Maďarský premiér Viktor Orbán označil zastavení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska za nevyprovokovaný a nepřátelský krok Ukrajiny, který podle něj podkopává energetickou bezpečnost země. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi uvedl, že Kyjev od poloviny února z politických důvodů odmítá přepravu ropy, což je podle Budapešti v rozporu s mezinárodními závazky Ukrajiny.
Orbán v reakci na to přehodnotil postoj Maďarska k plánované unijní půjčce pro Ukrajinu. Dokud nebude tranzit obnoven, Maďarsko nepodpoří změnu nařízení o víceletém finančním rámci, která je nezbytná pro využití rozpočtové rezervy a realizaci půjčky.
Evropská unie plánuje Ukrajině v letech 2026 a 2027 poskytnout půjčku ve výši 90 miliard eur. Z toho 60 miliard má směřovat na obranné a vojenské výdaje a 30 miliard na podporu státního rozpočtu a pokračování reforem. EU si prostředky vypůjčí na finančních trzích a ručit bude rezervou v unijním rozpočtu, přičemž Ukrajina má půjčku splatit po obdržení případných válečných reparací od Ruska. Maďarsko, Česko a Slovensko už dříve oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.
Legislativní balík související s půjčkou podpořil Evropský parlament i zástupci členských států. Jedno z klíčových nařízení však vyžaduje jednomyslné schválení, a právě v této fázi Maďarsko jeho přijetí blokuje. Bez schválení hrozí, že Ukrajině budou už na jaře chybět potřebné finanční prostředky.
Ukrajina tvrdí, že přerušení tranzitu souvisí s ruskými útoky na její energetickou infrastrukturu. Maďarsko a Slovensko ale hovoří o politickém tlaku ze strany Kyjeva, mimo jiné v souvislosti s maďarským odporem vůči vstupu Ukrajiny do EU. Budapešť navíc pohrozila, že zablokuje i připravovaný dvacátý balík protiruských sankcí, pokud nebude přeprava ropy obnovena.
