Nedá se svítit, mainstream tvoří realitu. Děje se pouze to, čemu věnuje pozornost nebo co v rychlosti vymyslí.
Zatímco nám tedy díky americké mírové politice na Blízkém východě kolísají ceny paliv směrem nahoru, bydlení je čím dál nedostupnější a lidé čekají dlouhé měsíce na důležitá lékařská vyšetření, z televizních kanálů na nás hybridně útočí Rusové, zaplavují Ceutu uprchlíky a ovlivňují volby v Německu. Írán nebyl napaden, oblast kolem Hormuzu je pouze geopoliticky nestabilní, Babiš je opět ve střetu zájmů, česká vláda už po půlroce neplní sliby, které plánovala realizovat do tří let, a samozvaný monarcha Pavel v rámci své předvolební kampaně jezdí oblbovat děti do škol. Na jejich pozvání, což mu už dopředu usnadňuje práci.
Veřejné kanály hlavního proudu, kopírující ideologii opozičních liberálních stran, používají ve svém zpravodajství – jednak k oslabení současné koalice a také k posílení vedoucí úlohy Bruselu – osvědčenou oblbovací „co kdyby“ taktiku. Co kdyby došlo k rozpadu vlády kvůli rozpočtu, co kdyby nás napadlo Rusko, co kdyby se objevil covid-19 2.0…?
Hvězdou fiktivních scénářů k odvedení pozornosti od skutečných problémů je prezident Pavel. Otázku „Co kdyby neodletěl do Ankary?“ udrželi liberálové v éteru jako hlavní téma více než půl roku. Před pár dny o sobě dala vědět také agentura STEM. Vydala model pro sněmovní volby, které proběhnou za tři roky. Úspěšně v něm oslabila ANO a Motoristy poslala pod pět procent. Jiný smysl mi tento mainstreamový nadčasový průzkum nedává.
Mezitím si plnými doušky užíváme nezávislost na přímých dodávkách ropy a plynu z Ruska, vysoké ceny emisních povolenek, bezednou pomoc Ukrajině a závidíme německé ekonomice, jak roste, nejvíc Volkswagenu. V „Dozimetru“ se všichni podezřelí stali spolupracujícími svědky a „malá domů“ za předražené vojenské zakázky už dorazila na místo určení.
V Beskydech se objevili medvědi. Evropa, známá svou štědrostí, neschopným vedením a obrovským vítacím potenciálem, je oblíbenou cílovou destinací velkého množství živočichů z celého světa. Přítomnost této všežravé šelmy i v našich končinách proto nemohla nikoho překvapit.
Proč o tom píši? Celá kauza má totiž i politickou rovinu. Jak všichni víme, nejsilnější populace medvěda hnědého, čítající zhruba 120 000 jedinců, žije na území Ruska – tedy země, která dlouhodobě vede agresivní politiku vůči Západu.
V lesích tajgy tiká časovaná bomba. Jen těžko si lze představit, jak obrovské katastrofě by čelily země EU, kdyby se celá komunita huňáčů ze Sibiře dala do pohybu. Nemůže být pochyb o tom, že Rusko – včetně Dálného východu – skutečně představuje pro země západní a střední Evropy extrémní bezpečnostní riziko.
Železniční perlička na závěr: Kolem vlaku, kterým se vracel Lipavský a další členové unijní lepší společnosti z mírové konference o dodávkách zbraní, kroužil ruský dron. Jakmile jej spatřil (dron Lipavského), raději počkal na další soupravu a trefil ji do lokomotivy.
Podle šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové se každopádně jedná o bezprecedentní útok s cílem zastrašit západní země a odradit je od další podpory Ukrajiny. „Je to zkouška odolnosti západní jednoty. Nenecháme se zastrašit,“ prohlásila.
To my víme, Kajo, že se nenecháte zastrašit. Máte k tomu moc i prostředky. Zatím.
Ještě mi, prosím, dovolte malou poznámku k obrázku, kterým jsem vás přivítal hned v úvodu. Je nespravedlivě namířen pouze proti ČT24. Podobně jako tento kanál totiž nedokáže František naladit ani ten nedělní s Terezií Tománkovou na CNN Prima NEWS. A když si chce ve volných chvílích pročíst Seznam Zprávy, vypadne mu internet.
Mimochodem gratuluji všem, kteří takovou televizi vůbec nepotřebují. Mají ji zabudovanou ve svých hlavách a běžně používají.
