Ukrajinská kuřata pochybné kvality likvidují náš trh

Ukrajinu opustilo přes 6 miliónů obyvatel, což způsobilo snížení poptávky na domácím trhu. Evropská unie proto přispěchala na pomoc v podobě zrušení cla a stanovení kvót na ukrajinskou drůbež. V období 2021 až 2023 se tak import ukrajinského drůbežího masa do zemí EU navýšil o víc než 100 % z původních cca 90 tisíc na 200 tisíc tun. Dovoz z celé řady důvodů laciného ukrajinského masa ovšem drtí především východoevropské producenty. Vadí ale také například farmářům ve Francii, proto v listopadu informovala agentura AFP o tom, kterak v důsledku neférového dovozu potravin blokovali po několik dnů hlavní dálniční tah na Španělsko, Brusel slíbil, že „časem“ dovoz těchto komodit omezí.  

Vyspělé technologie jaké svět neviděl

Zemědělci země galského kohouta poukazují především na skutečnost, že na Ukrajině je silně omezena konkurence. Kromě toho, zatímco evropští producenti jsou vystaveni kontrolám na salmonelu a je zakázáno využívání antibiotik, Ukrajiny se to netýká. Jak se pak v této souvislosti vyjádřil jeden z šéfů takřka monopolního dodavatele drůbeže na Ukrajině firmy MHP, který odmítl vpustit francouzský televizní štáb do obřího drůbežářského komplexu, na Ukrajině nejen, že splňují stejné normy, jako země EU, ale disponují také pokročilejšími technologie k ošetřování a sledování drůbeže.

„Nemáme žádné informace, Ukrajina není v EU, proto nespadá do žádného kontrolního mechanismu, proto vůbec nevíme, jakým způsobem je tam drůbež vykrmována. Kromě toho neexistují sebemenší informace ohledně veterinárních kontrol,“ reaguje David Bednář, generální ředitel podniku Drůbežářské závody Klatovy. „Co se technologii týče, komunikovali jsme s největší porážkovou firmou se sídlem v Německu, ale nikdo o vyspělých technologiích na Ukrajině nic neví,“ dodal Bednář.

Normy nejspíše netřeba

Šéf klatovské drůbežárny sice věří informacím, podle kterých MHP porazí milión kuřat denně, otázkou je, jakým způsobem je drůbež chována. V Česku a v zemích EU jsou totiž kladeny extrémní požadavky na welfare. Laicky řečeno se jedná o naplnění podmínek ovlivňujících kvalitu masa a finálních výrobků. „Můžeme dnes vykrmovat 38 kg živého kuřete na metr čtvereční. Z Ukrajiny se k nám vozí prsní řízky o váze kolem 400 gramů, v jednom případě jsme navážili až půl kila. Z toho se dá snadno odhadnout, že hmotnost kuřete je cca, je 3,5 kila, zatímco v Česku má jedno kuře kolem 2,2 kg. Proto by mě zajímalo, v jakých podmínkách se kuřata na Ukrajině chovají, nedovedu si představit, že se blíží normám, které musíme splňovat.“

Slovenská výpomoc

Podle šéfa jednoho z největších domácích drůbežářských podniků nemá český výrobce v konkurenci s ukrajinskými mzdovými podmínkami, cenami energií a krmiva sebemenší šanci. „Bohužel se nenacházíme v situaci Polska, které sice musí kvůli ukrajinskému drůbežímu masu snižovat ceny, ale je soběstačné ze 130 procent, hodně exportuje a tam jsou ceny jinde. Takže, pokud doma sníží ceny, doženou to exportem. Naše soběstačnost je s bídou 55 procent a dlouho stagnujeme,“ říká.

Proto chtějí čeští producenti apelovat na skutečnost, že zatímco domácí výrobci musí každý rok absolvovat recertifikaci již vydaných certifikátů kvality a bezpečnosti potravin, Ukrajina tuto povinnost nemá. Kromě toho většina řetězců vyžaduje po českých firmách tzv. welfare audity, kdy se audituje nejen firma a výkrm, ale také externí dodavatelé. „Proto se ptám, proč se k nám dováží maso ze země, ve které je válka, a žádné audity neprobíhají,“ vznáší David Bednář víceméně řečnickou otázku. Zároveň objasňuje jak tomu v případě ukrajinského masa při dovozu především na Slovensko, do Maďarska, Polska a Česka. „Na Slovensku byla založena firma EU Poltry, kam dorazí ukrajinské kuřecí prsa s kostí. Během bourání se maso vykostí, dá do vakua, na etiketě se píše, že pochází z Ukrajiny, ale bylo zpracováno na Slovensku. Řetězce s tím nemají problém…“

Všichni nebo nikdo

David Bednář sice souhlasí s tím, že žijeme, co se Ukrajiny týče, v politicky velmi citlivé době, ale pravda je pouze jedna. A jedna věc je pomoci Ukrajině, druhá pak likvidace vlastního trhu. Navíc Brusel hodlá opět do konce ledna zavést na ukrajinské drůbeží maso kvóty. „Přitom, když se podíváte na vlastnickou strukturu firmy MHP, je evidentní, že Ukrajině toho v ní až tak moc nepatří. Je otázkou, proč svou produkcí nezásobuje celou zemi, kapacitu na to má. Asi proto, že by skoro určitě nemohli prodávat za takové ceny, jako v EU. Ostatně poté, co Evropa skončila s kvótami, se Ukrajina začala Ukrajina orientovat na Čínu, kde nejsou tak přísné podmínky. Klidně v tom může pokračovat. A trvám na tom, že pokud existují v Evropské unii nějaké podmínky, měli by je dodržovat všichni, nebo nikdo.“ 

Čtěte také:
Zdeněk Hraba: Novela zákona o zbraních lidi neochrání
Zatímco FBI zjišťuje, kam Ukrajinci založili darovaných 100 miliard dolarů, Brusel je chválí a zve do EU
Fico chce ukrajinskému premiérovi říct, že Ukrajina nepatří do NATO