Inkluzivní neomarxismus, díl pátý

Jak souvisí téma průniku neomarxismu, inkluze a práva menšin nad právy většiny se zdravotnictvím a třeba i se školstvím? Ona ta proklamovaná „různost“, „rovnoprávnost“ pod slupkou ukazuje jedno jediné. A to přesně pravý opak. Nejde o podporu různosti, ale o řízené glajchšaltování myšlení a matení pojmů pověstným doublethinkem, kdy zdánlivé protiklady mají vytvořit dojem jednoty myšlení.

Kapitola 5.

Pokud bychom měli věřit, že jde opravdu o podporu různosti, proč nejsou podporovány menšinové proudy, které se staví kupř. za celostní medicínu, tedy přístup k člověku jako celku a rovnováhy mezi duševní a tělesnou pohodou a zdravím? Proč nejsou široce podporovány alternativní přístupy ke vzdělávání, jako jsou Montessori školy či jiné jdoucí mimo mainstreamové státní školství? Proč nemají stejnou podporu a váhu jako právě mainstreamové zdravotnictví a vzdělávání?

Proč jsou naopak tyto proudy, které opírají své kořeny o znalosti východní medicíny, jež je podstatně starší než ta současná „západní“, ostrakizovány a „odborníky“ hodnoceny za šarlatánství a zdraví nebezpečné praktiky? Proč jsou velmi často zveličovány „nedostatky“ (ať skutečné, či jen vyfabulované) alternativních vzdělávacích proudů a metod?

Proč například směrnice EU zakazují u bylinných preparátů uvádět jejich zdravotní přínos, ačkoliv o účinnosti a prospěšnosti bylin věděly naše babičky, prababičky i staleté herbáře popisující léčivé vlastnosti bylin, ještě než existovaly „moderní“ syntetické léky? Proč se neustále přizpůsobuje mainstreamové školství destruktivním tendencím progresivistických neziskovek, které okupují školství a zasahují do náplní osnov a vzdělávacích plánů kvůli prapodivné agendě LGBTQ+ a tlaku na inkluzi, tj. podrobení osnov slabším žákům a studentům na úkor nadaných a rychlejších?

A tady je už vlastně naznačena odpověď…

Současný systém netouží po tom, abyste se zajímali o své zdraví, nechce vám dovolit, abyste pátrali po alternativách k syntetickým lékům, které přináší nekonečné zisky farmaceutickým firmám. Současný systém ve vás chce vyvolat strach před lidmi, kterým nikdy nedá oficiální razítko, že mohou léčit alternativně a s ohledem na příčiny, které nemoci vyvolávají. Současný systém po vás v žádném případě nechce, abyste se stali spoluzodpovědní za své zdraví.

Současný systém po vás chce, abyste svou odpovědnost svěřili systému a lidem s „razítkem“. Současný systém netouží po kriticky myslících občanech, kteří se učí oborům, které je dovednostem analýzy a syntézy naučí. Netouží po lidech, kteří si budou hledat odpovědi v široké nabídce informací a naučí je vyhodnocovat. Současný systém svými regulacemi a cenzurou chce naopak dosáhnout toho, že mnoho informací bude nepřípustných – a dokonce i trestaných.

Současná výuka (i mediků) je vedena úzce oborově, bez přesahů k dalším oborům. Proto dnešní absolventi nejsou schopní překročit svůj stín, protože oni jsou systémem plácáni po ramenou a je jim tvrzeno, že jsou jedinými odborníky. Současný lékař je veden k tomu, aby vám nedovolil pochybovat o jeho rozhodnutí o způsobu léčby, natož aby vám doporučil či schválil, pokud byste chtěli jít jinou cestou, pokud byste se chtěli pokusit uzdravit se jinou než jím určenou metodou. Současní lékaři jsou vedeni k tomu, aby vás vystrašili, pokud byste si dovolili navrhnout pro sebe jinou než oficiální cestu léčení.

Dokonce si současný zdravotnický systém zabetonovává své systémy léčení tak, že si schvaluje postupy, jak „léčit“ různé nemoci, a pokud by se nějaký lékař odchýlil od tohoto postupu, vystavuje se kárnému řízení, vyloučení z lékařské komory, a tudíž oficiálně takový lékař pozbude „razítko“ a další jeho působení bude považováno za ilegální, což může vést až k trestněprávnímu řízení.

Samozřejmě nelze pominout otevřenou a skrytou korupci lékařů farmaceutickými firmami, které zvou lékaře na „kongresy“ v exotických destinacích, kterými je „zavazují“ k preskripci jejich syntetických léků.

Ptám se, když už musím platit zdravotní pojištění, proč si jako plátce nemám právo zvolit způsob léčby, který by mi zdravotní pojišťovna proplatila, třeba jako je to v jisté míře možné ve Švýcarsku s ohledem na homeopatickou léčbu?

Stojíme tedy před otázkou: chce vůbec systém, abychom byli léčeni a vyléčeni, nebo abychom byli jen nekonečnými konzumenty syntetických farmak, jejichž druhotné negativní účinky vyžadují další farmaka? Jestliže je tomu tak, pak se stojí za to zeptat dál. Qui bono? Chce vůbec současný systém vzdělávání, abychom tu měli odborníky, nebo jen třetiřadé vykonavatele nadnárodních koncernů a korporátů a zaměstnance progresivních (ne)ziskovek?

Epilog

„Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti, kromě případů, kdy nás opustí. Děláme strašně málo k jejímu procvičení, živení, posilování a ochraně.“ – Mark Twain

„Nejúčinnějším způsobem, jak zničit lidi, je popřít a zničit vlastní chápání jejich historie. Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.“ – George Orwell

„Pokud nenávidíte násilí a nevěříte politice, zbývá vám jediný lék: vzdělání.“ – George Orwell

Existuje cesta ven:

• Vraťme do vzdělávacího systému předměty podporující a pěstující kritické myšlení.
• Učme děti základním zručnostem a obranným dovednostem.
• Zastavme doktrínu sociálního inženýrství a pozitivní diskriminace.
• Učme děti dějepravu očištěnou o ideologii, a tam, kde to není možné, jim dejme možnost čerpat z nepřeberného množství zdrojů.
• Propojujme výuku mezipředmětově, aby se naučily opravdové znalosti prakticky využít.
• Podporujme přirozený princip, že „nikdo není stejný, každý je originální“.
• Začněme v dětech znovu pěstovat vědomí toho, že vynikat v něčem není něco, za co by se měly stydět.

Předchozí kapitola