Papež Lev XIV. se bude muset vypořádat s válkami, islámem i mafií

Máme nového, z pozice ateisty troufám si říct překvapivého, papeže z USA Roberta Francise Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. Hodiny po svém zvolení čelil první výzvě v podobě kritiky ČT24, neboť ve svém prvním projevu nezmínil válku na Ukrajině. Pevně věřím, že atak veřejnoprávního média historicky první americký papež ustojí, před novým vládcem nejmenšího, leč mimořádně vlivného státu, totiž stojí velké výzvy.

Nový šéf všech katolíků se určitě vypořádá také se skutečností, že bezprostředně před jeho volbou se v Praze zasekl stroj na podpisy a prezident Petr Pavel přes schválení vládou, sněmovnou i senátem odmítl podepsat smlouvu České republiky s Vatikánem. Netuším, jak přišel, na to, že smlouva není v souladu s ústavou a dost dobře nechápu jeho údiv nad tím, že smlouva s Vatikánem, který je sídlem Svatého stolce, římského biskupa a papeže, tedy hlavy katolické církve, privileguje právě katolickou církev.

Moc, vliv a peníze

Konkláve se jednoznačně rovná volbě nejvlivnějšího muže planety, papež je vládcem nejstarší a nejmocnější organizace na světě, která má vlastní stát, diplomatický sbor, informační agenturu i banku. Od středověku pracuje Vatikán s hmotnými i nehmotnými statky a působí na všech kontinentech. Proto je pochopitelná snaha ovlivnit výsledek ve prospěch některé ze skupin a vyjednávání začalo dávno před tím, než papež František odešel z tohoto světa.

Podle Radima Paříka, prezidenta Asociace vyjednavačů, je každá volba papeže geopolitickou událostí první kategorie, kterou si proto nemůže dovolit přehlížet žádný z důležitých světových aktérů. Vatikán je sice nejmenší stát světa, ale zároveň se jedná o centrum nejstaršího nepřetržitě existujícího mocenského subjektu. A byť papež není politik, jeho vliv je srovnatelný s vlivem prezidentů velmocí. Možná je dokonce větší, protože nečerpá svou autoritu z voleb, ale z víry.

Boj napříč kontinenty

Volba papeže je proto sledovaná nejen věřícími, ale také politiky, vlivovými skupinami, zpravodajskými službami i médii. Jak ukázal případ papeže Františka, kardinálové nevolí jen hlavu katolické církve, ale tvář, která ovlivní světový postoj k migraci, LGBTQ+ komunitě, válkám a mezinárodním konfliktům včetně geopolitických vztahů nebo k environmentální krizi světa.

Do konkláve sice mohou vstoupit kardinálové mladší osmdesáti let, což se ovšem nerovná sebemenšímu snížení autority starších kardinálů, tahajících v zákulisí za nitky. „Do děje zasahují také politici napříč kontinenty, státníci, diplomaté, vědci, podnikatelé a další názoroví tvůrci,“ konstatuje Radim Pařík, přičemž poukazuje na skutečnost, že kardinálové nejsou odstřiženi od reality, proto mohou podléhat tlakům okolí a událostí. „Svůj vliv se snaží uplatnit americké, čínské, izraelské i ruské lobby. Kardinálové, kteří se zúčastní konkláve, pochází ze 71 zemí. Evropané stále představují relativní většinu, ale stejně rozhodující vliv mají ti ze Severní Ameriky, Asie, Latinské Ameriky, Afriky i Oceánie.“

Po bezbřehém liberálovi centrista

Významným zákulisním hráčem byl až do svého skonu papež František, který do budoucího průběhu volby zasahoval ještě za svého života. Jmenoval totiž 108 ze 135 volitelů, což je poměr, který do značné míry proměnil tvář kardinálského kolegia a z konzervativní instituce udělal skutečnou světovou radu. Navíc působil už tím, na jaké mise a do jakých pozic jednotlivé kardinály posílal a usazoval.

František svými jmenováními a cestami významně formoval budoucnost církve. Jeho důraz na chudé, na sociální spravedlnost, světový mír, na ekologii a „synodální církev“, tedy církev založenou na dialogu, zůstává citelným odkazem. Jak se ovšem ukázalo, značná Františkova aktivita je možným důvodem toho, že po na církevní poměry bezbřehém liberálovi se kardinálové rozhodli pro centristu s konzervativními názory.

Těžká mise

Je novému papeži co závidět? Nemyslím si to. Katolicismus se prosadil snad s výjimkou ultralevice a zelených napříč politickým spektrem a před Lvem XIV. stojí těžký úkol vypořádat se s novým uspořádáním světa, který čelí geopolitické krizi a potenciálně také velkým válečným konfliktům. První papež z USA převzal vládu nad svými ovečkami v situaci, kdy Zemi obývá na 8 miliard lidí, leč z toho 4 miliardy vyznávají nekřesťanská náboženství. Lev XIV. proto musí vyřešit dilema, zdali bojovat o rozšíření křesťanství, nebo udržení statusu quo?   

Opravdu nezáviděníhodný úkol, před deseti lety totiž vypracoval nezávislý think tank Pew Research Center rozsáhlou studii, podle které budou v roce 2050 tvořit v Evropě muslimové cca 10 procent obyvatelstva, jejich počet se tak vyrovná s počtem křesťanů. A v rodné zemi nového papeže, který ovšem prožil značnou část svého pracovního života v Peru, poklesne počet křesťanů ze tří čtvrtin na dvě, a druhým nejpočetnějším nekřesťanským náboženstvím bude nikoli dosavadní judaismus, ale islám.

Mafie na čekané

Na konání nového papeže čekají i bossové italského organizovaného zločinu. Jeho předchůdce po svém zvolení v roce 2013 vcelku úspěšně bojoval za větší transparentnost Vatikánské banky, čímž kousl do hodně kyselého jablka a projevil zároveň mimořádnou odvahu. Finanční ústav založený v roce 1942 s cílem spravovat peníze pro duchovenstvo a církevní organizace po celém světě, byl totiž spojován s praním špinavých bankovek, korupcí a spoluprací s mafií. Papež František prosadil výroční zprávy, výrazně omezil vliv duchovenstva na chod banky a nechal uzavřít, k velké nelibosti různých zájmových skupin tisíce podezřelých účtů. V roce 2014 začalo vyšetřování bývalého ředitele Vatikánské banky, Angelo Caloia a jeho advokáta za podezřelý prodej 29 vatikánských nemovitostí z let 2002 až 2007 hluboko pod cenou, přičemž na akci profitoval organizovaný zločin. V lednu 2021 informovala zpravodajská agentura Vatican News o tom, že celkový zisk činil 57 miliónů euro, o dva milióny euro více pak Vatikánská banka „vyprala“ se souhlasem tehdejšího ředitele Lelia Scalettiho, který se vyšetřování nedožil, ve Švýcarsku. Oba obžalování byli trestního soudem Městského státu Vatikán odsouzeni k pobytu ve vězení ve výši 8 let a 11, plus pokutě 12 000 eur. Přes dílčí úspěch je ale zřejmé, že vzhledem k po desítky let budovaným vazbám nebude pokračování v cestě papeže Františka pro jeho nástupce snadné. 

Čtěte také:
Habemus Papam! Kdo je nový papež z USA
Konkláve budiž nám inspirací