Trump se opět nepohodl se svými spojenci. Nejprve setřel Netanjahua a pak dostal sám vynadáno od Le Penové

Donald Trump a Marine Le Penová na koláži Deníku TO

Tento týden byl z pohledu geopolitiky na síti X opět velmi živý. Vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o „zbrojní nezávislosti na USA“ vyvolalo ostrou reakci Donalda Trumpa. Do diskuze se později zapojili také Nigel Farage a Marine Le Penová, která amerického prezidenta rozhodně nešetřila.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a americký prezident Donald Trump jsou dlouhodobě vnímáni jako blízcí spojenci. Ale jak se ukazuje, i mezi těmi mohou občas vzniknout nepříjemné třenice, ze kterých mají nepochybně škodolibou radost v Rusku, Číně, ale i v arabském světě či Evropské unii. Ostatně již před pár týdny se oba státníci podle amerických médií dostali v telefonickém hovoru do velmi emotivní debaty. Americký prezident tehdy vyčítal Netanjahuovi vojenské operace v Libanonu, a dokonce mu měl údajně „vpálit“ do obličeje, že bez jeho podpory by kvůli podezření z korupce seděl dávno ve vězení. Po několika týdnech klidu se oba muži střetli znovu.

Nevděčný izraelský premiér

Vše odstartovalo úterní vyjádření izraelského premiéra na síti X, kde veřejně deklaroval záměr vymanit svou zemi ze zbrojní závislosti na Washingtonu: Mám v úmyslu sestavit širokou národní vládu, která se bude opírat o co nejširší shodu. Tato vláda bude stát na jasných základních principech: Izrael se bude bránit svými vlastními silami. Izrael si zajistí vlastní hospodářskou, energetickou, a především zbrojní nezávislost. Mezi mořem a Jordánem nevznikne žádný palestinský stát. Hluboce si vážím podpory našich amerických přátel, ale musíme se oprostit od závislosti na nich a vybudovat si vlastní nezávislou síť dodávek zbraní. Máme kolem sebe mnoho nepřátel.

Jestliže reakce izraelských médií, politiků či voličů byly rozmanité podle jejich postoje, který k nestorovi izraelské politiky zaujímají, Donald Trump se vyjádřil zcela jednoznačně a zároveň ostře, jak je ostatně jeho zvykem: „To je neuvěřitelný nevděk! Bez amerických peněz, našich technologií a mé osobní ochrany by Izrael nepřežil ani týden. Možná je čas, aby si ty své zbraně začal financovat úplně sám a hned teď. Uvidíme, jak dlouho mu to vydrží!“

Tradiční spojenectví mezi oběma zeměmi tak dostalo v krátké době druhou vážnou trhlinu. Kořeny tohoto sporu jsou zřejmé. Tel Aviv je dlouhodobě frustrovaný z Trumpova setrvalého tlaku na co nejrychlejší vyřešení napjaté situace v regionu. Zkrátka a dobře americký prezident chce získat gloriolu úspěšného mírotvůrce doslova za každou cenu. Alespoň si to myslí část izraelské odborné i laické veřejnosti.

Poddaní Donalda Trumpa

Do debaty se následně vložili také přední evropští politici, kteří patří do tábora Trumpových příznivců. Přesto se ani ti nedrželi příliš zpátky a dovolili si přidat svůj kritický názor na adresu prezidenta USA. Někteří z nich balancovali na hraně, jiní šli nepatrně za ni. „Donald Trump má v jedné věci naprostou pravdu: Spojené státy nemohou nekonečně platit účty za obranu zemí, které pak nerespektují americké strategické zájmy. Na druhou stranu, pokud Washington začne takto veřejně vydírat své nejbližší partnery zastavením pomoci, celý systém západních spojenectví se sesype jako domeček z karet,“ vyjádřil se otevřeně britský reformní lídr Nigel Farage, který je jinak vnímán jako jednoznačný Trumpův podporovatel a s americkým prezidentem veřejně příliš nepolemizuje.

Francouzská opoziční lídryně Marine Le Penová se vyjádřila ještě mnohem méně „diplomaticky“ a rovnou se postavila na stranu izraelského premiéra: „Pro Donalda Trumpa neexistují spojenci, ale pouze poddaní, kteří musí plnit rozkazy. Každý suverénní stát má plné právo nebýt stoprocentně závislý na americkém zbrojním průmyslu. Snaha trestat partnery za to, že chtějí vlastní soběstačnost, je arogancí moci, kterou jako evropští patrioti musíme odmítnout.“ Le Penová tak nepřímo navázala na nedávný komentář italské premiérky Meloniové, o které Trump prohlásil poněkud výsměšně, že se s ním chtěla na summitu G7 za každou cenu vyfotit a on jí z lítosti vyhověl. Meloniová se proti jeho vyjádření ohradila a kritizovala jeho chování vůči spojencům. „Tyto neustálé a bezdůvodné útoky ze strany prezidenta Trumpa nedávají žádný smysl,“ napsala mimo jiné.

Čtěte také:
Trump vypálil proti Netanjahuovi a Hollywood se začal houfovat na sítích
Trump jako pološílený omyl západního konzervatismu
Drulák: Odsouzení Le Penové je útokem na demokracii. V neděli se ukáže, zda si ho Francouzi nechají líbit

Ukázat komentáře (4)
  1. stop sociálním experimentům s evropou. vítězství třídní nenávisti. diktatura rasové nenávisti. vítání náboženské nenávisti, nepřijímám !!!

  2. Proč je nyní Švédsko bezhotovostní platební systém povinné znovu přijímat hotovost.
    Proč návrat hotovosti ve Švédsku s sebou nese pro maloobchodníky mnoho výjimek.
    Jak se Švédsko plánuje chránit před selháním IT pomocí mincí a bankovek.

  3. Velmoci nemají spojence, jen zájmy. Bohužel to vůdci těch zájmových území stále nechápou a zřejmě ani nevnímali, když Henry Kissinger jasně řekl, že být nepřítelem USA je nebezpečné, ale být jejich přítelem smrtící.

    Izrael je kapitola sama pro sebe, která začíná ve Starém Zákoně – z něj každý průměrně inteligentní jezevčík pochopí, proč ho tam sousedi za žádnou cenu nechtěli nechat obnovit. Pak pokračuje někdy od poloviny 19. století právě takovými aktivitami, jaké by se daly po přečtení SZ očekávat. Jenže půlka planety má dojem, že historie Izraele začíná jeho vznikem (a ignorují násilné odsuny místního obyvatelstva) nebo libovolným útokem na něj. To je dost hloupé, protože to trhá jednu událost z kontextu těch, které předcházely.

    Inu nastavením data počátku historie lze kdekoliv udělat padoucha zx kohokoliv.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Redaktor

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >