Spotřeba plynu v Česku meziročně klesla o sedm procent, byla nejnižší od roku 1994

Spolu s vysokou naplněností zásobníků to vedlo také k nižšímu dovozu plynu do ČR. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno.

V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy metrů krychlových plynu, naopak odtekla necelá miliarda metrů krychlových. Podle analýzy ještě v roce 2021 proteklo Českem šestkrát více plynu než loni.

„Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022. Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek.

Většina plynu do Česka loni směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa. Od října začal do Česka proudit také ruský plyn nakoupený na slovenském nebo rakouském trhu, jehož celkový podíl nakonec činil asi sedm procent celkové roční tuzemské spotřeby.

Méně spotřebovaly i země EU

Spotřeba plynu klesla i v rámci EU, meziročně zhruba o pět procent. Výrazný pokles podle Kocůrka nastal hlavně ve výrobě elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 procent, tedy přibližně o 60 miliard metrů krychlových, méně plynu než v roce 2022.

Nižší potřeba dovozu se tak podle EGÚ Brno pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 eur (asi 1006 Kč) za MWh, což je přibližně o 69 procent méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 eur (933 Kč) za MWh,“ řekl Kocůrek.

Hlavním zdrojem plynu pro Evropu loni byly dodávky LNG, přestože celkový objem dovezeného LNG meziročně mírně poklesl kvůli nízkému dovozu do Británie. Podíl LNG na všech dodávkách ovšem vzrostl na 43 procent. Hlavní část tvořily dodávky z USA, následovala Afrika, Blízký východ a poté Rusko. Dodávky ruského LNG se podle analýzy loni udržely na přibližně stejné úrovni jako o rok dříve a celkově činily 21 miliard metrů krychlových plynu.

Z Ruska přiteklo potrubím o 60 procent plynu méně

Druhým nejvýznamnějším zdrojem v Evropě je norský plyn. Kvůli zvýšenému počtu servisních odstávek však jeho dovoz meziročně klesl o 15 procent na 106 miliard metrů krychlových plynu.

Mnohem výrazněji se pak snížil dovoz potrubního plynu z Ruska, konkrétně z 63 miliard metrů krychlových v roce 2022 na 26 miliard metrů krychlových v roce 2023. Oproti roku 2021 je to pak o 80 procent méně. Podíl veškerého ruského plynu na dovozu do zemí EU a Británie tak klesl na 15 procent. Jedinými přímými odběrateli ruského potrubního plynu v EU v současnosti zůstávají země s platnými dlouhodobými kontrakty, kterými jsou Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Z těchto zemí pak tekl v závěru roku ruský plyn například i do Česka.