Na neohroženého strážce české demokracie Michala Koudelku čeká další generálská hvězda

Vzhledem k frekvenci mediálních výstupů ředitele kontrarozvědky Michala Koudelky, který šéfuje Bezpečnostní informační službě (BIS) od roku 2016, skoro nabývám dojmu, že se její tiskový mluvčí musí permanentně obávat o svou práci. Zatímco svět zpravodajských služeb preferuje ticho (ostatně proto jsou tajné), Michal Koudelka má pozornost médií velmi rád. Ba dokonce se nebojím říct, že po mediální pozornosti přímo prahne.

Proto pokaždé, když vidím šéfa BIS v televizi, vzpomenu si na bývalého ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Karla Randáka, který si nechal před jmenováním generálem v květnu 2006 dokonce narůst plnovous a novináře vyloženě žádal, aby o něm nepsali, a hlavně ho nefotili. Karel Randák byl odvolán během první vlády Mirka Topolánka tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem a v reakci uvedl, že se rozhodl správně, protože by jinak musel s vládou vycházet. Důvodem k odvolání bylo plánované sloučení ÚZIS a BIS, ke kterému ale nikdy nedošlo. Randákovo vyjádření ovšem dosti vypovídá o vztahu mezi zpravodajskými službami a politickou mocí.  

Zpravodajci, média, politika

Zároveň je nutno říci, že zahraniční špičkoví odborníci na zpravodajské služby nemají s působením v médiích problém. Například John Brennan, bývalý ředitel CIA a hlavní poradce prezidenta Barracka Obamy, vstoupil v roce 2018 jako bezpečnostní analytik do služeb televizní stanice NBC News, zatímco jeho předchůdce, čtyřhvězdičkový generál Michael V. Hayden, který šéfoval rovněž NASA, analyzuje bezpečnostní problematiku pro CNN. Pánové Brennan a Hayden ovšem vstoupili do mediálního světa na rozdíl od Michala Koudelky poté, co ukončili kariéru zpravodajců.

Vzhledem k častým mediálním aktivitám šéfa BIS se do mé mysli vkrádá myšlenka, zda Michal Koudelka nemá politické ambice, neboť bossové tajných služeb zaznamenali v nejvyšších politických patrech nemalé úspěchy. Například americký prezident George Bush šéfoval dva roky CIA, zatímco ruský vládce Vladimir Putin byl šéfem ruské FSB, hlavní nástupnické agentury KGB. V obou případech ovšem vešlo jejich předchozí zpravodajské angažmá v širší známost až po vstupu do nejvyšších pater politiky.

Boj proti terorismu

Každopádně žádný z výše uvedených pánů se nemůže pochlubit tak rychlým hodnostním růstem jako Michal Koudelka, který byl 8. května 2023 povýšen do hodnosti brigádního generála, aby se po roce (na den přesně) stal generálmajorem. A letos v den oslav konce druhé světové války v Evropě bude platit do třetice všeho povýšeného a ředitel kontrarozvědky bude generálporučíkem. Ve všech třech případech navrhla povýšení vláda premiéra Petra Fialy a prezident Petr Pavel souhlasil.

Vzhledem k strmému hodnostnímu růstu je otázkou, čím si vrchní kontrarozvědčík tři generálské hvězdy během dvou let zasloužil, a stal se tak nejspíše nejčastěji povyšovaným zpravodajcem na světě. V prvním případě je to jasné a vcelku pochopitelné – do hodnosti brigádního generála byl Michal Koudelka jmenován proto, že ho Miloš Zeman předtím sedmkrát nepovýšil, když ignoroval návrhy bývalých premiérů Sobotky a Babiše.

Konec štvavého webu

Povýšení do hodnosti generálmajora si podle mého názoru vybojoval Michal Koudelka za roli BIS, při odhalení zločinných aktivit proruského webu Voice of Europe, ke kterému došlo vloni měsíc a půl před volbami do Evropského parlamentu. Česku, Evropě ale i světu musel tehdy spadnout balvan ze srdce, neboť web pracoval nejen na ovlivnění voleb do Evropského parlamentu, ale také po rozbití územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Navíc dva měsíce po eliminaci Voice of Erope BIS oznámila podezření, že německý europoslanec za AfD Petr Bystroň měl v Praze převzít z rukou ruských emisarů cash pro německé protisystémové politiky a činnost Voice of Europe. Ale tím loňský boj šéfa BIS za světlé zítřky rozhodně neskončil.

Terorista za mřížemi

Loni v létě totiž kontrarozvědka přišla s důvodným podezřením, že mladý Kolumbijec, který koupil v Praze nejdříve kanystr benzínu, pak polil v autobusovém depu na Klíčově předek stroje a škrtl sirkou, není vandal a žhář, ale Ruskem naverbovaný terorista. Zločinci, který dle Michala Koudelky možná o tom, že pracoval v žoldu Kremlu, ani nevěděl, překazili jeho záměr nikoliv agenti BIS mající to v popisu práce, ale zaměstnanci depa, kteří šli na cigaretu. To ovšem na důležitosti operace BIS nic nemění. Kolumbijci hrozí až doživotí, podle veřejně dostupných zdrojů je od srpna ve vazbě.  

Volby cílem dezinformátorů

Činnost BIS koordinuje vláda, která rovněž odpovídá za její činnost. Oprávnění ukládat úkoly v mezích možnosti má i prezident. Na činnost cca tisíce pracovníků dohlíží parlamentní Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, jejíž práce probíhá v utajeném režimu. Díky bdělosti kontrarozvědky ví prezident, vláda i občané, že z bezpečnostního hlediska je situace nejvážnější od konce druhé světové vlády. Po lednovém semináři ve Sněmovně o vměšování do voleb v Moldavsku a Rumunsku, jehož cílem bylo definovat rizika pro volební proces v Česku a možnosti jeho ochrany, generálmajor Koudelka uvedl, že se letošní parlamentní volby stanou hlavním cílem dezinformátorů. A vzhledem k „rizikům, kterým čelíme, bychom měli najít odvahu a umožnit, aby soudy mohly využívat informace tajných služeb.“

Moc bez odpovědnosti a pravidel

Deník TO v souvislosti s výrokem ředitele BIS oslovil ústavního právníka Zdeňka Koudelku z Masarykovy univerzity. Podle jeho názoru slavnější jmenovec svým vyjádřením prokázal, že nerozumí trestnímu, ani civilnímu řízení. Pokud by výstupy tajných služeb měly být použitelné jako důkazy u soudu, musely by být jejich informace podrobeny stejným pravidlům, jako je tomu u policie podle trestního řádu. Zároveň by byl nezbytný dozor státního zástupce, což je v rozporu s posláním kontrarozvědky. Snahou BIS je tak mít stejnou moc jako policie, ovšem bez stejné odpovědnosti a dodržování stejných zákonných pravidel.

Podle Zdeňka Koudelky nevznikla demokracie v jednotlivých státech díky tajným službám. Naopak často nástupu demokracie bránily, stačí vzpomenut na podíl amerických tajných služeb na vytvoření lži o tom, že Irák disponuje zakázanými zbraněmi hromadného ničení, za účelem odůvodnění protiprávního amerického útoku na Irák v roce 2003. Proto pokud se v Česku tajné služby spojí s Ústavním soudem, který se u nás postavil nad ústavu a necítí se být vázán psanými ústavními pravidly, může dojít k mocenské kombinaci nedemokratických sil, které mohou zničit výsledky voleb, pokud nedopadnou dle jejich představ.

Čtěte také:
Vládu ať nám rovnou vybere šéf BIS Koudelka
Bez milosti by to udělali také u nás, řekl šéf BIS Koudelka o ruských vojácích a teroristech
BIS ve výroční zprávě zdůrazňuje hrozbu Ruska a Číny, řeší energetiku či migraci