Bleskové průzkumy veřejného mínění zadávané Českým rozhlasem (ČRo) a realizované agenturou NMS Market Research jsou názorným příkladem toho, jak účelově zadané téma a následné zkreslení dat v ČRo manipuluje posluchači.
Účelové bleskové průzkumy
ČRo – Radiožurnál před pár dny uvedl, že podle bleskového průzkumu agentury NMS by nadpoloviční většina českých občanů ocenila, kdyby v programovém prohlášení nové vlády bylo zmíněno Rusko jako bezpečnostní hrozba. Zamlčena byla druhá část průzkumu (tu publikoval pouze web iRozhlas), podle které více než 70 procent Čechů schvaluje rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) odstranit ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu.
Toto hrubé porušení objektivity je tak evidentní, že je zbytečné se jím dál zabývat. K manipulaci s posluchači však došlo i načasováním průzkumu. Komentář konstatuje, že to, co by ocenila většina lidí, by ocenil i prezident Petr Pavel. Ve skutečnosti to bylo obráceně. Požadavek, aby bylo v programu nové vlády zmíněno Rusko jako bezpečnostní hrozba, první vyslovil prezident.
Součástí komentáře byl také soustavný narativ médií veřejné služby, že elita je v opozici vůči předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. „Lidé, kteří chtějí doplnit zmínku o Rusku, jsou většinou lidé s vysokoškolským vzděláním a mladí lidé,“ říká analytička NMS Tereza Friedrichová.
Jak se zkreslují tvrdá data
Pokud Český rozhlas zadá NMS průzkum na téma „Rusko jako hrozba“, reaguje na aktuální debatu, čímž předurčuje, že výsledky budou interpretovány v kontextu geopolitického konfliktu. Účelovost se tedy neprojevuje v samotném sběru dat, ale v tom, že se zkoumá právě toto téma. Nedozvíme se nic o tom, jak dotázaní vnímají jiné bezpečnostní problémy, třeba ekonomickou nestabilitu a podobně.

Výsledky sociologické sondy jsou pak v ČRo transformovány do mediálního produktu. Toto zpracování zjednoduší komplexní data na jedno hlavní sdělení: „Většina Čechů považuje Rusko za hrozbu.“ ČRo zdůrazní jen nejatraktivnější část výsledků. Účelovost zadání spolu se zkreslujícím zpracováním umožňuje nenápadnou manipulaci.
Posluchač slyší, že „ta lepší část národa“ by ocenila, kdyby v programu nové vláda bylo zmíněno Rusko jako bezpečnostní hrozba, ačkoliv skutečnost je složitější. Takto lze nenápadně implantovat určitý názor do veřejné debaty, aniž by bylo možné snadno dokázat manipulaci na základě tvrdých dat. Data jsou totiž reálná, jen jejich rámec a prezentace posouvají interpretaci.
K manipulaci netřeba falšovat data
Spolupráce NMS a ČRo formou bleskových průzkumů je v poslední době dosti intenzivní. Na jejím základě se nedávno na webu iRozhlas objevilo jiné zavádějící tvrzení, že „většina Čechů chce vysvětlení Babišova střetu zájmů, včetně voličů ANO, SPD a Motoristů.“
Je zřejmé, že manipulace nemusí znamenat falšování dat. Stačí účelově zadat téma a následně výsledky upravit tak, aby zdůrazňovaly jen část reality. Posluchači pak přijímají zjednodušený obraz jako objektivní fakt. Nenápadná manipulace se tak odehrává v ČRo, kde se z objektivních dat stává zkreslené mediální sdělení.
Čtěte také:
Fakta a co z nich vyplývá: Český rozhlas brutálně porušuje zákon
Český rozhlas dezinformuje, a vyšší poplatky si proto nezaslouží
Tragikomix Železný












Otázka průzkumu zněla: „Jaký přístup by se měl podle vás jednotně uplatňovat na všech státních budovách?“
Možné odpovědi: https://infogram.com/vlajkyyyy-1hxj48mqongg52v
Mohu se zeptat, jak to souvisí s otázkou, zdali občané vnímají Rusko jako hrozbu?
Copak ještě zamlčeli? Kolik ruský stát zavraždil na Ukrajině minulý týden lidí, například?
Pane Stoniš, vy jste změnili prodejní koncept vašeho zboží z agresivní trapnosti na trapnost zoufalou?