Vánoce jsou zastaralé a kontroverzní, učí stát bílé Švédy

vánoce jsou zastaralé a kontroverzní, učí stát bílé švédy. jak můžeme slavit vánoce? tato otázka se vynořuje ve švédsku, jakožto i v jiných západních zemích při příležitosti vánočních svátků, už řadu let. obyvatelé švédska, země uprostřed dysfunkčního multikulturního experimentu, byli v posledních letech nuceni přijmout názor, že klasické švédské vánoční tradice jsou problematické. křesťanské tradice, na kterých stojí, mohou prý spouštět konflikty a provokovat. společnost se přizpůsobuje tak, aby „zahrnula“ všechno a všechny. tradice se ředí. ale současně ty křesťanské mizí. výrobky mění názvy a zvyky, které byly dříve považovány za samozřejmost, se náhle označují za „zastaralé“ a „kontroverzní“. tradiční švédské vánoce přežívají stále nejistěji ve stínu islamizace. zdá se, že švédské přizpůsobování multikulturalismu rok od roku více spočívá v tom, že multikulturalismus přebírá vládu – zatímco tradiční švédské zvyky, které švédský lid miluje, jsou vytěsňovány do ústraní. zlý konzervativní vánoční skřítek. v posledních letech proběhla ve švédsku řada debat a bouřlivých diskusí o tom, jak švédové slaví vánoce i další svátky, založené na křesťanských tradicích. z té jasně vyplynulo, že hysterická snaha ideologů o „začlenění“ migrantů a jejich kultur vedla k tomu, že švédsko krok za krokem vylučuje to, co bylo tradičně švédské. příklad, který rozbouřil velkou diskusi: ve švédsku existuje oblíbený nápoj zvaný julmust, tradiční nealkoholický drink, který milují jak děti, tak dospělí. julmust se obvykle objevuje v obchodech koncem listopadu a prodává se až do začátku nového roku. etiketa je většinou červená a zobrazuje usmívajícího se vánočního skřítka. nikdo by si nepomyslel, že něco tak neškodného, jako je tradiční švédský vánoční nápoj, by mohlo být někým zpochybněno. jenže stalo se. je prý příliš švédský, a to by mohlo vzbuzovat v migrantech z jiných kultur nelibé pocity, hlásali aktivisté. proto – k velkému překvapení švédů – se najednou julmust začal prodávat pod neutrálnějším názvem vintermust („zimní nápoj“). samotné slovo „jul“ (vánoce) bylo zkrátka považováno za problematické a při pohledu na ně by se snad některé skupiny občanů mohly cítit vyloučeny… na sociálních sítích se vzápětí ozvaly hlasité protesty. reakce na ně však byla silně odmítavá a opovržlivá. najednou jsme slyšeli od politiků i od výrobců nápoje opak toho, co vypouštěli do veřejnosti aktivisté. přejmenování julmust na vintermust prý nemělo nic společného s přizpůsobením menšinám. stejně tak s migranty údajně nemá nic společného fakt, že školy byly nabádány, aby nepořádaly vánoční slavnosti, ale „zimní slavnosti“. levicoví propagandisté v médiích vytrvale zesměšňovali a uráželi ty, kdo takové změny kritizovali. multikulturalističtí přátelé islamizace vytrvale označovali všechny reakce normálních lidí za konspirační teorie a onálepkovávali jako hlupáka každého, kdo zpochybňoval vývoj, při němž je švédské kulturní dědictví stále více zatlačováno do pozadí. švédská kultura je prý trapná. celá situace samozřejmě nezačala přejmenováním julmustu. ten se nyní mimochodem opět nazývá původním jménem, avšak neobešlo se to bez velmi vzrušeného boje. v tomto případě ještě zvítězil rozum, protože odmítavých reakcí na přejmenování bylo zkrátka příliš mnoho, no a snaha prodat oblíbené zboží zvítězila… nejdříve, před lety a desetiletími, politici a vůbec tvůrci veřejného mínění chtěli ukázat svou „dobrotu“ a tvrdili, že všechny země mají mít své tradice – tedy kromě švédska. začali řečnit o „různorodosti“ a inkluzi. bývalý premiér fredrik reinfeldt v roce 2006 otevřeně prohlásil, že „původní švédské je jen barbarství“, a tvrdil, že všechno dobré ve švédsku přišlo s migrací. mona sahlinová, bývalá předsedkyně sociálnědemokratické strany, se k těmto názorům několikrát veřejně přihlásila. v rozhovoru z roku 2002 pro časopis euroturk vyjádřila své potíže s definováním švédské kultury a řekla: „často jsem dostávala tuto otázku, ale nedokážu říct, co je to švédská kultura. myslím, že právě to je důvod, proč jsou mnozí švédové tak žárliví na přistěhovalecké skupiny. vy máte kulturu, identitu, historii, něco, co vás spojuje. a co máme my? máme svatojánské slavnosti a podobné,trapné‘ věci.“ tato vyjádření byla kritizována za znevažování švédských tradic a za otevřené tvrzení, že švédsko nemá vlastní kulturu. ano, sahlinová – a nejen ona – jednoznačně bagatelizovala význam švédských zvyků a kultury a zpochybňovala. lucie nemůže být bílá holka. a co se děje nyní? karin wanngårdová, jedna ze sociálních demokratek, jejíž strana řídí stockholm, nedávno prohlásila, že švédsko potřebuje postavit mnohem více mešit… to má být pádná odpověď sociálních demokratů na vytlačování křesťanské kultury a postupnou islamizaci země: méně křesťanství, více islámu. jedním z nejvýraznějších příkladů proměny je vánoční jídlo. švédský vánoční stůl dnes zahrnuje běžně pokrmy z jiných zemí, například falafel, hummus a další alternativy místo tradiční vánoční šunky. oslavy ve školách se také výrazně změnily. mnoho škol se rozhodlo – některé samy, jiné po vytrvalé propagandě shora –, že jejich oslavy budou „inkluzivnější“. třeba tím, že omezí, nebo dokonce odstraní křesťanské prvky, případně místo tradičních vánočních oslav uspořádají ony zmíněné „zimní slavnosti“. tradiční výzdoba, jako jsou vánoční skřítci a stromky, ještě někde zůstává, ale roste počet míst, kde je doplňována nebo zastiňována jinými tradicemi. velké kontroverze vyvolala krásná švédská tradice oslav svaté lucie 13. prosince. během této slavnosti chodí skupiny dětí v bílém oblečení s lucernami v rukou a zpívají vánoční písně. tradičně byla role svaté lucie, italské světice, přidělena samozřejmě dívce. před několika lety se však jedna velká maloobchodní síť rozhodla v rámci své reklamní kampaně, která chtěla být progresivní a moderní, obsadit do role lucie afrického chlapce. negativní reakce na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat. celý text vychází v čísle 12 měsíčníku to, které už tento čtvrtek najdete v trafikách a na dalších prodejních místech. kam dál?po švédsku se potulují tlupy dětských žoldáků, střelbu nebo explozi spáchají za pár korun kateřina janouchová: švédská policie loví ideozločince. hrozí mi soud kvůli karikatuře občanská válka ve švédsku.