S problémy týkajícími se bydlení a dopravy se v nějaké míře potýkají všechna hlavní města zemí visegrádské čtyřky. Liší se však přístupy jejich komunálních politiků k řešení bytové krize a rozvoje dopravy. Jak by tedy obstála Praha ve srovnání s Bratislavou, Budapeští a Varšavou?
Rozvoj a směřování těchto středoevropských metropolí se přirozeně odvíjí od volebních výsledků a aktuálního politického vedení. Prahu a Bratislavu spojuje termín nadcházejících komunálních voleb, které se budou shodně konat na podzim 2026. V Budapešti a Varšavě již voliči rozdali politikům karty v první polovině roku 2024. Stejně tak má vliv na životy obyvatel těchto hlavních měst, do jaké míry se ideově překrývají politické síly ovládající město s celostátní politickou reprezentací.
Metropole proti vládě
V Bratislavě poslední roky panuje viditelné napětí mezi vedením města, kterému dominuje Progresívne Slovensko v čele s primátorem Matúšem Vallem a Ficovou vládou. Slovenská vláda tak například prosadila legislativní změny v oblasti financování samospráv, které hlavní město Slovenska připravily o desítky milionů eur z rozpočtu. Podobná situace panovala až do letošních květnových parlamentních voleb v Budapešti, kde se zase střetával opoziční primátor Gergely Karácsony s Orbánovou vládou.
V Polsku zase v nedávné minulosti „válčil“ opoziční primátor Rafał Trzaskowski z liberální Občanské platformy s vládou ovládanou konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Na podzim 2023 však liberálové uspěli také v celostátních volbách a od té doby jsou vztahy mezi polskou metropolí a centrální vládou opět poklidné a bezkonfliktní. V Maďarsku došlo k tomu samému vyústění právě po letošních parlamentních volbách, kdy se po dlouhých letech dostala k moci opozice v čele s Péterem Magyarem.
Viditelné třecí plochy mezi vedením města a centrální vládou se objevují také v České republice, kde od loňského podzimu vládne Babišova koalice, zatímco v Praze „dosluhují“ politické síly blízké předchozí Fialově vládě. Projevují se například tím, že státní aparát škrtá finanční podporu a dotační programy zaměřené na rozvoj dostupného bydlení. Ve Sněmovně se také aktuálně projednávají úpravy zákona o podpoře bydlení, které se příliš nepozdávají Pirátské straně či STAN. Kamenem úrazu se může stát také financování metra D či koordinace Pražského okruhu.
Varšava v čele pelotonu
Ať už však Prahu, Bratislavu, Budapešť ovládají liberální, či konzervativní síly, musejí se jejich političtí reprezentanti potýkat s bytovou situací a dostupností bydlení. V tomto ohledu je na tom Praha patrně nejhůře. Primárně kvůli velmi pomalým povolovacím procesům výstavby a masivní privatizaci městského bytového fondu v minulých dekádách. Naopak premiantem je mezi čtyřmi vybranými metropolemi Varšava, kde dochází k nejrozsáhlejší bytové výstavbě. Přesto i zde ceny rostou a město čelí průtahům způsobeným legislativními spory o pozemky.
Praha řeší situaci prostřednictvím Pražské developerské společnosti a schválením nového Metropolitního plánu v květnu 2026, který by měl v dlouhodobém horizontu umožnit výstavbu až 350 000 bytů, zejména na brownfieldech. Bratislava zase kritickému nedostatku nájemních bytů čelí tím, že developeři mohou pomoci financovat rozvoj města výměnou za změny územního plánu. Budapešť se potom snaží v rámci nápravy situace prosazovat programy sociálního a dostupného bydlení.
Nejdražší bydlení v Praze
Ve srovnání s Bratislavou, Budapeští a Varšavou zaostává Praha zejména v průměrné délce povolování bytového domu. Zatímco v Budapešti a Varšavě tento proces podle analýz Světové banky a studie společnosti Deloitte trvá 1,5 až 3 roky, v Praze je to 7 až 9 let. Lépe je na tom i Bratislava, kde jde přibližně o 3 až 5 let. Příliš lichotivé postavení nemá Praha, ani pokud jde o počet ročních platů, za které je možné si pořídit byt o velikosti 70 metrů čtverečních. Zatímco v Budapešti a ve Varšavě je to něco kolem 10 platů, v Praze mezi 14 až 15 platy. V Bratislavě je situace téměř stejně špatná.
Podle dat z Global Property Guide a dlouhodobých analýz Deloitte Property Index také v Praze stojí jeden metr čtvereční u nového bytu zdaleka nejvíce. Tato částka se v hlavním městě pohybuje v průměru mezi 150 000 až 170 000 Kč, což je o desítky procent více než v ostatních vybraných metropolích. Nejlépe je na tom v tomto směru Budapešť, kde tato částka nedosahuje v přepočtu ani 100 000 Kč. Pro lepší představu zbývá dodat, že Praha je na tom co do dostupnosti bydlení téměř nejhůře z celé Evropy. Podle již zmíněného Deloitte Property Indexu panuje horší situace už jen v Amsterdamu a Athénách.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání měsíčníku TO 7/2026.
