Hladovkáři Jiří Gruntorád a John Bok totiž nabídli kompromis. Chtějí, aby vláda zrušila loňské usnesení, kterým se přihlásila k tradicím Charty 77. Kdyby tak premiér učinil, netrvali by na odchodu Mariana Jurečky. Pokud se tak nestane, na jejich touze po konci předsedy lidovců ve funkci ministra práce a sociálních věcí se nic nemění.
Jak se nechal v tomto ohledu slyšet John Bok, vláda „si přisvojila něco svévolně, bez souhlasu strážce odkazu Charty, kterým je Jirka Gruntorád. Bylo by fajn, kdyby to dodržovali, ale nedodržují a chrání Jurečku, který se zachoval odporně.“
Jablkem sváru se stal nedůstojný důchod disidenta Karla „Charlie“ Soukupa, jehož navýšení Jurečkův úřad 12. září zamítl. Na záměru dvojice Gruntrád – Bok držet hladovku nemění nic ani nový Soukupův důchod, který předseda lidovců pár dnů po začátku akce zařídil.
Premiér návrh odmítl
Předseda kabinetu ovšem reagoval slovy, že takový návrh nevznese, protože jak pravil „pan Gruntorád po mně chce, abych udělal něco, co je v rozporu s mým svědomím a hodnotami, o které celý život usiluji.“ S těmi hodnotami je to zajímavé. Profesor Fiala Chartu 77 nepodepsal, co se jeho vazeb na disent týče, dočetl jsem se, že 17. 11. 2022 poobědval s disidenty a osobnostmi Sametové revoluce.
Kromě toho vláda je kolektivní orgán, premiér by proto měl dát prostor všem ministrům, aby demokraticky rozhodli o tom, zda je pro ně bližší Marian Jurečka, nebo tradice Charty 77. Vypadá to humorně, i když to zase taková legrace není.
Hlavně svědomí a zásady
Velmi originálně ovšem projevil premiér Petr Fiala své vidění světa při prezidentské volbě. Mezi kandidáty byl totiž rovněž jeden z prvních signatářů Charty 77 a politický vězeň Jaroslav Bašta. Člověk by očekával, že premiér na základě svého svědomí a hodnot, o které celý život usiluje, podpoří jediného bojovníka s totalitou z řad kandidátů.
Nestalo se tak, koalice Spolu vyjádřila podporu trojici Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Petr Pavel, která neměla s Chartou 77 ani disentem nic společného. A s pravděpodobností hraničící s jistotou se dá říci, že také hlas Petra Fialy, jinak muže skálopevných zásad, přispěl k volbě Petra Pavla, jinak předsedy ZO KSČ, který byl v letech 1988 – 89 frekventantem elitní zpravodajské služby pod vojenskou rozvědkou, hlavou státu. Mimochodem, vojenská kontrarozvědka byla podřízena StB. Není nad svědomí a zásady.
Čtěte také:
Položí signatář Charty 77 Jiří Gruntorád vládu?
Tady se ukazuje jací šmejdi vládnou
Jde jim přece jen o vlastní koryta,umřeli by hlady nenazranci