Svoboda po česko-americku

Komentář Petra Žantovského o tom, jak si globální digitální hráči v našem virtuálním prostoru cenzurují, co chtějí a není před tím obrany. Aby také bylo, když jim na to představitelé našeho státu ochotně vypisují bianko šeky.

Tak jsem dostal tuhle zprávu od poslance Jiřího Kobzy. Pro jistotu ji ocituji doslova, abych něco nezkomolil: „Tak facebook mne už zařízl úplně, co se týče sledování, když někdo cokoliv sdílí z mého profilu, tak je to zablokováno. Svoboda projevu (a zatím i částečně po projevu) je garantována ústavou ČR. Myslím, že FB by mělo být odebráno právo obchodovat s reklamou na území ČR, dokud tuto cenzuru neuvolní.“

Nojo, milý Jiří, má to ale pár zádrhelů. Předně Facebook patřil k těm velefirmám, které už někdy v únoru 2017 (byl v tom tuším i Google, YouTube a další tací) s tehdejším ministrem vnitra za ČSSD Milanem Chovancem smluvily dohodu, že se budou lépe a radostněji podílet na cenzuře internetových obsahů. Možná, že už tehdy byla nastartovaná Věra Joudová, pardon, Jourová, přejmenování na Joudovou stálo děkana z VŠE Miroslava Ševčíka funkci, se svou iniciativou, kterou vtipně i výstižně pojmenovala strategií vyhladovění. Co to znamená? Kdo se nechová dostatečně loajálně vůči vrchnostem v eurozemích, bude zkrácen zatím nikoli o hlavu, nýbrž o velké prachy. V důsledku to znamená, že větší firma (k nimž provozovatelé sociálních sítí či webových prohlížečů jistě patří) která zvolí jinou než cenzurní praxi vůči tzv. závadným uživatelům jejich technologií, bude za to pykat. Například inzerenti na alternativních médiích dostanou pokuty, o nichž se jim nesnilo. Není pak divu, že velkofirma webového průmyslu se dohodla nejprve v eurounijním rozměru (2016) a posléze i s jednotlivými vládami členských zemí (např. i Česka) na pozoruhodné plichtě. Provozovatelé webových platforem budou prostřednictvím různých sledovacích technologií zkoumat obsahy sdělení, která se na nich objeví, a včas restriktivně zareagují.

Mívá to i bizarní plody. Jednoho mého známého vybanovali (konkrétní pořad vygumovali) z YouTube, neboť si dovolil citovat kdysi slavného prezidenta USA J.F. Kennedyho, an hovořil o tom, že Spojené státy nejsou v bojovém postavení vůči tehdejšímu Sovětskému svazu. Technologie užitá tím provozovatelem vyhodnotila tu větu negativně a pořad vystřihla. Navzdory tomu, že šlo o autentický citát americké hlavy státu,. Bizár? Jistě. Ale o nic větší, než to, co provozují další hráči na digitální mapě. Konkrétně poslanci Kobzovi svého času vymazali blogový prostor na iDnes, s odůvodněním, že tam publikoval nežádoucí obsah. A přitom šlo o oficiální zápis proslovu nějakého nacistického pohlavára, jenž (ten zápis) prošel tuctem odborných publikací (mohu potvrdit, autorem jedné z nich jsem byl i já), ale nějaký dementní algoritmus v té iDnesové blogosféře to vyhodnotil jako škodlivé, ačkoli pod tím bylo jasně uvedeno, z jakých historických zdrojů to pochází a před čím to má v dnešním kontextu varovat. Je to prostá logika: Jsi náš? Nejsi! Tak se nediv!

Jiří Kobza velmi přesně konstatuje, že firmy, které tohle dělají, by vůbec neměly podnikat a realizovat své z reklamy plynoucí zisky na území, kde se dopouštějí takto obludné cenzury. Nojo, jenomže pan dávný ministr to s nimi zpečetil, možná i ministerskou krví. Každopádně se připodepsal pod další akt jdoucí ve směru kolonizace zemí jako je ta naše, do rukou zahraničních zájmů a sil.

Ruská svině, přijdeme si pro tebe

Dovolte ještě malou osobní historku. Před pár měsíci mi v emailu přistálo zhruba toto sdělení: „Těš se, ty ruská svině, už víme, kde jsi, přijdeme si pro tebe“ atd. Podepsán jakýsi Koháček, patrně pseudonym. Zašel jsem na Policii ČR, ukázal printscreen emailu a dozvěděl se, že s tím nemohou nic dělat, protože odesílatel to poslal z adresy gmail.com, tedy googlové domény, a náš stát nemá s Googlem uzavřenu žádnou dohodu, která by Google (na rozdíl od některých jiných prohlížečů) zavazovala deanonymizovat skutečného odesílatele a pustit jej tak k náležitému trestnímu stíhání. Příslušný příslušník PČR mi řekl, že dělat mohou něco jen v případě, když se ta hrozba z emailu stane skutečností. To mě fakt uklidnil.

Tuto zkušenost, jak jsem zjistil ve svých „sociálních bublinách“ (ach, jak já ten termín nemám rád), učinili již mnozí. Takže co zbývá? Poslanec Jiří Kobza se může uinterpelovat, ale bohorovná stořtyřková vrchnost ve Sněmovně jej zařízne stejně, jako mně slibuje ten „Koháček“. Anebo si snad za pár měsíců zvolíme jinou většinu. Už aby to bylo.

Čtěte také:
Facebook v roli komplice
Úředníci z Ministerstva vnitra se schází se zástupci Facebooku, o čem s nimi mluví ale nepoví
Hra na debatu aneb marketing nenávisti