Kdo čekal, že rok 2025 přinese uvolnění společenských poměrů již zkraje, může být poněkud zklamán. Cancelkulturní praktiky u nás zatím nerušeně pokračují, jako by se nechumelilo, a přesně v duchu let přechozích. Jak to celé funguje si ukážeme na čerstvém příkladu akce, která se měla konat v brněnské restauraci a vinárně Baroko. Naplánována byla na středu 15. ledna, ale již dvakrát musela být přesunuta, protože někdo zvedl telefon a upozornil mailem, že jde o nežádoucí autogramiádu závadové osoby.
Konkrétně šlo o akci „Na kus pravdy s Nelou“, pořádanou hnutím Nezlomní. Jde o aktivistku Nelu Liskovou, autorku knihy „Příběh Putinovy děvky“, která je její prvotinou a následná šňůra setkání a debat s autogramiádou, pořádaných po celé republice, se k ní pojí. Řeklo by se, že nejde o nic až tak nezvyklého či neobvyklého. Někdo se rozhodl napsat knížku, kde shrnul svůj osud, zážitky a názory, a pořádá o ní besedu. Jenže, už pohled do komentářů ke knize lehce napoví, že zde může být problém. Pokud je někdo označován jako proruský, a nedej bože dezinformátor, může počítat s čímkoli. Stává se tak občanem druhé kategorie a nikdo se ho nezastane.
Anonymní útoky
„Už jste zrušili propagandistické vystoupení russké kolaborantky Lískové? Dávat takovým lidem veřejný prostor je OSTUDA,“ píše do své recenze ke stránce vinárny Baroko Jakub Krákora. „Pokud hostí proruské košťata jako je Liskova, tak nemaji nárok na dobré hodnocení. pak se ukazuje, že jsou sami proruští. Už sem nikdy nepůjdu,“ píše prázdný anonymní profil Dezolé Hunter, tedy Lovec dezolátů. A aby to náhodou nezapadlo, komentuje Rum Nalej „šmejde jeden prorusskej spojovat se s touhle luzou co siri ruskou propagandu ze vam neni hanba!!! teste ze ze tuto akci narusi stovky lidi!!!“ přímo pod reakcí Petra Musila, majitele podniku.
O koho jde opět nevíme. Tento anonymní profil má jako bydliště uveden Marshall v Severní Karolíně, takže asi ona pověstná, neoprávněná činnost pro cizí moc, dle paragrafu 318a. „Delate si srandu, ze budete poradat akci proruske dezinformatorky co podporuje vrazdeni a invazi na Ukrajinu? Hrozna ostuda pro vasi restauraci a pocitejte s tim ze tam dojedeme spolecne s MikeJePan a takovou spatnou reklamu jste ještě nezazili,“ vyhrožuje tento anonym už zcela nepokrytě neanrdtálskou „cestinou“, s chybějící diakritikou i interpunkcí zároveň, ale zato s odkazem na známého delikventa.
Reakci vystrašeného majitele, bez jakýchkoliv redakčních úprav, si můžeme přečíst přímo v krátkém videu u Nely Liskové. „Dobrý večer, paní K., nechci Vám teď volat, ale to sezení s Nelou zrušte, protože nám to sráží hodnocení a opravdu jsem hodně investoval do reklamy. Dcera na mně tlačí, že paní Nela za to nestojí, když aji pronájem byl problém. Jsme závislí na firmách a státních institucích. Moc se omlouvám, ale celý den jsem přemýšlel a jen koukám na internet a sleduji jak nám to ubližuje. Fakt si to nemůžeme dovolit jelikož za poslední rok jsme na reklamě velice zapracovali a do ní investovali nemalé peníze. Zůstanu jen u Ortela. Pěkný večer.“
Pomohli si tím? Nikoliv. Na účtu Oldřišky „Terezy Hofové“ Blujové, nechvalně známé z výtržnických incidentů před úřadem vlády, provokací u petičního stánku v Praze na Klárově, napadení důchodkyně na shromáždění na Palmovce či vulgárních scén z oslav 17. listopadu na Václavském náměstí, si můžeme přečíst další reakci, kterou opět uvádím bez redakční úpravy. „Dobrý večer, velice nás mrzí že se tato informace dostala do oběhu a i přes její zrušení chodí nám na účet této paní nenávistné projevy. Bohužel jsme nevěděli přesně o situaci autorky, tudíž by jsme Vás chtěli poprosit o přestání psaní těchto nenávistných komentářů, když jak určitě víte je akce z naší strany zrušena a přesunuta jinam. Děkujeme předem za pochopení. Tým restaurace Baroko.“
Zrušena i náhrada
Jenže já pro to pochopení tak úplně nemám. Uzavřené dohody snad platí. A pokud si někdo domluví rezervaci nebo pronájem, má ho mít garantovaný. Pouze neslušný provozovatel vám vypoví těsně před akcí domluvenou rezervaci, a to jen proto, že na něj podnikla nálet úderka falešných účtů internetových anonymů. „Moc se omlouvám, ale takovouto vlnu nenávisti jsme neměli ani u Ortela či u pana Vrabela,“ píše dál, ale ustupuje tím zlu, kterému se nezavděčí. Kopat do něj budou i potom, protože zaujal podřízenou pozici. Akce se, mezitím, přesunula do náhradních prostor v restauraci U Dvořáků.
„Dobrý den. Měl bych dotaz. 15. 1. Má mít u vás nějakou akci dezinformatorka a prorusska osoba Nela liskova,“ píše na mail udvoraku.brno@email.cz Dvořákům, opět s poněkud pochybnou diakritikou i kapitalizací, neznámý mailový účet ze Seznamu. Uživatelské jméno má na snímku obrazovky pro jistotu zabílené. „Opravdu takovou reklamu vaše zařízení potřebuje?“ ptá se na závěr poněkud manipulativně provozovatele, a celý scénář se zde takřka identicky zopakuje.
„Dobrý večer, akce u nás neproběhne. Nevěděl jsem přesně, o jakou akci jde, sem na horách a bylo mě řečeno, že křest knihy na 2 hodiny. Sám zaměstnávám v kuchyni uprchlici z Ukrajiny,“ odpovídá v mailu pan majitel. „Akce je zrušena a už jsem to psal těm co na mne útočili před vámi. Já přesně nevěděl, o co jde. Nechci mít s tímto nic společného. Sám zaměstnávám v kuchyni uprchlici z Ukrajiny. Tak to můžete říct ostatním,“ píše v další odpovědi textovou zprávou, a mě napadá, že jde vlastně o svého druhu odpustek či výpalné. Snaží se u těchto samozvaných anonymních inkvizitorů získat kladné body, jen aby mu už dali pokoj. Nechce mít se zlem nic společného, a tak mu radši ustoupí, čímž jej ale v důsledku pouze posílí a učiní více sebevědomým. A to se záhy potvrdilo.
„Podobně to jeden podnik za druhým před časem rušil Zítkovi. To byla taky sranda. Ten se cpal dokonce do Národní kavárny nebo do Tančícího domu.,“ píše v komentáři Jana Moravcová, známá coby „Jenny Nowak“, letitá obdivovatelka Miroslava Kalouska. O Kalouskovi a jeho chápání pluralitní demokracie jsem ztratil své iluze před pár týdny asi nadobro, ale nešlo zdaleka o první exces tohoto typu. Že je ale umlčování jiných „sranda“, mne ale dojalo natolik, že jsem majiteli restaurace U Dvořáků napsal sám. Vysvětlil jsem mu, že mne podobný nátlak připadá jako škodlivý fenomén, poškozující jak možné nájemce, tak provozovatele, a píši o něm článek. A tak by mne zajímalo, kdo byla ona záhadná, zabílená adresa ze Seznamu. K mému překvapení jsem dostal záhy i odpověď. Univerzální, neadresnou, odpovídající na něco úplně jiného, než jsem se zeptal, ale zaujala mne i tak.
Dělám v gastronomii, ne v politice
„Dobrý den, Tenhle email posílám okopírovaný pro všechny co teď píšete… Jedni mě píší proč to nebude a jiní proč to bude… Různé vyhrožování atpod… Dělám v gastronomii, ne v politice, proto podobné akce u nás nikdy nebyly a nebudou. Pro pochopení, co jsem si z toho vzal, tak vím, že je to dezinformace kterou šíří dezinformátoři a informátoři o ruské dezinformatorce a informátorce… Pro ostatní ukřičené hejtry… Sám mám v kuchyni zaměstnanou ukrajinku. Mám tam občas na výpomoc i kuchaře homosexuála a na servisu jednu poloviční vietnamku…ale klidně bych zaměstnal i rusku. Nezajímá mě to. A i když to zní možná cynicky nezajímá mě ani tahle válka, je to i vaše válka, ale moje určitě ne nesleduji už kdo kde dobil kterou vesnici a nesleduji ani politiky a hnusnou politiku Volit jsem byl naposled, tak před 20 roky. Stejně je to u všech po mě potopa, ať už kvičíte pro jedny, nebo pro jiné.… Proto i o paní, která u nás měla být jsem poprvé slyšel v úterý dopoledne. Soustřeďte se radši všichni víc na své děti a rodiny. Na žádné další otázky ani urážky nereaguji. Včera mě to trošku překvapilo teď už se vždy jen pousměji a pošlu tohle Krásný den.“
Co k tomu dodat? Nemá snad pan majitel, se svým přísně apolitickým nihilismem, nakonec pravdu? Nemá. On se totiž apoliticky nezachoval. Poté, co vyhověl zcela politickému nátlaku, nemůže říkat, že byl apolitický. Je to nesmysl, protože apolitický hostinský by něco takového především vůbec neřešil. „Zaplať si pivo a seď v hospodě a žvaň si, co chceš,“ říkával už Palivec. Z hlediska výdělku je takové poškozování klientů a rušení dohod vlastně to nejhorší, co může vlastník restaurace či hospody udělat. Všichni ti anonymní křiklouni z Internetu jsou totiž přesně ti, co k němu do podniku pravděpodobně nikdy nepřišli a ani chodit nebudou. Jen to chtěli jiným, a jemu zejména, pokazit.
Skutečná apolitičnost je dána přeci tím, že své zákazníky nebudu politicky kádrovat a názorově hodnotit, a nikoliv tím, že je do podniku nebudu vpouštět. A už vůbec ne dle přání a požadavků nějakých anonymních profilů, patřících bůhví komu a píšících bůhví odkud. Profilů, za kterými může být, v důsledku, nakonec i jedna a tatáž osoba, nebo jen nějaká malá skupinka. Místo hospody, která je tu pro každého, tak bude mít nakonec hospodu pro nikoho, protože apolitický už v dnešní polarizované společnosti nezůstal takřka nikdo. Pro jedny bude navždy proruským, protože něco slíbil, pro druhé pak protiruským, protože to porušil, ale pro všechny v důsledku nespolehlivým, protože už nikdo neví, jaký anonym mu zase objasní, kdo je tu politicky závadový a nemá mít na jeho služby nárok.
Problém byl i v Holicích
A jak se k celé věci staví Nela Lisková? „Zdravím, rezervace v restauracích pro moje besedy, kde prezentuji, nejen moji knihu Příběh “Putinovy děvky”, ale taky první autentickou opozici v historii ČR, pronárodní politické hnutí NEZLOMNÍ byly řešeny osobně a telefonicky. Vždy jsme byli ujištěni, že moje akce je pro majitele naprosto v pořádku a nemají absolutně problém nám na cca tři hodiny prostory poskytnout. Akcí již proběhlo od května minulého roku mnoho. Prvotní problémy vzniky již před pár měsíci, kdy měla být beseda v Holicích, starostovi ovšem volali údajně politici a vyvíjeli na něho tlak, aby nám akci zrušil, což učinil. Aktuálně vznikly problémy v Brně, kde byli majitelé restaurací vydíráni (viz.foto). Nicméně učinili jsme jistá opatření směrem k výběru míst a tím jsem znemožnila a zamezila dalšímu vydírání ze strany jisté Terezy Hofové, která je blízkou spolupracující v týmu již soudem trestaného, který si říká MikeJePan, vlastním jménem Mikael Oganesjan, nar. 1.3. 1997,“ odpověděla na náš dotaz a přidala několik výstřižků z internetové komunikace.
Zůstává jen otázka, co teď vlastně s tím. Na sociálních sítích jsem zaznamenal jednu, a docela zajímavou, myšlenku. „Musíme dělat totéž, a dát jim ochutnat stejné medicíny, jinak se budou rozhodovat vždycky stejně, protože je to pro ně takhle snazší,“ dala by se shrnout nahrubo. A něco na tom bude. Jak by se asi pan majitel zatvářil na to, kdyby mu teď někteří zákazníci začali oplácet stejnou mincí? Objednávat si a rušit pronájmy, domlouvat a odvolávat rezervace, a vše hezky na poslední chvíli a stejným způsobem, jako to udělal on nyní? Asi by se mu to moc nelíbilo, a příště by si podobné jednání o trochu lépe rozmyslel.
Vzpomeňme na Voltaira
A to je přesně spirála, do které nechceme spadnout. Aby rozhodování každého určoval výběr mezi dvěma zly, kdy jedna strana, která nátlak vyvolává, narazila až na protitlak té druhé, s občanem mezi nimi, jak mezi dvěma mlýnskými kameny, v roli politického fackovacího panáka. Pak si totiž tu svou rádoby apolitičnost, v okázalém stylu „mně vynechte“, může už každý leda tak vetknout kamsi. Bude se týkat všech, a příjemné to nebude nikomu. Apolitičnost je totiž především tolerance k politickým názorům, nikoliv jejich alibistické vyhánění ze dveří. Což ale, v důsledku, znamená i vůli k jejich obraně, jakkoli nám nemusí osobně konvenovat.
„Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl“, pronesl údajně Voltaire v předvečer Velké francouzské revoluce, a měl asi pravdu. Tak bude možná na čase si na jeho zásady zase rozpomenout, než bude pozdě. Čeká nás rok změn a velkého politického přeskupování sil, a pokud spolu nezačneme včas a věcně racionálně diskutovat, může to tu dopadnout obdobně nehezky. Toho ale nedocílíme rušením debat pomocí výhrůžek, nátlaku a umlčovacích praktik, jaké tu už zhruba deset let, po vzoru západních soudruhů, předvádí internetové úderky progresivních liberálních aktivistů a jejich falešných, anonymně nenávistných účtů.
Otevřené debaty se zjevně bojí, a tak se nesmíme bát jich, a jejich moc poleví…
Čtěte také:
Známý youtuber MikeJePán ve jménu vlády šikanuje důchodce
Cancel culture na charitě. Zjistili jsme, kdo a proč vystavil stopku Pollertovi
Nenávist na objednávku. Nitky od účtů provládních twitterových haterů vedou do stranických sekretariátů
ano, jak pokrokové 21. století! Přesně, znám také lidi v gastro – a ukrajinci tam vždy byli, vždy tam někdo začínal, když přijel s ničím a peníze posílal domů, dělo se to i před více než pěti lety. Takže logicky – potopíte restauraci, i ti vaši chudáčkové ukrajinci budou muset jít zase žebrat na úřad. Ale ona je důležitější politická agitka než aby mělo pár desítek lidí práci že? Hejt se vždy zaměří pouze na majitele podniku a jak mu co nejvíc ublížit, ale kolika životů se to reálně dotkne, to jde už mimo upečené hlavy těch co si myslí že to ví lépe. A takhle si tu pod sebou řežeme větve, takhle si hezky dláždíme cestu do pekla a chudoby a ekonomické katastrofy.
Viděla jsem i případy, kdy se české servírky musely vypořádat s pískanci, tykáním, nadávkami a velmi ponižujícím a urážlivým chováním, když obsluhovali cca rodinku 15 ukrajinců kteří obědvali o třech chodech. Půlku ani nedojedli jak byli přecpaní, zato jedinou servírku proháněli jako kdyby jediní v celé restauraci, nadávali jí a chtěli po ní naprosto nemožné věci, které by vás ani nenapadlo v restauraci chtít. A víte co, i přesto je obsluhující s vlastním sebezapřením obslouží, i když vědí že ani dýško nedostanou. Nejednou také hosté „vymalovali“ když po zdařilé firemní párty vrátili co nebylo stráveno, až se za ně i ukrajinská uklízečka styděla a omlouvala se za vlastní národ. Ale myslíte že češi tohle taky neumějí? Ále umějí.
Jsou prostě lidi a lidi, žádný národ není svatý, v každém jsou pěkní hajzlové až se zbytek má tendenci za ně stydět. A všeobecně tahat politiku tam, kam nepatří, je jenom omluva pro to, když je člověk hajzl a má tendenci si vylívat vlastní frustraci na nevinných. Nerozumí situaci a neumí si představit následky svých kroků, ale má lepší pocit, když může nad někým ukazovat ramena, na pět minut mu to pohladí ego a po něm potopa. Když už vám někdo vymaluje chodby, měl by to zaplatit, když už si někdo objedná služby, má to zaplatit a z toho podnik žije, a není to nic o národnosti nebo politice.
Ale tak – přesně tohle od nás EU chce že? Rozděl a panuj, hezky do sebe šijme, ať už kvůli genderu, ať už kvůli přistěhovalectví, záviďme si, udávejme se, hezky se točte korouhvičky, pěkně podle větru! A Brusel bude rád když se tu ve zmatku požereme navzájem, nehrozí že bychom se pak sjednotili a jasně vyjádřili svou nespokojenost tam, kde je skutečná moc o tom rozhodovat.
O tom, jak se politická osobní frustrace dobře vylívá na podnikatelích by se dala napsat celá řada článků – bohatě stačí pár dní být muškou na stěně v pražském magistrátu.