další podvody se týkají zdravotního pojištění, potravinových poukázek atd. Odhaduje se, že jen v samotném státě Minnesota zmizelo v těchto „komunitních“ podvodech mezi roky 2020 a 2025 celkem 1,5 až 2 miliardy dolarů. Většina obviněných jsou somálští Američané.
Republikáni to prezentují jako důkaz „systémového zneužívání“ sociálních programů. Trumpova administrativa tento skandál považuje za důvod k masivní operaci. Vyslala přes dva tisíce federálních agentů ICE do Minneapolis, což je označováno jako „největší imigrační operace v historii“. Trump sám nazval somálskou komunitu „garbage“ a hrozil ukončením dočasné ochrany před deportací. Právě během jedné takové razie 7. ledna došlo ke střelbě na Goodovou.
ICE: Legitimní agentura, nebo „tajná policie“?
ICE (U.S. Immigration and Customs Enforcement) je federální agentura, která spadá pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS). Zatímco pohraniční stráž (CBP) hlídá samotné hranice, ICE operuje uvnitř vnitrozemí. Založená byla po 11. září 2001. Má přes 20 tisíc zaměstnanců a zaměřuje se na deportace nelegálních imigrantů a boj proti pašerákům. Díky zákonu One Big Beautiful Bill (červenec 2025) má dnes ICE historicky nejvyšší rozpočet. Problém je, že agenti často zasahují v civilním oblečení, používají neoznačená auta a maskují si tváře, což evokuje srovnání s „tajnou policií“.
Je to legitimní orgán, ale kritici jej obviňují z přehnané síly a rasismu. I když ICE tvrdí, že jde po „nejhorších zločincích“, data ukazují, že 70 až 93 % zatčených nemá kriminální záznam a pouze 5 % má v rejstříku násilné zločiny. Protestující argumentují, že razie oddělují rodiny, ničí komunity a postihují pracovníky, kteří přispívají ekonomice, ne zločince. Existují údajně případy, kdy ICE zadržela i americké občany kvůli chybám v identifikaci. To vyvolává strach, že operace ohrožují každého, nejen migranty.
Už před střelbou v Minnesotě dlouho doutnal konflikt. Minneapolis je od roku 2003 takzvaným sanctuary city, kde se například zakazuje městským zaměstnancům a policii ptát se na imigrační status lidí, provádět akce výhradně za účelem zjišťování nelegálních imigrantů nebo používat městské zdroje k vymáhání federálních imigračních zákonů. Je to absurdní. Představme si, že by zdejší cizinecká policie zasahovala proti ilegálnímu zaměstnávání cizinců, ale starosta by zakázal obecní policii s cizineckou policií spolupracovat. A místní občanské hlídky by se zátah snažily dokonce překazit. Právě tak si lze vyložit nařízení starosty Freye, který v prosinci 2025 podepsal nařízení, které zakazuje federálním agentům používat městské prostory pro jejich operace.
Frey a další místní lídři opakovaně kritizovali ICE jako zdroj chaosu a strachu v komunitách. Přímé volání „blokujte je, útočte“ od místních úřadů sice nezaznělo, ale „sanctuary politika“ a ostrá slova rozhodně vytvářejí prostředí, kde se lidé jako Renee Goodová cítí oprávněni aktivně odporovat – ať už varováním sousedů, nebo blokováním ulic. A tady nastává klíčový bod. Když lokální moc signalizuje, že stojí proti moci státu, aktivismus se snadno překlopí z protestu do konfrontace. To vytváří situaci, kdy proti sobě stojí dvě legitimní ozbrojené složky – federální agenti (ICE) a místní policie/národní garda. To je podhoubí, kde už jen stačí škrtnout sirkou… A i kdyby viníkem byla lokální moc, je to Donald Trump, kdo by měl ustoupit a nehecovat situaci do vyšších otáček. Respektovat i vůli těch, kteří ho nevolili.
Lekce pro Česko
V Česku naštěstí tak daleko nejsme. Přesto bychom měli tamní situaci pozorně sledovat. Pokud má nějaké téma potenciál stát se podobnou rozbuškou ve společnosti, pak je to téma Ukrajina. Ve zdejších médiích se například v těchto dnech řeší muniční iniciativa nebo novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Část voličů vyjadřuje zklamání, že nová vláda muniční iniciativu nezrušila. Zklamání není na místě. Česko finančně přispívat nebude a iniciativa pravděpodobně brzy zhyne na úbytě. Zastánci tohoto projektu ale mohou mít pocit, že nebyli poraženi na hlavu. Je to win win pro obě strany.
Pokud jde o Okamurův projev, předseda SPD v něm v podstatě neřekl nic, co by neříkal už dlouho, s lecčím, co v něm zaznělo, lze i souhlasit – ostatně, právě pro tyto své postoje byl zvolen. Co se změnilo, je jeho postavení. Ostré výroky, které mohl bez problémů pronášet jako předseda opoziční strany, by měl jako šéf sněmovny otupit. A nikoliv kvůli ukrajinskému velvyslanci (toho by si měl zklidnit jeho ministr zahraničí), ale kvůli uklidnění emocí. Politik v jeho postavení nemá štvát lidi proti sobě. Naopak ministr zahraničí Macinka, který se pokusil situaci zklidnit, sice podle reakcí sociálních sítí možná zklamal část svých voličů, ale ti by si měli uvědomit, že pokud jednou nechtějí stát na barikádách proti svým sousedům, k čemuž se dost možná schyluje v USA, měli by taky ubrat plyn…
Byla to vláda Petra Fialy, která – ač byla u moci – netlumila spory, v domnění, že z nich bude těžit. Babišova vláda by měla zvolit jinou taktiku. Moc zavazuje.
Čtěte také:
Amerika na hraně propasti
Opouští Trump Evropu, nebo ji zachraňuje?
Trump zachraňuje vyvražďované africké křesťany
https://messerinzidenz.de/
Díky, velmi dojemné.
To jsme potřebovali vědět. Podobně jako, že G. Floyd bral drogy, a proto si za svou vraždu může sám. Co bychom si jinak počali, když už jsme ze sebe udělali rozkuřovačky jednoho polodementního šílence, že ano.
Bohužel z toho plyne, že RG nebyla náhodnou obětí.
obřezanci vypínají internet obyvatelstvu, mají se kde učit v bruselu. fialový eurohnus. koudelka musí odstoupit, společně s pávkem a zrovnazhovnapřemyslovnou za 100 000,-kč.
„Sanctuary city“ do cestiny preklada Jeruzalemska bible jako „útočištné město“.
Jinak všimněte si, že žádné demonstrace na Kolumbijské Universitě , Harvardu, Yale , žádné protesty od Ruffala, Bardema, Grety a dalších pokrokářů. Irán zabíjí nevinné civilisty=vše v pořádku.
Izrael zabije teroristu=svět se může zbláznit a pokrokové celebrity se předhání v odsuzujících prohlášeních..
bruselský eurohnus