Polsko a alarmující změny rozpočtu EU

Když vládní kandidát na funkci polského prezidenta Rafał Trzaskowski těsně po vyhlášení prvních průzkumů ohledně výsledků voleb začal předčasně slavit, aby po dvou hodinách, po upřesnění exit-poolu, zklamaně opouštěl své spolustraníky, byl to silný zážitek pro celé Polsko. Nezapomenutelný a poučný. Karma je někdy potvora.

Podobně pár dnů zpět, po podání návrhu unijního rozpočtu začal slavit polský premiér Donald Tusk. Polský eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin měl připravit rozpočet EU na léta 2028-2034, který měl být pro Polsko velmi výhodný a Tusk už slavil a dmul hruď, s tím, že to ON vše zařídil a že Poláci se proto budou mít v budoucnu lépe. Oslavy byly předčasné. Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že se bude šetřit, a mluvčí německé vlády Stefan Kornelius diskuzi formálně uzavřel slovy: „Rozsáhlé navýšení rozpočtu EU není v době, kdy členské státy vyvíjejí značné úsilí o stabilizaci svých rozpočtů, přijatelné. Proto nebudeme moci návrh Evropské komise přijmout.“

Návrh sedmiletého rozpočtu EU tedy projde škrty. Má platit od roku 2028 a mudrovat a měnit navržené se bude tedy ještě asi dva roky. Komise v návrhu například prosazuje změnu souboru kritérií, které dosud směřují značnou část fondů soudržnosti v rámci regionální politiky do méně rozvinutých regionů EU. Má to vyrovnat rozdíly v úrovni rozvoje mezi rozvinutějšími a méně rozvinutými členskými státy a zmírnit rozdíly a rozvrstvení způsobené otevřeným společným trhem. Změna pravidel v neprospěch dosavadních příjemců politiky soudržnosti je v zájmu západních, nejrozvinutějších zemí takzvaného jádra EU, jako jsou Německo, Francie či země Beneluxu. Země východního křídla EU by utrpěly velké ztráty v podobě významného snížení finančních prostředků, které jim dosud náleží. V důsledku takové reformy víceletého rozpočtu EU by výhody plynoucí z členství v EU pro Českou republiku, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko či Pobaltí téměř zcela zmizely. Záchrannou brzdou je asi krizové vytvoření širší koalice proti takové revoluční reformě rozpočtu EU. Tu ale bude muset někdo iniciovat. Donald Tusk to rozhodně nebude. Kdo tedy?

Zemědělci budou biti

Naštvaní budou také zemědělci, kterým se podle návrhu krátí dotace o více než dvacet procent. Pokud se dotáhne do konce dohoda EU a Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) bude výhodná pro náš automobilový průmysl, ale mouka v našich obchodech bude pak z levné brazilské pšenice. Pro české zemědělce nastanou krušné časy. Pro polské ještě mnohem více, protože ti budou také tlačeni cenami celně zvýhodněných výrobků z ukrajinských polí, kde při jejich pěstování nemusí být například dodržovány regulační normy platící v EU. Můžeme proto už po sklizni očekávat silné protesty evropských zemědělců. Na to je ale Brusel zvyklý a s kompromisním uspokojením hlavně francouzských zemědělců určitě dopředu počítá.

Nejhorší a alarmující změnou je v návrhu rozpočtu EU mechanismus podmíněnosti. Mimo základní traktáty jde o předání obrovské ekonomické a politické moci nad členskými státy do rukou Bruselu, a to prostřednictvím přeměny celého rozpočtu EU na jedno velké vynucování reforem při nutnosti plnit nadiktované milníky. Jde o politickou pravomoc při vyplácení prostředků s velkým potenciálem vydírání členských států Bruselem, včetně například ovlivňování změny vlád. Neplníš úkoly z Bruselu, nedostaneš peníze. Brusel by tak vládl rozpočtům a politice členských států, vynucoval by na nich nechtěné, demokraticky nelegitimní a ideologicky motivované reformy. Jedná se vedle jednorázové a postupné změny smluv o EU o další konstituční prvek plánu na vybudování jednoho státu EU namísto existujících suverénních členských států.

Polsko už onu zkušenost má. Když byla u moci vláda PiS, Evropská komise tvrdila, že v Polsku je třeba změnit například jmenování soudců. Morawického vláda to neudělala a nedostala proto peníze z evropského Fondu obnovy. Poslušná vláda Donalda Tuska je dostala, i když k žádným změnám v polské justici nedošlo. Takto má být nově koncipováno jakékoli čerpání z rozpočtu EU. Například tedy, pokud nějaká vláda nezavede legislativu migračního paktu do národního zákonodárství, nedostane evropské peníze. Na povinnosti platit příspěvky do evropského rozpočtu se pochopitelně nic měnit nebude.

Tusk Brusel zklamal

Donald Tusk se zaručil v Bruselu, že zvolením „jeho“ prezidenta už nebudou hrozit prezidentova veta a vše půjde podle již předem dohodnutých podmínek. Polští voliči ale „jeho“ kandidáta odmítli a zvolili si za polského prezidenta Karola Nawrockého. Ten je z pohledu Tuska horší než ten stávající, a dokonce i německý kancléř Friedrich Merz si veřejně postěžoval, že by raději viděl jiný výsledek polských voleb. Tusk holt nesplnil, co v Bruselu slíbil, a zklamal tím své německé a bruselské podporovatele.

Ještě před týdnem nebylo jisté, zda se polská vládní koalice rozhodne oddálit přísahu zvoleného prezidenta a kvůli jednostranným pochybnostem nedojde k přepočítávání hlasů nedávných prezidentských voleb, přestože polský Nejvyšší soud uzavřel vyřizování volebních stížností. Na základě pochybností a aktivity tábora prohraného vládního kandidáta se polská prokuratura rozhodla znovu přepočítat hlasy ve více než 200 volebních obvodech, které sociologové na základě porovnání výsledků prvního a druhého kola voleb označili za podezřelé. Prokuratura dospěla k výsledkům, že sčítání hlasů ve volebních komisích proběhlo správně s minimální chybovostí. Vláda už proto formálně zveřejnila ve věstnících výsledek voleb a také to, že 6. srpna dojde k inauguraci a přísaze nového polského prezidenta Karola Nawrockého.

Jedním z prvních úkolů nového polského prezidenta bude jmenování nových ministrů po rekonstrukci vlády, protože otřesená polská vládní koalice musí na svou prohru v prezidentských volbách něčím reagovat, aby alespoň trochu odůvodnila svou další existenci. Tuskova vláda čelí nejen pnutí uvnitř koalice, ale také protestům proti nezákonné migraci, které o víkendu proběhly v 80 polských městech. Nejenže němečtí policisté „vrací“ nelegální migranty do Polska, ale například polský soud odškodnil dva afghánské nelegální migranty za to, že je polská pohraniční stráž po nelegálním překročení hranic vrátila do Běloruska. Nelegální migrace je v Polsku žhavé téma, ale stávající polská vláda se neumí postavit Berlínu ani Bruselu. Za rok vejde navíc v platnost migrační pakt a polští opoziční politici očekávají tisíce migrantů přesunutých hlavně z Německa, kterým bude muset polský stát podle unijních zákonů vyplácet „kapesné“, které bude mnohem vyšší než důchody polských důchodců. Téma migrace Polsko jen tak neopustí, bude v nejbližším budoucnu silně polarizovat polskou politickou scénu v situaci, kdy 60 procent Poláků je už dnes proti přijímání přesouvaných migrantů. Něco takového Tuskova koaliční vláda rozhodně dlouho nevydrží.

Polská provládní média čile spekulují o tom, kdo nahradí unaveného Donalda Tuska v premiérském křesle a co se stane, pokud nový prezident Nawrocki zkusí plnit své předvolební sliby. Třeba ten ohledně vyhlášení referenda o migračním paktu.

Jarosław Kaczyński, předseda největší polské opoziční strany, k tomu ale dodává: „Tato katastrofální vláda musí ukončit svou hanebnou činnost. Ale abychom toho dosáhli, musíme projít několika fázemi. První z nich se týká 6. srpna, tedy dne složení přísahy. Mohlo by se zdát, že už jsou všechny záležitosti vyřešeny, ale oni stále intrikují a stále není jasné, co se v tom rozhodujícím okamžiku stane. Proto je vaše přítomnost před Sejmem velmi důležitá. Zbývá už jen několik dní, je třeba přijet, je třeba být ve Varšavě. Ti, kteří to zvládnou, by se měli shromáždění zúčastnit. Začátek funkčního období pana prezidenta Nawrockého musí být něčím velkým, něčím, co ukáže, že to bylo skutečné vítězství se skutečnou podporou polského národa a všech polských patriotů.“

Čtěte také:
Zpochybnění volby polského prezidenta a ukrajinské půjčky
Polské drama: Liberál Trzaskowsky několik hodin slavil, pak přišla studená sprcha. Země zůstává rozdělena
Polsko na rozcestí. Kdo nahradí prezidenta Andrzeje Dudu?