Kdo je kdo v Rakušanově noční můře? Kauza obrovských rozměrů týkající se podezřelého financování hned několika někdejších vládních stran zároveň, plní stránky českých médií již od června 2022. Co všechno o ní víme dnes? Všechno a nic.
Ve změti mediálních střípků, výroků a skandálních odhalení zůstalo ohledně Dozimetru mnoho nejasného. Vyšetřování vázlo, soudy se odkládaly a podivných úmrtí přibývalo. Stejně tak přibývalo i množství do kauzy zapletených osob a zjištěných vazeb. Vznikl tak zcela nepřehledný spletenec stojící na samém pomezí podsvětí, vedení stran a komunální politiky. Slepenec, ve kterém je obtížné vyznat se i pro někoho, kdo kauzu od počátku sledoval. Na následujících stránkách se jej pokusíme rozplést. Slovy klasika, to už aby si člověk namaloval graf…
Člověče, nezlob se
Věta ze známé sklepácké scénky nás přivedla k nápadu, jak tento článek uchopit – vyrobit na základě toho, co doposud o kauze Dozimetr víme, graf s hlavními postavami, subjekty, firmami a vazbami mezi nimi. Zajímavý a logický postup, ale po týdnu, kdy pokreslených papírů přibývalo a výsledek byl stále v nedohlednu, jsme zjistili, že to je práce hodná Sisyfa. Kroužky se jmény se množily a vytvářely dlouhé řetězce připomínající spíše hrací plán stolní hry Člověče, nezlob se. Jen s tím rozdílem, že tohle byla hra z politického suterénu, kterou si občané platili z vlastních daní, a korupční spektákl, co měl své scenáristy, herce, diváky i režiséry.
Hrálo se poměrně dlouho, s mnohými rysy komedie, frašky i tragédie, takže si veřejnost už zkrátka zaslouží, aby byli jednotliví aktéři Dozimetru představeni a pojmenováni, a to včetně svých vazeb a konkrétních rolí. Představujeme tedy příběh od základu co nejsrozumitelněji, ačkoliv je více než pravděpodobné, že se k některým momentům bude potřeba s dalším vývojem ještě vrátit.
Média a tajná schůzka
Až do poloviny června 2022 o nějakém Dozimetru takřka nikdo netušil. Tedy vyjma Sabiny Slonkové, jejíž web Neovlivní.cz zveřejnil již 18. února článek o vyšetřování pražského náměstka primátora Hlubučka z hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana. Ten měl dle přepisu tajné nahrávky získané webem Odkryto.cz svolat již v dubnu 2022 na vnitro do své kanceláře spolustraníky z vedení hnutí Starostové a nezávislí.
Konkrétně tehdejšího ministra školství Petra Gazdíka, místopředsedu hnutí Stanislava Polčáka a Věslava Michalika, který byl hlavním financiérem hnutí, dále manažera mediálního odboru Lukáše Nováka a experta na PR Jana Němce. V napjaté atmosféře schůzky, jejíž náplň nebyla předem avizována a před kterou museli všichni přítomní odevzdat své mobily do průhledného boxu pro rušení odposlechů, se jednalo o tom, jak reagovat na počínající vyšetřování kauzy a její hrozící medializaci.
Slepičák a Dozimetr
Rakušan měl tehdy zmiňovat šest až osm lidí, kterým má být sděleno obvinění v souvislosti s aktivitami zlínského podnikatele Michala Redla a náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, člena dozorčí rady dopravního podniku, lysolajského starosty a chovatele okrasných slepic. Zjišťovalo se, co kdo ví a ke komu vedou nitky.
Šedá eminence hnutí, jaderný fyzik a kandidát věd Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan a bankéř s širokým záběrem od Akademie věd ČR přes výzkumný ústav v Dubně u Moskvy a americký Rochester Institute of Technology až k pražské burze cenných papírů a s aspirací na ministra průmyslu a obchodu, měl však před sebou tou dobou už jen dva měsíce života. Zda se hnutí povedlo mediální strategii ohledně hrozící kauzy dojednat správně, se už nikdy nedozvěděl.
Pouhé tři dny před jejím veřejným vypuknutím, o čemž mělo vedení STAN díky únikům z vyšetřování pravděpodobně již delší dobu povědomí, náhle zemřel na zástavu srdce. Stalo se tak při výstupu na Vlčí horu ve Šluknovské pahorkatině. Dle Hlubučka zde zemřel doslova v náruči své ženy a ani přivolaná letecká záchranná služba z Ústí nad Labem mu už nedokázala pomoci. Kauza, o jejímž jménu či existenci v té době veřejnost ještě nic netušila, tak měla svého prvního mrtvého.
Korupční jistota desetinásobku
Adam Scheinherr z hnutí Praha sobě, náměstek primátora pro dopravu, který před lety pracoval jako projektový manažer divize Radioaktivní odpady a vyzařování v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, podával na korupci v DPP, kterou vyšetřování Dozimetru začalo, trestní oznámení již na jaře 2020. Pro iRozhlas.cz uvedl, že se na něj tehdy obrátil Serge Borenstein, prezident developerské skupiny Karlín Group. Mělo jít o úplatek požadovaný ze strany Martina Dvořáka, bývalého ředitele dopravního podniku, za pokračování smlouvy na rekonstrukci stanice metra Nádraží Holešovice.
Borenstein ale pět milionů všimného zaplatit odmítl a Scheinherr z pozice předsedy dozorčí rady DPP následně celou věc ohlásil na policii. Ekonomického náměstka a člena představenstva Mateje Augustína, který měl předání úplatku koordinovat, však zároveň Scheinherr nechal bez rozpaků zvolit statutárním zástupcem společnosti Nové Holešovice Development, která původní zakázku za účasti CPI Group Radovana Vítka převzala. Nebylo to ale zadarmo. Zde měl již úplatek za dojednání, dle informací Lidovek zprostředkovaný známým kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem, dosáhnout 50 milionů.
Hodní, zlí a dotčení
Scheinherr však nebyl sám, kdo měl na korupci upozornit. Známá politička Hana Kordová Marvanová uvedla, že na podezřelé zakázky a korupční praktiky v dopravním podniku již od počátku vytrvale upozorňovala také. Ze strany ministra vnitra Rakušana však přišla, jak řekla nedávno pro Stream.cz, pouze šikana, tlak a snaha ji umlčet. Adam Scheinherr na tato upozornění dle Marvanové rovněž nereagoval, a Jan Čižinský, jeho stranický šéf, se tak následně dostal s Marvanovou do ostrého sporu. Obvinění, že měl s Karlín Group původně dojednat pro město nevýhodnou smlouvu sám, rázně odmítl, a nařkl naopak Marvanovou z roznášení drbů a klepů. Scheinherr se posléze vyjádřil, že právě Marvanová byla Hlubučkovou volební lídryní, pravou rukou a spolupracovnicí, která vždy hlasovala proti nim.
Marvanová se vůči tomu v médiích důrazně ohradila. Naopak uvedla, že audity, které nedostatky v DPP zjistily, zde prosadila právě ona. Dalibor Kučera, obžalovaný manažer dopravního podniku, ale u soudu vypověděl, že Marvanová měla být osobou, která vyvíjela na vedení největší tlak. Šlo o ukončení spolupráce s advokátní kanceláří HSC & Partners Květoslava Hlíny, pracujícího dříve pro Babišův Agrofert, protože prý měla chod podniku ovlivňovat. V důsledku to pak vypadalo skoro tak, jako by až do vypuknutí kauzy věděli všichni o všem, slovy se bojovalo proti korupci, ale reálně nedělal nikdo nic. Jediné, o co šlo, bylo získat pro své stranicky spřízněné a předem domluvené firmy zakázku dřív, než se to podaří politické konkurenci.
Sebevražda ve Stodůlkách
Dopravní podnik, o kterém ještě kdysi, v dobách Rittigových, prohlašoval bývalý vyšetřovatel Václav Láska, že sloužil jako krmelec, kam se všichni chodili napást, tak měl být opět zdrojem většiny získávaných prostředků, ale jinak. Začala se hrát vyšší liga. Tvrdší, s daleko širším rozsahem a promyšlenějšími metodami. Když v ranních hodinách 15. června 2022 spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu akci Dozimetr, zasahovalo se na celkem čtyřiceti místech. Na magistrátu, DPP, VZP a dalších. Ale nejen tam.
O pouhých pět dní později vyrazila policie do ulice Klausovy v pražských Stodůlkách. Zde, v luxusní vile na samém kraji Dalejského údolí, patřící již několik let karlínské firmě MAR-TEL, nalezla mrtvého Petra Adama. Vlastníkem a jednatelkou firmy byla v té době jeho manželka Martina Adamová a mezi smlouvami, které firma uzavřela, najdeme třeba Ústav leteckého zdravotnictví Praha. Šlo totiž o radiostanice a Petr Adam s touto technikou dlouhodobě obchodoval. Nejen za MAR-TEL, ale i KOMO-COM, která měla se státem uzavřeny zakázky za bratru 550 milionů korun.
Vysílačky s odposlechem
V jednání s dopravním podnikem však Petr Adam vystupoval výhradně za firmu KonekTel. Jednalo se o dodávku IP kamer za více než 500 milionů a rozšíření radiostanic TETRA za bezmála 100 milionů. Spolu s dalším podnikatelem, Jindřichem Špringlem, se měli snažit ovlivnit výběrové řízení tak, aby v něm zůstala toliko Špringlova firma Analogia i se svou původní nabídkou. Poté si měl na své přijít i KOMO-COM, a to při realizaci chybějícího pokrytí za dalších 42 milionů korun.
Tento systém, kdy se několik firem domluvilo, aby pro zúčastněné zůstala nabídka co nejvýhodnější, však Špringl dovedl využít i později. V případě napadení již odsouhlaseného výběrového řízení dokázal podle obžaloby vyinkasovat mezi původně kooperujícími znesvářenými subjekty další provizi za smír.
Samotné vysílačky TETRA přitom patřily ke stanicím, jejichž šifrování vyvolává mezi odborníky spíš pobavené úsměvy. Osekaná 32bitová šifra TEA1, která je zde z důvodů vývozních omezení Wassenaarské dohody použita, je velmi snadno prolomitelnou, a to od samého počátku. Přitom jde o technologii po léta využívanou různými složkami včetně městské policie dvou největších metropolí v ČR. V případě té brněnské byl jejím dodavatelem právě KonekTel, u pražské pak firmy Ascom CZ, Ascom Praha a opět KonekTel, a to za 676 milionů korun. Již tak slabé šifrovací klíče zde ale nebyly pro jistotu používány vůbec. Komunikaci městských strážníků tak mohl v Praze odposlouchávat kdekdo, a ještě se tím veřejně chlubit, počínaje pirátským náměstkem Ondřejem Profantem, který na tento problém v médiích již před deseti lety upozorňoval, a výtržníky z takzvaného Oganesjanova gangu konče.
Obálka pod volantem
Za zakázku na radiostanice TETRA a IP kamery pro pražskou MHD v celkové hodnotě přes 600 milionů korun nenabízel Petr Adam zase tak mnoho. Pro předsedu představenstva a generálního ředitele Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou Michala Zděnka, člena dozorčí rady pražského DPP, to mělo být původně zřejmě jen 300 tisíc. Setkání jim zprostředkoval personální ředitel DPP Jiří Špička, ale nabídka úplatku se po několika schůzkách začala navyšovat. Pět set tisíc hned, když bude na „dozorčce“ klid. Přesněji, pokud Zděnek přestane s kritikou obou plánovaných zakázek, jak padlo 9. září 2021 na jedné ze schůzek. Odkud Adam, vše koordinující se Špringlem, o dění na dozorčí radě věděl, nebylo tehdy jasné.
Dne 3. února se pak Adam se Zděnkem setkal na parkovišti pankráckých Arkád. S rouškou přes ústa přistoupil ke Zděnkově škodovce zprava, otevřel dveře spolujezdce a dovnitř položil obálku. Pak zavřel, od auta odstoupil a hovor ještě minutu pokračoval. Poté se oba muži rozloučili a Zděnek autem odjel. Ještě týž den však obálku předal na policii. Obsahovala sto tisíc korun v tisícových a dvoutisícových bankovkách, první splátku z pěti, jak bylo předběžně dohodnuto. Policie však překvapena nebyla. Zděnka kontaktovala už v březnu 2021 a jeho prostřednictvím schůzky po celý rok monitorovala. Zmíněné předání úplatku tak sledovaly nejen odposlechové mikrofony, ale i skrytá policejní kamera. Tyto informace se pak z policejních dokumentů už druhý den po červnovém zatýkání dozvěděla i média. O tři dny později se Petr Adam stal druhým mrtvým v kauze.
Celý text najdete v měsíčníku TO č. 1
