Spolek Milion chvilek pravděpodobně není jen organizátor spontánních občanských protestů, ale především tvůrce sofistikovaného plánu na změnu politických poměrů ve státě.
Democracy Playbook je populární dokument vytvořený experty z think-tanku Brookings Institution, mezi nimiž figuruje i Norman Eisen, bývalý americký velvyslanec v České republice, právník a specialista na etiku a demokratické instituce. Dokument shrnuje postupy, jak mobilizovat občanskou společnost, jak reagovat na vnímané ohrožení demokracie, jak vytvářet široké koalice, jak pracovat s veřejným míněním, jak zapojit média a jak vyvíjet tlak na politické instituce. Democracy Playbook byl podle dostupných interpretací aplikován v různých zemích, zejména v souvislosti s tzv. demokratickými mobilizacemi v USA, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a dalších státech.
Protestní shromáždění na Letné dne 21. března 2026 organizované spolkem Milion chvilek s podporou politické opozice a občanské společnosti vykazuje z 85 % shodu s postupy popsanými v Democracy Playbooku. Uvedenou shodu popisují následující body:
1. Identifikace hrozby
Organizátoři formulovali narativ ohrožení demokracie. Hlavní heslo akce znělo „Nenechme si ukrást budoucnost“. Milion chvilek upozorňoval na riziko „eroze demokratických institucí“, „tlaku na veřejnoprávní média“ a „zlehčování ruské hrozby“. Kritika směřovala na vládu Andreje Babiše, zejména na plánované změny financování České televize a Českého rozhlasu a zřízení registru financování neziskových organizací. Řečníci používali formulace jako „musíme bránit demokracii“ nebo „nesmíme být slepí“.
2. Mobilizace občanské společnosti
Na pódiu vystoupily výrazné osobnosti veřejného života: Zdeněk Svěrák, Ivan Trojan, hudebnice Aneta Langerová či podnikatel Dalibor Dědek. Organizaci vedl Mikuláš Minář. Do akce se zapojily regionální buňky Milionu chvilek, studentské skupiny a místní spolky. Výzvy k účasti se šířily přes sociální sítě, mailingy a komunitní kanály.
3. Vytvoření morálního rámce
Protest byl rámován jako morální povinnost občanů. Objevovala se hesla jako „Není nám to jedno“, „Za slušnou politiku“, „Chceme slušného premiéra“ a „Demokracie není samozřejmost“. Mikuláš Minář prohlásil: „Je načase být proaktivní“ a „Upozorňujeme na nebezpečí eroze demokracie“. Ivan Trojan apeloval na obranu nezávislosti médií, Zdeněk Svěrák označil plánované změny financování médií za „drzost“.
4. Delegitimizace vlády
Kritika vlády byla konkrétní: týkala se plánů na změnu financování veřejnoprávních médií, škrtů v obraně, úmyslu inspirovat se „ruským“ zákonem proti občanské společnosti a vlivu koaličních partnerů SPD a Motoristů. Řečníci označovali tyto kroky za ohrožení nezávislosti médií a bezpečnosti státu.
5. Vytvoření masového obrazu
Účast byla prezentována jako masová: organizátoři uváděli 200 až 250 tisíc lidí, média psala o „statisících účastníků“. Letná byla snímána drony a publikovány byly letecké záběry. Transparenty nesly hesla jako „Nenechme si ukrást budoucnost“, „Demokracie není na prodej“, „Nechceme návrat před listopad“. Média opakovala, že jde o „největší demonstraci od roku 2019“.
6. Zapojení opozice
Opoziční politici akci podporovali, ale nevystupovali na pódiu. Podporu vyjadřovali na sociálních sítích a v médiích. Přítomnost opozičních politiků byla zaznamenána v davu, nikoliv mezi řečníky. Účastnila se i manželka prezidenta republiky Eva Pavlová. Mikuláš Mináře na demonstraci pronesl výzvu: „Vyzýváme demokratické strany, aby zvážily podporu menšinové vlády hnutí ANO, která by se opírala o demokratické síly a nikoliv o SPD a Motoristy.“ Tato věta představovala apel na přeskupení parlamentní podpory a aktivizaci opozičních stran.
7. Mediální zesílení
O demonstraci informovala široká škála médií: ČT24, Reflex (živý přenos), Seznam Zprávy, EuroZprávy, Globe24, TN.cz. Titulky zněly například: „Dorazilo až 250 tisíc lidí“, „Svěrák či Trojan se zastali ČT a Rozhlasu“, „Letná dnes ožije – očekávají se statisíce demonstrantů“. Sociální sítě zaplavily fotografie, videa a komentáře.
8. Mezinárodní rámování
Zahraniční média interpretovala demonstraci jako významnou událost. BBC psala o „masivním protestu proti krokům vlády Andreje Babiše“ a zdůraznila obavy o nezávislost médií. Agentura Reuters uvedla, že jde o „největší občanské shromáždění v Česku od roku 2019“ a zasadila akci do evropského trendu odporu proti tlaku na média. Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung zdůraznily kritiku škrtů v obraně. Le Monde interpretoval protest jako „mobilizaci občanské společnosti proti populistické vládě“. Politico Europe jej označilo za „test síly české občanské společnosti“. The Guardian jej zařadil mezi „protesty proti populistickým vládám ve střední Evropě“.
9. Tlak na instituce
Na demonstraci zazněly výzvy k zastavení plánů na změnu financování veřejnoprávních médií a kritika škrtů v obraně. Minář vyzval občany, aby vstupovali do politických stran, což představovalo apel na přímé ovlivnění politického systému. Objevily se petice a otevřené dopisy adresované parlamentu a vládě.
10. Udržování mobilizace
Milion chvilek navázal na předchozí akce (např. na demonstraci z 1. února letošního roku) a pokračoval v dlouhodobé mobilizaci. Komunikace probíhala přes sociální sítě, newslettery a videovzkazy. Minář vyzýval k dalším aktivitám a k pokračování občanského tlaku. Slogany jako „Pokračujeme“, „Nedáme se“ a „Je to na nás“ podporovaly dlouhodobé zapojení.
Přirozeně nelze s jistotou tvrdit, že spolek Milion chvilek se inspiruje právě dokumentem Democracy Playbook. Nicméně i z pouhého srovnání obsahu tohoto mobilizačního plánu s aktivitami spolku je pravděpodobné, že jednání této organizace je velmi promyšlené a cílevědomé. V jejím případě se nejedná o pouhé vytvoření prostoru pro spontánní občanský protest, ale o racionální a systematický projekt, jak změnit politické poměry ve státě.
Čtěte také:
Letná a 250 tisíc demonstrantů? Ani ve snu
Střípky a postřehy z letenské demonstrace
„Chvilkařská“ demonstrace ve lži
