Pokračování článku Staletá zášť Západu vůči Rusku. V demokratických volbách roku 2010 volilo prezidenta Janukovyče něco kolem poloviny voličů. Státním pučem se znaky revoluce řízeným ze zahraničí byl v únoru 2014 neústavním způsobem odstraněn. Takový krok se logicky minimálně polovině občanů Ukrajiny nelíbil. Řada z nich, zejména ti, kteří se národnostně identifikovali jako Rusové, se dostávala do stále ostřejšího střetu s novou vládní mocí.
Jak šel čas…
23. 2. 2014
Parlament zrušil mandát prezidentu Janukovyčovi a odhlasoval zrušení používání ruštiny jako úředního jazyka. Bylo to umožněno tím, že po útěku prezidenta rezignovali i poslanci jeho Strany regionů ve Verchovnaje radě. Striktně řečeno, odvolání prezidenta proběhlo neústavně, neboť podle článku 111 ústavy takový krok vyžaduje vyšetřování případu speciálně jmenovaným orgánem, projednání Ústavním soudem a ¾ většinu parlamentu, tedy 338 hlasů. K žádné z předepsaných ústavních procedur nedošlo, výsledek hlasování byl 328 ku 0.
16. 3. 2014
Na Krymu proběhlo referendum (již několikáté po rozpadu SSSR, pokaždé se stejným výsledkem) o připojení k Ruské federaci. Pro hlasovalo 96 % voličů při 83% volební účasti.
12. 4. 2014
Do Kyjeva přijíždí ředitel CIA John Brennan a ukrajinské vládě doporučuje okamžitě zahájit „antiteroristickou operaci“ proti vzpurným ukrajinským občanům, zejména v Doněcké a Luhanské oblasti. Tímto datem začíná občanská válka na Ukrajině. Brennan předtím vstoupil do povědomí veřejnosti, když jako šéf stanice CIA v Džiddě v létě 2001 udělil víza 15 saúdským občanům, kteří 11. září 2021 údajně provedli útoky na Dvojčata v New Yorku a Pentagon ve Washingtonu. Učinil tak v rozporu s názorem svých podřízených, kteří navrhovali víza neudělit. Později, v prosinci 2016, Brennan hrál klíčovou roli v nezákonném zmanipulování zpravodajských analýz, které obviňovaly prezidenta Trumpa v době jeho prvního volebního období ze spolupráce s Rusy. Za to se dnes ocitá před federálním soudem.
Duben 2014
Syn tehdejšího viceprezidenta a „speciálního představitele“ pro Ukrajinu Hunter Biden byl jmenován do správní rady Burisma Holdings, soukromé ukrajinské olejářské a plynařské společnosti.
2. 5. 2014
V Oděse propukají protesty proti nové vládě v Kyjevě. Státní moc neváhá a do Oděsy dopravuje autobusy fotbalové chuligány a neonacistické bojůvky. Ti zahánějí část demonstrantů do bývalého Domu odborů a budovu zapalují. Výsledkem tohoto žhářského útoku je kolem stovky lidí zaživa upálených a udušených kouřem.
11. 5. 2014
Obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti se v referendech vyjadřují pro odtržení od Ukrajiny.
5. 9. 2014
Minsk I (Minský protokol) dojednávala Trilaterální kontaktní skupina (Ukrajina, Rusko, OBSE) zprostředkovaná Francií a Německem v takzvaném Normandském formátu. Cílem bylo dosažení okamžitého příměří v Doněcké a Luhanské oblasti. Toho se nepodařilo dosáhnout.
23. 12. 2014
Ukrajinský parlament deklaruje odmítnutí statutu neutrality (je zakotven v ústavě) a vyjadřuje odhodlání pracovat směrem k přijetí do NATO.
12. 2. 2015
Minsk II (druhý Minský protokol) se snažil o totéž co první. Byly přidány podmínky pro vytvoření demilitarizovaného pásma (vždy podle dostřelu jednotlivých druhů zbraní).
17. 2. 2015
Usnesení Rady bezpečnosti OSN 2202 (2015) potvrzuje znění Minsk II a ve svém bodě č. 3 „vyzývá všechny zúčastněné strany plně implementovat balíček opatření včetně úplného příměří…“. Usnesení bylo přijato jednomyslně (tedy včetně USA, Velké Británie a Francie) a pro pořádek připomínám, že usnesení Rady bezpečnosti se automaticky stávají součástí mezinárodního práva. Když tedy bývalá kancléřka Angela Merkelová a pánové prezidenti Hollande a Porošenko v prosinci 2022 veřejně prohlašují, že Minské dohody nikdy nebyly míněny upřímně, ale jen jako „válečná lest na Putina“, nepřiznávají se pouze ke lžím, ale zasazují tvrdou, možná smrtící ránu systému mezinárodního práva. Žádné vztahy, ani ty mezinárodní, nemohou stát na lžích. Výzva k implementaci usnesení Rady bezpečnosti se pak stala základním argumentem Ruska pro oprávnění speciální vojenské operace v únoru 2022. To, že ostatní „zúčastněné strany“ v rozporu s právem nekonají, neznamená to, že když jedna strana koná, je to nezákonné – právě naopak, tvrdí Rusové.
6. 12. 2015
Viceprezident Joe Biden v Kyjevě požaduje okamžité propuštění vrchního státního zástupce Viktora Šokina. Ten v rámci boje proti korupci vyšetřuje i Burisma Holdings, tedy firmu, kde ve správní radě sedí Hunter Biden. Americká pomoc v hodnotě miliardy dolarů je podle viceprezidenta vázána na to, že Šokin bude propuštěn. Joe Biden se tímto činem několikrát veřejně chlubil, například ve svém projevu na Radě zahraničních vztahů v lednu 2018. Šokin skončil v únoru 2016.
21. 2. 2019
Vstupuje v platnost změna Ústavy Ukrajiny, je vytyčen: „…strategický kurz státu pro plné členství v EU a NATO.“
12. 4. 2019
„Zarostlý muž zapáchající alkoholem“ (popis zveřejněný později v médiích) přináší do opravny počítačů v Delaware (Bidenův stát) tři laptopy. Jako své jméno udává: Hunter Biden. Opravené počítače si nikdy nevyzvedl. V jednom z nich jsou devastující informace o zahraničních podnikatelských aktivitách Bidenovic rodiny v zahraničí, především na Ukrajině a v Číně. Hunter Biden končí ještě tento měsíc ve správní radě Burisma. Před prezidentskými volbami, ve kterých Joe Biden kandiduje na prezidenta, 19. října 2020 píše „51 bývalým příslušníkům zpravodajských služeb“, opět v čele s Johnem Brennanem, otevřený dopis: „Bidenovi jsou v tom nevinně, vše je pouze ruská dezinformace.“
2014-2019
V tomto období vyplatila Burisma Holdings rodině Joe Bidena – především jeho bratru Jamesovi a synovi Hunterovi – celkově kolem 20 milionů dolarů.
21. 4. 2019
Ve druhém kole prezidentských voleb vítězí Volodymyr Zelenskyj se 74 %, při 58% účasti. Nejdůležitější body jeho programu: naplnění Minských dohod, mír s Ruskem a účinný boj proti korupci. Právě s tímto programem jednoznačně zvítězil. Logicky, v dubnu 2019 chtěla naprostá většina Ukrajinců mír s Ruskem a snížit korupci v zemi. Když uvážíme, že na východě, mezi „separatisty“, o volby příliš velký zájem nebyl, je tento údaj ještě více ohromující.
24. 3. 2021
Pod tlakem tvrdě nacionalistických skupin, které by byly ve většině západních zemí označeny za neonacistické (veřejné výhrůžky smrtí), se prezidentovy názory mění. Například vydává dekret 117/2021 o „reintegraci okupovaných území“, který říká, že o Krymu a Sevastopolu se nedá jednat, jsou součástí Ukrajiny.
17. 12. 2021
Nóty Ruské federace adresované USA a NATO. Z úsporných důvodů zde obsah neuvádím. Ve své době byla veřejnost plně informována; postoj Ruska je v nich stále konzistentní. V principu jde Rusku o vytvoření takové bezpečnostní architektury v Evropě, kde budou naplněny základní zájmy všech účastníků.
30. 12. 2021
Uskuteční se telefonický rozhovor Biden/Putin. Americký prezident ujišťuje svého ruského kolegu, že USA nemají zájem rozmisťovat na území Ukrajiny ofenzivní útočné zbraně, a Biden se těší na další jednání. V Moskvě otevírají láhve se sektem.
7. 1. 2022
Komentátoři si později dělají legraci, že Joe Biden byl 30. prosince „Sám doma“ (Home Alone), protože jeho nominální podřízení mají na Ukrajinu a Rusko jiný názor. V rozhovoru ministrů zahraničí totiž oznamuje tohoto dne Antony Blinken Sergeji Lavrovovi, že Spojené státy ani NATO nehodlají o ruských nótách vůbec jednat.
21. 1. 2022
Americký ministr zahraničí Blinken opakuje Lavrovovi neměnnou pozici: Zapomeňte, že s vámi budeme o čemkoliv jednat. Touto dobou je na východ od ukrajinsko-ruských hranic shromážděno přes 100 tisíc ruských vojáků a na západ od Donbasu 60 tisíc elitních ukrajinských vojáků. Mezi nimi, na Donbase, provádějí vládní ukrajinské jednotky „antiteroristickou operaci“, což konkrétně znamená, že dělostřelectvo ostřeluje obytné domy. Tomu se brání východoukrajinská domobrana posílená o ruské „dobrovolníky“.
Únor 2022
Řadu let praktikované ostřelování civilistů na Donbase ukrajinskými vládními jednotkami podle hlášení pozorovatelů OBSE zesiluje na intenzitě a mění charakter až na přípravu válčiště. Donbaští separatisté očekávají útok zmíněných 60 tisíc elitních ukrajinských vojáků. Podle hlášení OBSE je na Donbase touto dobou již 14 tisíc mrtvých, převážně civilistů.
19. 2. 2022
Ve svém projevu na Mnichovské konferenci uvažuje prezident Zelenskyj veřejně, že Ukrajina hodlá odmítnout svůj bezjaderný status předepsaný jí Budapešťským memorandem (1994) a vyzbrojí se jadernými zbraněmi. Mimochodem, za Spojené státy podepsal Budapešťské memorandum otec Antonyho, Donald Blinken.
21. 2. 2022
Prezident Putin schvaluje zákon Dumy o uznání samostatnosti Doněcké a Luhanské republiky.
24. 2. 2022
Rusové zahajují „speciální vojenskou operaci“. Již po několika dnech, 28. února, dochází k tajným jednáním obou stran na běloruských hranicích.
4. 3. 2022
Po osmi dnech bojů je ruskými jednotkami obsazen perimetr Záporožské jaderné elektrárny a zajištěny zásoby plutonia a obohaceného uranu. Později, 25. května, řekl na Davoském fóru ředitel IAEA Rafael Grossi, že Ukrajinci skladovali v prostorách Záporožské elektrárny 30 tun plutonia a 40 tun obohaceného uranu v celkové tržní ceně 150 miliard dolarů. Jestli to bylo v souladu s Budapešťským memorandem, nebo nikoliv, není veřejnosti oznámeno.
Celý text najdete v měsíčníku TO číslo 1
