Zdá se, že české školství už dávno rezignovalo na takové přežitky, jako je čtení, psaní a počítání. K čemu by také byly? Vždyť je přece mnohem důležitější, aby si dvanáctiletý Honzík včas rozmyslel, jestli náhodou není Anička, případně mrož. A když neví, poradí mu učitel v rámci osvěty o „nekonečném spektru genderových identit.“
Zatímco rodiče se naivně domnívají, že jejich dítě se ve škole učí třeba něco o Karlu IV. nebo fotosyntéze, ve skutečnosti dostává přednášky o tom, jak se správně vyplňuje žádost o změnu pohlaví a proč je heterosexuální rodina přežitek z dob dinosaurů. A pokud rodič něco namítne? Inu, je okamžitě nálepkován jako tmář a extrémista. Naštěstí existují země, kde si ještě zachovali zdravý rozum a schopnost rozlišit biologické pohlaví bez mikroskopu a panelu poradců. Maďarsko ukazuje, že se kulturnímu šílenství lze bránit – zákazem LGBT propagandy ve školách. A možná bychom se dřív, než budeme mít ve třídách víc nebinárních kouzelníků než prvňáků, měli konečně poučit.
V České republice dochází k alarmujícímu nárůstu genderové dysforie mezi mladými lidmi. Počet žádostí o úřední změnu pohlaví vzrostl za posledních deset let o 474 %. To, co bývalo extrémně vzácným jevem, se dnes kvůli tlaku progresivní ideologie stává hrozivou normou, která ohrožuje nejen jednotlivce, ale i samotné základy společnosti. Školství, které by mělo být pilířem vzdělávání a rozvoje zdravé identity dětí, se stále více mění v nástroj ideologické převýchovy.
LGBT agenda je na školách propagována bez respektu k právům rodičů a bez možnosti jakékoliv kontroly. Dochází k systematickému rozkladu přirozeného vývoje dětí a manipulaci s jejich psychikou v nejcitlivějším věku. Příkladem, jak se bránit této kulturní destrukci, je Maďarsko. Premiér Viktor Orbán přijal jasná a účinná opatření na ochranu dětí před LGBT propagandou ve školách – a byl za to náležitě oceněn. Pokud nechceme, aby i česká společnost prošla nevratnou proměnou, musíme se vydat podobnou cestou legislativní obrany hodnot a přirozeného života.
Explozivní nárůst genderové dysforie mezi mladými
Statistiky ukazují, že mezi roky 2013 a 2023 stoupl počet oficiálních žádostí o změnu pohlaví v ČR ze 47 na 270 ročně. Tento skokový nárůst je symptomem širšího jevu – rozkladu přirozené identity mladých lidí pod vlivem ideologické manipulace. Zejména je alarmující nárůst diagnóz mezi dívkami ve věku 14-17 let, které tvoří hlavní část nových případů. Velkým rizikem jsou také hormonální blokátory, které jsou podávány dětem již ve věku 12 let.
Tyto zásahy, prováděné na základě přechodných psychických stavů, mohou způsobit trvalé poškození zdraví, včetně neplodnosti a vážných psychických následků. Lékařská věda přitom dodnes nedokázala objektivně diagnostikovat příčiny genderové dysforie. Adolescentní věk je sám o sobě obdobím hluboké psychické zranitelnosti, kdy dochází k přirozeným krizím identity. Bezpečné prostředí a jasné vzory jsou pro mladé lidi klíčové. O to větší zločin je manipulace nezralých dětí progresivními teoriemi, které je tlačí do nevratných rozhodnutí s fatálními následky.
Česká realita: Školy jako nástroj progresivní revoluce
V českém školství se objevují programy a aktivity, které pod záminkou podpory diverzity a lidských práv prosazují ideologické cíle. Mezi nejčastější praktiky patří pořádání gender workshopů, přepis učebnic v duchu nové hodnotové agendy a zavádění programů zaměřených na „inkluzivní výchovu“. Tyto aktivity často nahrazují tradiční obsah vzdělávání a místo vědění nabízejí žákům ideologickou interpretaci světa.
Indoktrinace probíhá pod rouškou pozitivních pojmů, ale ve skutečnosti jde o postupné oslabování přirozeného vztahu dětí ke skutečnosti. Zvláště znepokojivé je, že mnohé z těchto programů jsou zaváděny bez souhlasu nebo dokonce bez vědomí rodičů. Rodiče se často dozvídají o obsahu vzdělávacích aktivit až zpětně (pokud vůbec) a nemají reálnou možnost do tohoto procesu zasáhnout.
Školy se tak v mnoha případech mění z institucí rozvíjejících vědomosti v nástroje společenské přeměny. Cílem není vzdělávání v pravém slova smyslu, ale výchova k ideologické poslušnosti a akceptaci nových „normativních“ hodnot, které jsou v rozporu s přirozeným vývojem dítěte.

Mediální a kulturní tlak: Nevratné škody
Média dnes systematicky normalizují tranzice jako běžnou, a dokonce módní volbu. Jak ukazují případy popsané v knize „Nevratné poškození“, velká část mladých lidí, kteří se rozhodli pro změnu pohlaví, toho později hluboce lituje. Následky však bývají nevratné a často tragické. Kritika této situace je navíc cíleně potlačována.
Odborná debata je nahrazována ideologickými hesly, odpůrci LGBT propagandy jsou dehonestováni a umlčováni. Věda, která by měla stát na straně rozumu a opatrnosti, je podřízena ideologickým tlakům a zájmům farmaceutického průmyslu. Největším nebezpečím jsou nevratné zásahy do organismu mladých lidí provedené v době jejich největší psychické lability. Namísto léčby příčin psychických problémů se adolescentům nabízí destrukce vlastního těla jako „řešení“. Toto je skutečný zločin proti lidskosti, který nesmíme tolerovat.
Zahraniční zkušenosti a západní varování
Zkušenosti ze Spojených států, Kanady a Švédska ukazují, kam vede nekontrolovaná propagace transgenderismu. Masivní nárůst tranzic a obrovský počet mladistvých s nevratnými zdravotními následky jsou mementem pro všechny zodpovědné společnosti. Mladá generace je obětí cynické manipulace. Rodiče v těchto zemích často přicházejí o právo zasahovat do rozhodnutí svých dětí o změně pohlaví. Stát si přisvojuje roli hlavního „vychovatele“, což je v přímém rozporu s přirozeným právem rodiny chránit a vést své potomky. Tento model je nejen nefunkční, ale i hluboce destruktivní. Progresivní politika v západních zemích dehumanizuje děti, redukuje je na experimentální objekty sociálního inženýrství.
Naproti tomu Maďarsko pod vedením Viktora Orbána ukázalo, že je možné chránit děti před LGBT propagandou. Legislativní opatření zakazující šíření LGBT témat mezi nezletilými ve školách a v médiích jsou správnou odpovědí na kulturní útok, kterému čelíme i v Česku. Klíčovým prvkem této obrany je ochrana práva rodičů na výchovu vlastních dětí.
Děti nejsou majetkem státu, ani nástrojem ideologických pokusů. Rodiče musí mít možnost chránit své děti před škodlivým vlivem progresivistických indoktrinátorů. Bez legislativní obrany nemáme šanci zastavit kulturní destrukci. Je nutné obnovit rovnováhu, vrátit školství zpět ke skutečnému vzdělávání a bránit přirozené hodnoty. Maďarská cesta je inspirací, kterou bychom měli následovat, chceme-li zachovat budoucnost našich dětí a funkční společnosti.
Co by měla obsahovat česká konzervativní legislativa?
Pokud chce Česká republika skutečně ochránit své děti před ideologickou indoktrinací, musí přijmout jasná a účinná legislativní opatření. Prvním a zásadním krokem by mělo být zavedení povinné informovanosti rodičů o všech výchovných a vzdělávacích aktivitách s ideologickým obsahem. Rodiče by zároveň měli mít možnost explicitně vyjádřit nesouhlas s účastí svých dětí na takových programech.
Dalším klíčovým bodem by měl být přímý zákaz propagace změny pohlaví, homosexuality a dalších podobných témat mezi nezletilými ve školních institucích. Školy by se měly vrátit k roli nestranných vzdělávacích center, kde se děti učí poznávat svět na základě objektivních faktů, nikoliv ideologických interpretací.
Důležité je také zavedení nezávislé a objektivní kontroly školních programů a aktivit, která by dohlížela na to, aby se školní výuka nedostávala do rozporu s ochranou přirozeného vývoje dětí. Tento dohled by měl být vykonáván institucemi nezávislými na současné ideologizované státní správě. Posílení práv rodičů i samotných dětí je nezbytné pro obranu normálnosti a základních lidských hodnot.
Tato konzervativně laděná legislativa by měla být zaměřena na ochranu zdravého rozumu ve vzdělávání a na obranu přirozené struktury společnosti.
Čtěte také:
Chceš do Bruselu? Slib věrnost LGBT+ neziskovkám!
Nevratné poškození dětí LGBT+ propagandou hrozí a je třeba to zastavit
Mezinárodní den zneužití sexuálních menšin













homosexuálové obvinují někoho z nerovnoprávnosti. tak to je. buzeranti chtějí vytláčet, podmanit a oyebávat božský řád. manželství je posvátná instituce. princip mužského a ženského principu se odráží v silách jing a jang, které fungují v životě. tihle psychopati, devianti tento řád tunelují k obrazu svému. rovnoprávnost je podprahovka buzíků. nejedná se zde o žádnou nerovnoprávnost, rovná práva, ale o jejich přihřáté lži, deviaci, a snahu o změnu významů slov. čili podvod.
Hloubale ty jsi totální ubohej zmrdeček, malej člověk, lidský hovno.
Souhlas s autorem. Navíc by byl dobrý jeden paragraf, který by řikal ,, změna pohlaví je možná až po dovršení 21 let stáří žadatele, přeměnu si kompletně hradí sám žadatel, účast veřejného pojištění je zakázána. Pokud kdokoliv umožní někomu změnu pohlaví jakýmkoliv způsobem před dovršením 21 let, bude potrestán minimálně 12 lety nepodmíněně bez možnosti propuštění na půlku“ tečka
Dobře, já zase chci, abyste si z vlastního platil léčbu zlomeniny. Souhlasíte?
pro kriminální režimy, jakými česká republika je, je stále obtížnější vymývat mozky obyvatelstvu, protože v to vymývání stále věří a prováděli, financovaly to všechny režimy. opakuji, nejsme právní stát. cenzura je nepřípustná, svoboda slova musí být absolutní. pokud je někdo ovlivnitelný skrze média, pak ať vyhledá pomoc, protože je zanedbána výchova, však také se šmejdi již odmalička dětem snaží křivit psychiku, viz útok deviantů Drag queen apod. pod veřejnými institucemi……
Nic ve zlém hloubale. Ale protiřečíš si. Na jednu stranu říkáš, že cenzura je nepřípustná, že svoboda slova musí být absolutní. Na druhou stranu nepřímo tvrdíš, že vlastně absolutní být nemá: Že nějací šmejdi se snaží křivit dětem psychiku a hovoříš o nějakém útoku deviantů Drag queen apod. Pokud se nepletu, pak to „křivení psychiky“ probíhá právě tak, že někdo, kdo je podle Tebe deviantní, v praxi vykonává právě tu svobodu slova, která je podle Tebe absolutní. Tzn. v podstatě říkáš, že cenzura je nepřípustná, svoboda slova má být absolutní, ale jen pro někoho?
Můj názor je, že svoboda slova prostě nikdy nemůže být absolutní. Moje svoboda končí tam, kde začíná ta Tvoje a naopak. A co se týče trans lidí, dítě či mladistvý, kterému je aspoň 15 let, je podle mého názoru dostatečně staré na to, aby se rozhodlo, jestli se cítí být ve špatném těle. Samozřejmě toto je individuální a někdo je schopen toto rozpoznat už ve 13, někdo až v 18. V rámci svobody slova by dospívající měli být vzdělávání i o tomto tématu a to čistě fakticky, na základě vědeckého zkoumání a především, vědeckého konsensu. Snažit se z trans lidí dělat devianty, útočit na ně, zamlčovat před dospívajícími fakta je přesně opak toho, co ty chceš. Tj. cenzurování vědeckých poznatků a omezování svobody slova. Součástí základního vzdělání je i sexuální výchova, tudíž nevidím důvod, proč by se nemělo vyučovat (opakuji – vědecky, fakticky) i o genderové dystrofii a o tom, jak jí moderní společnost umí řešit.
Nemyslím, že je vhodné, aby dětem četla některé pohádky drag queen: Přesněji, malým dětem klidně může drag queen pohádky číst. Stejně jako ty nebo já nebo kdokoli další (s výjimkou sexuálních predátorů). Ale neměly by to být pohádky o tom, že si Honzík nechal ufiknout pindíka.
Osobně si myslím, že chirurgická změna pohlaví by neměla být prováděna před dovršením dospělosti. Nejen z morálních, ale i z lékařských důvodů. Přeci jen, i když nejsem expert, myslím, že zasáhnout do těla ve vývoji, které pořád roste, je velmi nebezpečné. Ale to ať rozhodnou odborníci.
Hloubale ty jsi totální ubohej zmrdeček, malej člověk, lidský hovno.
Před chvilkou jsem okomentoval názor diskutujícího. Dovolím si ještě okomentovat samotný článek a též děkuji za publikování tohoto názoru a informování veřejnosti.
Bohužel však musím poukázat na množství nedostatků v tomto článku a varovat čtenáře, aby dané téma zkoumali více do hloubky, než budou dělat unáhlená rozhodnutí a utvářet si svůj názor na tuto citlivou problematiku. Než mě tu začne někdo osočovat a urážet, že jsem deviant: Mám manželku a vychoval jsem dnes 2 téměř dospělé děti. Obě se identifikují shodně s pohlavím, se kterým se narodily. Narodil jsem se jako muž a cítím se být mužem. Vezmu to postupně. TLDR: Pokud se vám to nechce celé číst, přeskočte na konec komentáře – poslední odstavec.
1. Autor článku hned zpočátku mluví o alarmujícím nárůstu žádostí o úřední změnu pohlaví. Jistě. Nárůst 474 % působí hrozivě. Ve skutečnosti jde o marginální problematiku. Jak sám autor později uvádí, jde o nárůst ze 47 případů ročně na 270. Jde tedy, pokud správně počítám, o přibližně 0,0027 % populace ČR. A tyto žádosti, předpokládám, zahrnují jak dospělé, tak dospívající. Autor tedy, dle mého názoru, zcela zbytečně straší čtenáře údajnou hrozivou normou, která normou vlastně vůbec není. Jde o problematiku, která se týká zcela minimální části populace.
2. Autor článku hovoří o právech rodičů, ale nerespektuje práva dítěte. ČR, stejně jako všechny země světa, s výjimkou USA, ratifikovala úmluvu o právech dítěte. Její součástí je mj. to, že k názoru dítěte musí vždy být přihlíženo, s ohledem na jeho vyspělost. Jak jsem uváděl v mém předchozím komentáři, dospívající ve věku 14-17 let jsou v naprosté většině schopni formulovat svoje názory a přání a tyto názory a přání musí být zohledněny. Samotný proces změny pohlaví není něco, kdy přijde adolescent do ordinace a po půl hodině odchází s odstraněnými pohlavními znaky. Tento proces trvá dlouhou dobu a je tedy extrémně nepravděpodobné, že by k nenávratné změně pohlaví došlo na základě nějaké krátkodobé krize identity.
3. Autor hovoří o školách jako nástroji progresivní revoluce a prosazování ideologických cílů. Bohužel však své závěry nijak nedokládá a bohužel ani neuvedl jeden jediný konkrétní příklad. S autorem se však shodnu v tom, že škola má vzdělávat a nikoli indoktrinovat. Avšak škola má i vychovávat (byť rozhodně ne zastupovat rodiče) a je zcela v pořádku, aby vychovávala k toleranci. A to je podle mě to, co se ve skutečnosti děje a autor pouze chybně zhodnotil skutečnosti. Škola má vychovávat k toleranci, ať už k LGBT menšině nebo vůči osobám se tělesnými a duševními hendikepy nebo třeba vůči odlišným názorům.
4. Autor hovoří o nevratných škodách a o velké části lidí, kteří svého rozhodnutí hluboce litují. Takových lidí je však, dle dostupných dat, málo. Přesně něco mezi 2 a 8 %. Čistě fakticky, nezlobte se prosím za tuto kritiku, ale z článku je zjevné, že se snažíte zesílit svůj narativ, ale neopíráte se o fakta. Nazvat menšinu, 2-8 % lidí, „velkou částí,“ je velmi zavádějící až manipulativní. Na druhou stranu, rozhodnutí užívat hormony během puberty nebo dokonce podstoupit chirurgický zákrok, to je dle mého (neodborného) názoru špatně. Řešením však podle mě je, aby se věda v této oblasti posouvala dál a umožnila lidem detranzici tak, aby lidé, kteří později zjistí, že udělali špatné rozhodnutí, měli šanci vše „vrátit zpět“ bez následků. Tzn. umožnit ještě více, ne méně. Věda nás má posouvat dopředu, ne zpět.
5. Autor hovoří o zahraničních zkušenostech, ale i z této části na nestranného čtenáře dýchne názorová zaujatost a troufám si říct i určitá ideologie, o kterou se autor opírá. Tak trochu mám z toho pocit, jako kdyby autor chtěl vyhánět čerta ďáblem. Nicméně, k věci: Ve většině současných protokolů pro transgender péči u nezletilých se využívají tzv. blokátory puberty – léky, jejichž účinky jsou obecně považovány za reverzibilní, což umožňuje oddálení trvalejších zásahů až do doby, kdy pacient dosáhne plné zralosti a jeho rozhodnutí podstoupit nevratnou intervenci je dopředu důkladně zhodnoceno. Autorovy formulace jsou výrazně politicky zabarvené a nevycházejí z objektivně ověřených vědeckých důkazů
6. Autor vágně sděluje, co by měla obsahovat legislativa. Podle řady výzkumů a doporučení mezinárodních organizací (například UNESCO a UNICEF) mají vzdělávací programy, ve kterých jsou témata genderové identity či sexuality součástí, za cíl podporovat respekt, toleranci a porozumění mezi studenty. Studie navíc ukazují, že inkluzivní vzdělávání může pomoci snižovat předsudky a šikanu, aniž by vystavovalo děti „ideologické manipulaci“. Neexistují ověřené důkazy, že by prezentace těchto témat vyvolávala škodlivé či nevratné negativní dopady na mentální či sociální vývoj dětí. Zákaz či omezování těchto témat by navíc mohl vést ke stigmatizaci menšin a omezovat právo na informované vzdělání. Práva rodičů na výchovu svých dětí jsou chráněna ústavou a řadou mezinárodních dokumentů. Zároveň ale moderní pedagogika i práva dítěte zdůrazňují autonomii dítěte a právo na přístup k různorodým názorům a informacím, což je klíčové pro rozvoj kritického myšlení. Koncept „normálnosti“ či „zdravého rozumu“ je však vysoce subjektivní a historicky se měnil. Opatření, která by definovala, která témata jsou „normální“ a která nikoli, mohou v praxi vést k diskriminaci a omezování svobody projevu, což je v rozporu s principy otevřené společnosti a ústavních práv.
Adame, Vaše alarmistická rétorika, která zdůrazňuje dramatický nárůst žádostí o změnu pohlaví, vede k dojmu, že se jedná o zásadní společenskou hrozbu – přičemž skutečná čísla (270 případů ročně, tj. asi 0,0027 % populace) tento závěr vyvracejí. Ignorujete přitom komplexní proces transgender péče, kde jsou práva dítěte a dlouhodobé hodnocení klíčové. Navíc tvrzení o masivních nevratných škodách či o indoktrinaci školního prostředí nelze podpořit ověřenými daty, ale slouží k polarizaci veřejného diskurzu. Doporučuji proto upřednostnit objektivní a nuancovaný přístup, který vychází z přesných, ověřených informací, místo senzacechtivých závěrů.
Hloubale ty jsi totální ubohej zmrdeček, malej člověk, lidský hovno.
Článek se viditelně snaží misinformovat nebo možná dokonce dezinformovat.
Nejvíc bych asi vyzdvihl lež o „velké většině“, co lituje tranzice.
Tranzice podle celosvětových metastudií lituje do 2 % operovaných a zrhuba 50 % z těchto 2 % nelituje kvůli tomu, že by šlo o chybnou přeměnu, ale kvůli tlaku okolí (jinak řečeno, okolí je třeba nepřijalo).
Nutno říct, že 2 % jsou neskutečně zanedbatelné číslo. Pro porovnání, třeba zplození dítěte lituje až 7 % rodičů.
To je velmi citlivě řečeno. Já bych se nebál říkat že auto lže jak když rudé právo tiskne. Straší hůř polednice a snaží se prosadit svůj názor. Je to o to horší že tento deník neustále hovoří o nějaké fašizaci a umlčování jiných názorů a přitom prosazuje přesně to proti čemu bojuje. Fuj ostuda národa.
No, Vaši rodičia asi patria k tým 7%
No a za to ti tvoji téměř jistě patří k hornouherským kolaborantům. Kolaborantská familie 1939-2025 a zřejmě i do budoucna. Tobě bych tu změnu pohlaví snad i nařídil jako léčbu tvé demence… Dej si lexaurin a běž pohulit Cimbála.