Minulý měsíc se ve zprávách téměř ztratila informace, že 40 km západně od Neapole došlo k zemětřesení o síle 6 stupňů Richterovy škály. Událost nevzbudila výraznější pozornost veřejnosti především proto, že zemětřesení nezpůsobilo žádné významné škody. Navíc nastalo poměrně hluboko, více než 300 km pod zemským povrchem. Přesto odborníci zpozorněli. Takové zemětřesení v širším regionu největší evropské kaldery, jednoho z největších aktivních vulkanických systémů v Evropě, si pozornost bezpochyby zaslouží.
Campi Flegrei (Flegrejská pole) je kaldera, tedy rozsáhlá sopečná prohlubeň vzniklá propadem terénu po vyprázdnění magmatické komory, která leží na západním okraji Neapolského zálivu. Po jejím obvodu se nacházejí desítky menších i větších sopečných kuželů, které se občas probouzejí k aktivitě. Ta je v této oblasti běžná a většinou nezpůsobuje výraznější škody.
Nedaleko se nachází i známá sopka Vesuv. Ve srovnání s erupcemi, které v geologicky nedávné minulosti proběhly na Campi Flegrei, byl výbuch Vesuvu, který pohřbil Pompeje, jen drobným pšouknutím.
Stavby vyrůstají z moře
Na rozdíl od mnohem známějšího Vesuvu je sice Campi Flegrei méně známé, ale v poslední době mnohem aktivnější. Místní námořníci si již zvykli na to, že čas od času jakoby vyrůstají dávno zatopené části pobřeží, antické stavby či sloupy z moře, aby pak opět zmizely. Campi Flegrei takzvaně dýchá.
Poslední vývoj tohoto supervulkánu však vzbuzuje u seismologů a vulkanologů pozornost. Za posledních 20 let se pevnina v oblasti Neapolského zálivu a mořské dno zvedly o jeden a půl metru, někdy i rychlostí 3 cm za měsíc. Počet zemětřesení v oblasti v posledním období také výrazně vzrostl, a to až na několik tisíc ročně. A i když tyto otřesy nedosahují vysokých hodnot na Richterově stupnici, objevují se stále častěji a poslední z roku 2025 o síle 4,4 stupně Richterovy škály byl v oblasti nejsilnější za posledních přibližně 40 let.
Proto zpráva o zemětřesení v širší oblasti kaldery o síle 6,1 stupně Richterovy škály zasluhuje pozornost. Takto hluboká zemětřesení se obvykle přímo nespojují s vulkanickou aktivitou Campi Flegrei. Někteří geofyzici však upozorňují, že hlubší procesy probíhající v zemském plášti mohou v dlouhodobém měřítku ovlivňovat přísun magmatu do vulkanických oblastí jižní Itálie.
Na víčka z PET lahví by se zapomnělo
V posledních letech se navíc mezi vulkanology objevuje nový pohled na chování velkých kalder. Podle některých modelů může dlouhodobé zvedání povrchu, častá mikrozemětřesení a zvýšený únik plynů postupně oslabovat horniny nad magmatickou komorou. Jakmile se takový systém dostane do určitého kritického stavu, může i relativně malá změna tlaku spustit erupci. Právě Campi Flegrei patří mezi místa, kde se tyto procesy v současnosti velmi intenzivně sledují.
Pokud by Campi Flegrei totiž ožilo, bylo by v dosahu přímého vlivu erupce 1,5 milionu lidí a dosah exploze Campi Flegrei by ovlivnil životy na celé severní polokouli. Ve vztahu k modelování erupce, směru větru a podobně by výbuch tohoto supervulkánu znamenal zde v Čechách vrstvu sopečného popela o tloušťce až několika centimetrů. Střed Itálie by mohl být zakryt vrstvou i několika metrů a s trochou sarkasmu zbývá dodat, že by možná evropské komise začaly řešit něco jiného než plastová víčka na PET lahvích.
Neznamená to, že série otřesů v posledních letech a nárůst výšky terénu v Campi Flegrei ukazují na nějaké akutní riziko, přesto však stojí za bedlivou pozornost. Znamená to však nárůst tlaku a vulkanologům to dává zprávu, že Campi Flegrei se pomalu probouzí.
Čtěte také:
Nerušil: Televizní poplatky jsou daň. Musíme zabránit nástupu „woke“ propagandy a LGBT ideologie
Probační a mediační služba: „Dohled“ místo kriminálu
Pavel otočil během tří dnů. Nejprve uzná pravomoc vlády, pak mluví o porušení Ústavy
