Volba v senátu je ze všech nominovaných kandidátů až na plénu horní komory, zatímco sněmovně připravuje předvýběr z nominovaných její Volební výbor. V prvním kole tedy 78 přítomných senátorů vybíralo ze 46 kandidátů. Většinu jejich hlasů v 1. první kole tajné volby získal publicista Jefim Fištejn, moderátorka Ivana Chmel Denčevová a bývalá novinářka Respektu, dnes šéfredaktorka vzdělávacího magazínu EDUzín Barbora Procházková.
Známá jména u senátorů nebodovala
Do druhého kola volby, která se odehrála v závěru středečního jednání 19. schůze senátu, postoupili David Brabec, Petr Brozda, Jana Horváthová, Jiří Padevět, Veronika Sedláčková a Ivan Tesař. U senátorů nakonec uspěl koordinátor festivalu Finále Plzeň David Brabec, spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět a někdejší člen Rady Českého rozhlasu, analytik Ivan Tesař.
Zajímavé je, že senátory na svou stranu nezískal ani někdejší ředitel České televize Jiří Balvín, ani bývalí předsedové Rady ČT Jiří Baumruk a Jan Mrzena, dokonce ani jediný hlas nezískal televizní odborář Antonín Dekoj stejně jako scénárista a režisér Vlastimil Venclík. Senátory nepřesvědčil filmový a televizní producent Čestmír Kopecký, scénárista a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Bezouška či olympionik Martin Doktor nebo bývalý diplomat Michael Žantovský.
Senátní volba snižuje kandidátům počet hlasů ke zvolení
Rada veřejnoprávní televize prodělala letos významnou změnu. Místo 15 členů má nyní 18 členů s mandátem na 6 let. Za touto změnou stojí senátorka z klubu ODS Hana Kordová Marvanová. Ta se podílela jako někdejší členka České národní rady už na prvním mediálním zákonu z roku 1991, který se týkal veřejnoprávní televize a rozhlasu. Dlouhodobě usilovala o změnu konstituce mediálních rad. Podařilo se jí to až nyní, poté co byla vloni zvolena senátorkou.
Zatímco ve sněmovně, která má 200 členů, bývá počet hlasů potřebných ke zvolení členem Rady ČT ve většině přes 100 hlasů, v 81členném senátu k tomu dnes stačilo 40 hlasů. Tento nepoměr ale odpovídá i síle mandátů poslanců vůči senátorům.
Rada ČT je orgánem, jehož prostřednictvím se má realizovat kontrola veřejnosti nad veřejnoprávní institucí. Je ovšem otázkou, co si můžeme pod „veřejnoprávností“ média představit, neboť zákon se vysvětlení tohoto pojmu nedotýká. Rada volí a odvolává generálního ředitel, hlídá finance ČT především schvalováním rozpočtu, sledováním investic a programových plánů. Veřejnoprávní televize v letošním roce měla rozpočet přes 7 miliard korun. Pro srovnání – celé české ministerstvo kultury má rozpočet 18,5 miliardy korun.
Problém s financováním České televize
Noví členové Rady přicházejí do České televize v okamžiku, kdy se politici chystají zvýšit tzv. koncesionářské poplatky, které by měly být hlavní částí příjmu veřejnoprávního média. Tato úprava, nově ukládající povinnost platit nejen za elektrickou přípojku, ale i za nosiče, které umožňují televizní příjem, vzbudila kritiku především opozice. Mezi mediálními odborníky se už dlouhodobě hovoří i o změně financování České televize, potažmo Českého rozhlasu. Profesor mediálních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Jan Jirák v rozhovoru v říjnovém časopise TO řekl: „Dokážu si docela dobře představit, že by vznikla grantová agentura, která by vypisovala různé soutěže, včetně soutěže na provozování zpravodajského kanálu, a toho se může chopit klidně jiná firma, jiná televize, ale musí splnit podmínky soutěže.“
V současné době se chystá i volba jednoho člena Rady Českého rozhlasu na místo po Vítězslavu Jandákovi, kterému mandát vypršel letos v létě. Na jedno místo je přihlášeno 7 kandidátů. Tento výběr bude jen na sněmovně, které se nominanti představí ve čtvrtek 7. prosince.
Komentáře (0)