Před pár dny publikoval novinář Lukáš Valášek na Seznam Zprávách další z řady článků o kauze „Drony Nemesis“. Hned v úvodu textu čteme: „Policie rozhodla odložit trestní oznámení Ondřeje Vetchého, které cílilo na poslance ANO Pavla Růžičku. Detektivové uvedli, že Růžička lhal, avšak v hospodaření firmy, která dodávala Vetchého spolku drony, vidí pochybnosti.“
Valášek píše, že má k dispozici usnesení o odložení věci z pražské hospodářské kriminálky, která Vetchého podnět zkoumala. Není ale sám, kdo dostal příležitost si dokument projít. Už při zběžném prolistování šestadvacetistránkového policejního elaborátu čtenáře udeří do očí nevyváženost, s níž Valášek svůj příběh pojal. Většinu textu věnuje otázce, zda poslanec Růžička lhal, když uváděl, že Skupina D nevyváží drony na Ukrajinu. V samotném usnesení přitom tato pasáž zabírá jen malou část – doslova několik odstavců. Policejní vyšetřovatel se totiž zabývá hlavně tím, zda projekt nebyl nastaven tak, aby umožnil vyvádění peněz ze sbírky. A odpovídá si, že toto podezření je na místě.
O pochybnostech spojených s vývozem dronů pro Ukrajinu, na které se skládala česká veřejnost, jimiž je usnesení doslova prošpikované, se však z Valáškova textu mnoho nedozvíme. Autor (jak už se v jeho článcích stalo pravidlem) se snaží vykreslovat čtenáři obraz hrdinů bojujících za dobrou věc, kterým hází klacky pod nohy zdejší „rusofilní“ politická scéna. Při srovnání jeho textu s policejním usnesením se ale na mysl vtírá otázka, jak je možné o celé kauze informovat s tak zjevnou zaujatostí a snahou – navzdory faktům – rámovat příběh způsobem, který vyhovuje vidění světa zdejších „gaučových bojovníků“ proti Putinovi a pominout celou druhou stránku této kauzy?
Snaha vyprávět jen půlku příběhu ale naráží stále víc. Ondřej Vetchý asi neudělal dobře, když se s trestním oznámením na Růžičku obrátil na policii. Dalo se čekat, že závěry šetření se dříve či později k novinářům dostanou. A nebude to jen Lukáš Valášek, kdo dostane možnost si jím listovat. A tak díky policejnímu šetření, které se rozjelo na popud Ondřeje Vetchého, lze dnes nahlédnout do účetnictví firmy FPV Space trochu detailněji, než by si její majitelé pravděpodobně přáli.
Růžička jako hromosvod
Trestní oznámení podal herec Ondřej Vetchý přibližně před rokem. V jedné části míří na neznámého pachatele, ve druhé přímo na poslance Pavla Růžičku. Růžička totiž opakovaně veřejně tvrdil, že Skupina D nevyvezla na Ukrajinu jediný dron. Jeho vyjádření je možná matoucí, ale fakticky správné. Poukazoval totiž na to, že vývoz realizuje nikoliv Skupina D, ale soukromá firma FPV Space, která je s členy Skupiny D propojena přátelskými a ekonomickými vazbami. V době spuštění sbírky o tom veřejnost neměla ani tušení a členové spolku nejevili žádný zájem mechanismus dodávek osvětlit. Růžička byl první, kdo volal po rozkrytí tohoto systému s tím, že dárci mají na tyto informace právo. Je pravdou, že policejní orgán poslance za jeho formulaci kritizuje:
„…poslanec Pavel Růžička učinil výroky s vědomím, že dodávky dronů na Ukrajinu probíhají prostřednictvím společnosti FPV Space, s. r. o., která vystupuje jako dodavatel spolku Skupina D, z. s. Výroky tedy byly učiněny s vědomím jejich nepravdivosti.“
Vyšetřovatel však následně vysvětluje, proč přesto trestní stíhání Růžičky nezahájil: jednání podle něj nelze považovat za natolik společensky škodlivé, aby nepostačovalo právo soukromé. Uznává také, že v politické debatě je tolerována ostřejší rétorika. Co je však mnohem zajímavější, je pokračování tohoto odstavce:
„Oznamovatel Ondřej Vetchý poukazoval na nutnost trestněprávního řešení s ohledem na články týkající se nakládání s finančními prostředky ze sbírky. Policejní orgán však v těchto případech neshledal, že by šlo o nepravdivá tvrzení; naopak dosavadní zjištění nasvědčovala nejméně nesprávnému využívání sbírkových prostředků.“
Utajení v nejvyšším zájmu
Tady se dostáváme k podstatě věci – k efektivnímu využívání peněz ze sbírky, což je ovšem ta část příběhu, které se novinář Valášek vyhýbá obloukem. Není sám. Většina mainstreamové mediální scény rámuje kauzu jako střet dobra se zlem – podobně jako Valášek. Když Růžička obrátil reflektor na Skupinu D, je v médiích i na sítích opakovaně zostouzen a dehonestován. A to i dnes, kdy je jasné, že počínání provozovatelů sbírky přinejmenším vzbuzuje otazníky. Ale vlastně se nelze divit. Na image statečných mužů zachraňujících ukrajinské vojáky pracovali lidé kolem Skupiny D dlouho a usilovně.
Téma „utajování v nejvyšším zájmu“ tvořilo klíčovou součást marketingu. Projekt Nemesis byl spuštěn na přelomu let 2023 a 2024. Hlavním cílem bylo vybrat peníze na výrobu a dodávku 10 000 kusů FPV dronů pro ukrajinskou armádu. Sbírka získala obrovskou mediální pozornost díky zapojení známých tváří a armádních špiček, což jí dodalo punc „polostátního“ projektu, přestože šlo o soukromou iniciativu. Mezi klíčové zakladatele a tváře patří herec Ondřej Vetchý, podnikatel a investor Jan Veverka, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a člen vedení Post Bellum Martin Kroupa.
Kromě zakladatelů byla pro úspěch sbírky zásadní podpora vysoce postavených vojáků – náčelníka generálního štábu, generála Karla Řehky, který je čestným předsedou Skupiny D, plukovníka Otakara Foltýna, tehdejšího vládního koordinátora strategické komunikace, a generála Radka Hasalu, náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který nad projektem převzal záštitu.
Hlavní hybatel projektu je ale Jan Veverka, který v rozhovorech opakovaně stylizoval sebe i spolek do role subjektu, který je pro ruskou stranu natolik nebezpečný, že musí operovat v režimu maximálního utajení. „Pokud Rusové uspějí, já, Řehka a Foltýn dostaneme provaz a věšet nás budou Češi,“ prohlásil třeba v rozhovoru u Čestmíra Strakatého.
Členové spolku opakovaně tvrdili, že ruské tajné služby monitorují české dodávky a že oni osobně i jejich kolegové čelí reálnému ohrožení života. Věta „jsme na Putinově seznamu“ sloužila jako univerzální odpověď na dotazy, proč spolek nezveřejňuje detaily o tom, kdo a kde drony vyrábí, kdo je vyváží a za jaké marže.
Dnes, s odstupem času a s účetní závěrkou v ruce, působí tato rétorika jako účelová kouřová clona. Na mysl se vtírá otázka, zda utajení, které mělo údajně chránit drony před Putinem, spíš nechránilo aktéry sbírky před veřejnou kontrolou a nepříjemnými otázkami.
Teprve nyní začíná být jasné, proč náčelník generálního štábu Karel Řehka vyhrožoval poslanci Růžičkovi fyzickým násilím: „Mluvil jsem po jednání výboru zrovna s tajemníkem, když mne Řehka požádal, jestli s ním mohu poodejít vedle do místnosti. Tam mi řekl: Tak poslouchej, jestli budeš rejpat do dronů, mého bydlení a budeš ohrožovat moji rodinu, tak ti rozbiju držku a rozšlapu ksicht. To si pamatuj,“ popisoval incident v Poslanecké sněmovně Pavel Růžička.
Kde se vzala FPV Space?
Ačkoliv se projekt Nemesis zrodil na konci roku 2023, o samotné existenci firmy FPV Space se širší veřejnost patrně poprvé dozvěděla až v létě 2024, kdy na webu iDNES vyšel článek s názvem Ukrajincům dáváme oči. Redaktor Michal Voska v něm zpovídal kapitána ve výslužbě Zdeňka Poula, majitele firmy FPV Space, který své zapojení do projektu popsal takto:
„Na začátku minulého roku za mnou přišel Honza Veverka s tím, že má v hlavě projekt na podporu Ukrajiny. Chtěl na bojiště darovat drony. Známe se dlouhá léta. Řekl, že je schopen založit sbírku, sehnat peníze, kontaktovat partnery a já bych se zapojil jako projektový manažer. Vytvořil logistický řetězec, zajistil potřebná povolení a jiné formality. Věděl navíc, že s drony mám dlouholeté zkušenosti i z armády.“
Veverka pak spolek Skupina D skutečně založil a jeho sídlo umístil na adresu své firmy Toužimský kapitál. Proč oslovil jako dodavatele dronů právě firmu FPV Space, vysvětlil Veverka do policejního protokolu takto: „Sbírka ‚Drony Nemesis‘ vznikla v době, kdy v Evropě neexistoval trh s FPV drony v potřebném množství přibližně 10 000 kusů. Dodavatelem se stal David Špaček, odborník na FPV drony, který následně spolu se Zdeňkem Poulem, nositelem státního vyznamenání, založil společnost FPV Space, s. r. o. Cena jednoho dronu zahrnuje hardware (přibližně 8 000 Kč) a software (přibližně 2 000 Kč), přičemž software je duševním vlastnictvím dodavatele.“ Veverka před vyšetřovatelem zdůraznil, že ceny dronů a marže dodavatele jsou prověřovány forenzním auditem společnosti KPMG.
Veverka si dále policistům stěžuje, že jsou o spolku od počátku činnosti šířena nepravdivá tvrzení, zejména ze strany některých novinářů a osob z bezpečnostní komunity, podle nichž se finanční prostředky ze sbírky „Drony Nemesis“ ztrácejí. Šířené informace podle něj obsahují například tvrzení, že „spolek nakupuje levné drony v Číně a draze je prodává ukrajinským jednotkám za hotovost, kterou údajně vozí zpět zakladatel spolku“.
Přestože v trestním oznámení jsou uvedeny konkrétní novinové články, které spolek poškozují, vyšetřovatel v nich paradoxně žádné poškozující zmínky nenašel. Konstatuje, že články v novinách informují převážně o možném porušení armádních předpisů nebo bezpečnostních souvislostech. A neshledává na tom nic závadného.
Prozrazení nebo damage control?
Jedinou výjimkou je článek v Deníku N. V usnesení se konstatuje, že v článku s názvem „Šéf vojenských zpravodajců byl u prezidenta i za poslanci…“ z 27. prosince 2024, pod nímž jsou podepsaní Zdislava Pokorná a Lukáš Wirnitzer, se veřejně objevily informace o podezření vojenských zpravodajců, že se v „Dronech Nemesis ztrácejí peníze“. Poprvé se v něm také objevují přesné částky. Deník N píše, že zpravodajci prý poslancům na utajeném jednání sdělili, že drony kupuje firma za pět tisíc korun a Skupina D za ně platí firmě FPV Space dvojnásobek jejich pořizovací ceny a že iniciativa stojí na nákupu a přeprodeji dronů.
Zdislava Pokorná a Lukáš Wirnitzer píší, že tyto utajované informace získali od poslanců pod podmínkou anonymity. A to navzdory tomu, že jednání, kde tyto informace od zpravodajců směrem k poslancům zazněly, probíhalo ve vysokém režimu utajení.
Na jednu stranu je zajímavé, že s výbušnou informací o dvojnásobné prodejní ceně ve srovnání s cenou nákupní vyšli ven právě redaktoři Deníku N. Proč? Chtěli projekt poškodit? Pokud se Ondřej Vetchý domnívá, že ano, proč tedy raději nepodal trestní oznámení rovnou na Deník N, notabene když redaktoři přiznávají, že informace, které zveřejnili, byly tajné, a jejich zveřejněním mohli porušit zákon. Trestní zákoník na to pamatuje. „Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti,“ píše se v zákoně 412/2005 Sb.
Není ale vyloučeno, že Zdislava Pokorná a Jan Wirnitzer se paradoxně tyto informace mohli dozvědět i od samotných aktérů, kteří se takto mohli pokusit o tzv. damage control. V marketingu jde o situaci, kdy je jasné, že úniku negativních informací nelze zabránit, a tak je nutné příběh alespoň správně zarámovat. Celkové vyznění článku v Deníku N by takové interpretaci dokonce nasvědčovalo. Redaktoři v něm totiž sice uvádějí výbušné informace, které na jednání komise v Poslanecké sněmovně zazněly, ale druhým dechem čtenáře ujišťují, že není tak zle. Popisují, že jako jedni z mála navštívili výrobní prostory firmy FPV Space. Tuto prohlídku napínavě popisují jako přísně utajenou a naznačují, že prozrazení místa by mohlo nahrávat nepříteli. Výrobce je prý dovnitř pustil jen proto, že chtěl vyvrátit tvrzení, že jen přeprodává levně koupené stroje. Dozvídáme se, že v hale je prý čisto a pořádek, prostory působí organizovaným a účelným dojmem.
„Jsou tu jednotlivé díly, které na montáž teprve čekají, rozestavěné drony, testované součásti vybavení, montážní linka, místo na vývoj softwaru i prostor pro zálet dronů,“ hlásí reportéři.
„Naše společnost se při realizaci zakázky pro Skupinu D nezaměřuje pouze na distribuci dronů, ale poskytuje komplexní služby zahrnující celý logistický a administrativní proces. Ten zahrnuje veškeré činnosti od návrhu řešení na míru dle specifických požadavků koncového uživatele (jak silné a čím vybavené drony Ukrajina potřebuje a co mají umět, pozn. red.) přes vlastní vývoj a softwarové úpravy až po sestavení, nastavení a důkladné testování finálního produktu,“ cituje Deník N zástupce firmy a čtenář si tak může oddechnout.
„Tyto kroky, které jsou nezbytné pro dosažení požadované kvality a funkčnosti našich produktů, se zásadně liší od představy nákupu hotového produktu z čínského e-shopu. Naše řešení jsou výsledkem komplexního vývoje, precizní integrace komponent a důkladného testování, což zaručuje jejich spolehlivost a hodnotu,“ tvrdí v článku nejmenovaný zástupce firmy FPV Space s tím, že kromě nákupu dílů, vývoje, montáže, programování a zkoušení dronů dodavatel zařizuje i vývozní licence.
Stejnou argumentaci používají zástupci firmy i dnes. Připouštějí sice, že drony nakupovali v Číně za pět tisíc korun a z peněz ze sbírky za ně inkasovali dvojnásobek, jednoznačně ale odmítají, že by šlo jen o holý přeprodej: „FPV Space nakupuje komponenty a provádí kompletaci, konfiguraci, úpravu firmwaru, testování a kontrolu. Zhruba 10 až 15 % kusů vykazuje závadu, kterou řešíme před dodáním. Kdo tomu říká přeprodej, neví, co dodávka FPV systému obnáší. Takzvaná hrubá marže (48 procent) není zisk. Z hrubé marže se hradí všechno: práce, testování, logistika, sklad, zmetkovitost, reklamace, provozní náklady. Srovnávat cenu komponentů s cenou hotového systému a tvrdit, že rozdíl je ‚zisk‘, je buď hrubá neznalost, nebo zlý záměr.“
Městský soud vrací úder
Jenomže usnesení pražské hospodářské kriminálky tuto interpretaci tak úplně nepotvrzuje. Policejní orgán v něm totiž cituje i pasáž z verdiktu Městského soudu v Praze, u nějž si majitelé firmy FPV Space stěžovali, že jim v souvislosti s vyšetřováním, které v současné době řeší Vojenská policie, byly zablokovány účty. Městský soud jejich stížnost odmítl a doslova ve svém stanovisku píše:
„Městský soud v Praze při rozhodování o stížnostech proti zajištění finančních prostředků nevyslyšel námitky stěžovatelů, že samotná skutečnost, že společnost FPV Space, s. r. o., realizovala prodej zboží s marží a generovala zisk, nemůže být považována za protiprávní. Městský soud v Praze uvádí, že tato argumentace abstrahuje od širšího kontextu zjištěných skutečností. Samotná existence marže u podnikatelského subjektu skutečně neznamená nezákonnost jeho činnosti. V posuzovaném případě však nelze hospodářskou činnost FPV Space, s. r. o., hodnotit jako zcela oddělenou a nezávislou na činnosti spolku Skupina D, z. s. Soud uvádí, že ze shromážděných skutečností (ze spisového materiálu Vojenské policie) vyplývá, že oba subjekty byly založeny ve velmi těsné časové souvislosti, jsou personálně a ekonomicky propojeny a klíčovou roli v jejich řízení vykonává tatáž osoba. Taktéž bylo zjištěno, že spolek Skupina D je téměř výhradním odběratelem společnosti FPV Space s. r. o., která jako taková nevykazuje znaky běžně podnikající obchodní společnosti (např. z hlediska počtu odběratelů, nákladů na provoz apod.). Za tohoto stavu nelze přehlížet, že veřejná sbírka organizovaná spolkem Skupina D podléhá přísným zákonným omezením v oblasti nákladů souvisejících s její správou, zatímco obchodní společnost žádnou obdobnou regulací vázána není. Pokud tedy došlo k nastavení takového modelu, kdy převážná část prostředků ze sbírky směřovala ke společnosti, jež byla na osobách ve vedení spolku personálně a ekonomicky propojena, a tato společnost tyto prostředky inkasovala, včetně vlastního podnikatelského zisku, je legitimní posuzovat, zda zvolená struktura nevykazuje znaky účelovosti. V takovém případě je nutné nahlížet na oba subjekty nikoliv odděleně, ale jako na ekonomicky a personálně propojený celek, jehož hospodářské aktivity je třeba posuzovat ve vzájemných souvislostech. Tvrzení stěžovatelů, že podnikání FPV Space s.r.o. je samo o sobě zákonné, tak nepostačuje k vypořádání pochybností o skutečném smyslu a konstrukci celého nastavení finančních toků mezi oběma subjekty.“
A co je ještě zajímavější, Městský soud v Praze také cituje jednoho ze zaměstnanců firmy, který popsal, jak kompletace dronů probíhala:
„Při provádění prohlídky jiných prostor v provozovně společnosti FPV Space s. r. o. byl vyslechnut HK, který uvedl, že pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná pro e-shop koptery.cz.Úkoluje jej i David Špaček s tím, že se domluví na konkrétním projektu, např. závěs pod dron, který poté navrhne. Dále pro ně spravuje záležitosti týkající se e-shopu. Domnívá se, že společnost FPV Space s. r. o. se zabývá drony, které se nejspíš kupují v Číně a pak přeprodávají firmě Nemesis. Pokud jde o to, jestli FPV Space s. r. o. nějak upravovala drony, tak neví, nicméně ví o případu, že se něco upravovalo na základě požadavků, např. video nebo frekvence přijímače s tím, že věci se posílají po balících, dron není celý, je na části. Mohou vyměnit krabici za součástky, které jim někdo zadal. Spousta věcí se nemusí pájet, ale je jenom na konektory. … Drony se v hale nekompletovaly. Průměrně přišly třeba 2 palety s drony za měsíc. Jedna paleta může obsahovat 10 krabic a každá krabice 20 dronů. V krabici není dron celý, ale pouze nějaké součásti. Tyto součásti se naložily a odvezly, neví kam, ale předpokládá, že na Ukrajinu.“
Pokračování již zítra!
Čtěte také:
V síti dronů a korupce
Vetchý a spol. má co vysvětlovat
Don Pablo udělal strategickou chybu, bitcoinovou miliardu měl poslat Vetchému na drony
