Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Zásadní bitva o psychické zdraví našich dětí

Děti a sociální sítě - ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
Ladislav Henek
Ladislav Henek Komentátor

Právě začíná největší proces proti technologickým firmám. Ve Spojených státech se rozbíhá obrovská právní bitva, která může podstatně přepsat pravidla digitálního světa. Nejde o jednu žalobu, ale o stovky až tisíce případů sloučených do federálního řízení v Kalifornii. Proti sobě stojí rodiče, školy, celé americké státy – a na druhé straně technologičtí giganti: Meta Platforms, ByteDance, Snap Inc. či Alphabet.

Vědomá likvidace psychiky dětí

To samo o sobě nemá obdoby. Ale ještě mnohem důležitější je to, za co jsou žalováni. Nikoliv za náhodné chyby. Dokonce ani ne za trestuhodnou nedbalost. Jsou doslova žalováni za to, že zcela vědomě vytvořili systém, který má děti udržet závislé na platformách – a podle žalobců tím zásadně přispěli k jejich psychickému poškození.

Žalobci tvrdí, že zmíněné firmy neprodávají jen „platformy pro sdílení“, nýbrž že prodávají pozornost – a tu bezostyšně maximalizují za každou cenu za pomoci algoritmů, které doslova nikdy nespí. Jak zejména udržují pozornost dětí (ostatně všech uživatelů)? Především pomocí nekonečného scrollování, které ruší přirozený okamžik „už dost“. Pomocí notifikací, které útočí na mozek přesně v rytmu dopaminu. A právě tohle rozhodně není vedlejší efekt, podle žalobců je to vědomě, tedy záměrně vytvořený a takto designový cíl – plánovitě vytvořit závislost, chytit a nepustit.

Není tak divu, že kvůli tomu přichází nejtvrdší formulace obvinění: technologické firmy měly – či spíše MUSELY – podle žalob velmi dobře vědět, že jejich produkty zhoršují deprese, úzkosti nebo poruchy příjmu potravy u mladých lidí – a přesto v tom pokračovaly bez jakýchkoliv zábran, bez ohledu na to, co způsobují nám všem, především však dětem. Řada argumentů obžaloby se přímo opírá o interní materiály, které poukazují na fakt, že negativní dopady (prakticky všechny) jejich strašidelného „díla“ byly uvnitř firem známé. Po celé dlouhé roky… Jinými slovy: firmy upřednostnily své kšefty, svůj zisk před zdravím dětí.

My nic, my muzikanti…

Obrana technologických firem je očekávatelná – a nutno přiznat, že právně je docela silná. Hlavní argumenty obhajoby jsou:

  • pouze poskytují platformu pro svobodu projevu;
  • designové prvky jsou standardem moderního softwaru;
  • odpovědnost nesou rodiče, nikoliv aplikace;
  • chrání je americká legislativa (včetně známé Section 230).

Z jejich pohledu nejde o „vadný produkt“, či dokonce záměrně zneužitý produkt proti dětem, ale o pouhý nástroj, který může být používán dobře i špatně.

Není divu, že právě označení „vadný produkt“ je jádrem sporu. A tady se historie začíná nebezpečně rýmovat. Současné žaloby jsou čím dál častěji přirovnávány k procesům proti tabákovým firmám v 90. letech. I tehdy firmy tvrdily, že jen prodávají legální produkt. I tehdy se ukázalo, že věděly mnohem více, než veřejně přiznávaly. A také tehdy šlo o miliardový byznys postavený na návyku. Dnes tak možná stojíme na podobném rozcestí.

Nemylme se v tom, že Amerika je daleko. Ne. Ať bude rozsudek jakýkoliv, velmi silně ovlivní chování sítí na celém světě. Takže i u nás. A podstatně ovlivní psychické zdraví celých generací.

Hodně nepříjemná otázka

Připomeňme si ovšem, že soud zatím nerozhodl. Vina tedy nebyla jasně a nezpochybnitelně prokázána. Ovšem samotný fakt, že se stovky až tisíce žalob spojily do jednoho řízení, že firmy jsou žalovány celými státy a školními systémy a že předmětem sporu je vědomé poškozování dětí digitálním designem, z toho dělá největší právní střet mezi veřejností a technologickými firmami v celé historii.

Což je pro budoucnost rozhodující. Protože pokud se potvrdí byť jen část těchto obvinění, nebude to jen právní porážka několika firem. Bude to definitivní konec iluze, že digitální svět je neutrální nástroj. Ale nic z toho nás pochopitelně nezbavuje hledání odpovědi na tu vůbec nejpodstatnější otázku, kterou jsme si mimochodem měli všichni položit už dávno: Kdo vlastně vychovává naše děti? Rodiče? Škola? Média? Nebo algoritmy sociálních a dalších sítí?

Čtěte také:
Čerstvé habaďůry EU aneb Ursula přede nové sítě špiclovací pavučiny
Skryté sítě moci: Jediná neziskovka kontroluje reklamní trh celého světa
Milý příteli aneb Hate room

Ukázat komentáře (3)
  1. Zeptejte se vašich nezletilých dětí a vnoučat:
    – co je Dozimetr;
    – s kým sousedí Írán, hlavní město, počet obyvatel;
    – jak, kde a za kolik se vyrábí benzin, ocel, pivo, chléb, elektřina, plyn;
    – kolik Čechů padlo při německé okupaci a při sovětské okupaci;
    – kdo nás osvobodil a kolikrát nám pomohly přátelské západní demokracie;
    – kolik platíme EU a co za to máme;
    – kolik platíme za „obranu“ a co za to máme;
    Budete koukat.

    Kam se hrabe Babiš s planetou Měsíc a myslitel PePa s nulovým počtem přečtených knih.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Komentátor

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >