Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku, rozhodl ÚS

Ústavní soud ČR. Zdroj: Shutterstock
ČTK
ČTK Agenturní zpravodajství

Ústavní soud dnes zamítl návrh skupiny 24 senátorů na zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc z trestního zákoníku. Senátoři argumentovali tím, že sporná úprava je neurčitá, obecně formulovaná, zneužitelná a že byla do zákona vložena jako protiústavní přílepek. Ústavní soudci však konstatovali, že o přílepek nešlo, a ve svém rozhodnutí zdůraznili důležitost principu „bránící se demokracie“.

Soud se konkrétně zabýval dvěma částmi takzvaného lex Ukrajina VII, což je novela upravující některá opatření související s ruskou invazí na Ukrajinu. Na základě pozměňovacího návrhu poslanců, mezi kterými byl i tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), se součástí novely staly i změny v trestním zákoníku a trestním řádu, zejména pak zavedení neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu.

Opoziční politici rozhodnutí soudu přivítali. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že soud dal za pravdu jeho bývalému kabinetu, a vyzdvihl zejména zmínku o principu bránící se demokracie. Předseda STAN a exvicepremiér Vít Rakušan označil paragraf za nezbytný nástroj k postihování činnosti, která je přímou hrozbou pro bezpečnost ČR a byla dosud nepostižitelná. Snahy o jeho zrušení vnímá jako podrývání strategické bezpečnosti země v době probíhající hybridní války. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek rozhodnutí rovněž podpořil a připomněl, že paragraf byl v lednu poprvé prakticky využit – policie podle něj obvinila osobu podezřelou ze špionáže pro čínskou zpravodajskou službu. „Zvlášť v situaci, kdy je Rusko vůči ČR nepřátelskou mocností, je taková právní úprava nezbytná,“ uvedl. Člen bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) upozornil, že od zrušení paragrafu ustoupil i sám premiér Babiš, což považuje v současné napjaté bezpečnostní situaci za správné. Zároveň ale kritizoval, že Babiš paragraf před volbami lživě napadal v rámci kampaně, stejně jako další reformy Fialovy vlády, které nyní hodlá ponechat v platnosti.

Vládní koalice zatím zaujala vyčkávací postoj. Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) uvedla, že je třeba se s rozhodnutím nejprve podrobně seznámit, a avizovala jeho projednání na koaliční radě i na jednání vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom již v lednu přiznal, že zrušení paragrafu, které koalice slíbila ve svém programovém prohlášení, momentálně není na stole. Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová jako zástupkyně navrhovatelů rozhodnutí ÚS respektuje, ale nadále s odkazem na některé právníky trvá na tom, že formulace trestného činu je vágní a zneužitelná. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra obecně poznamenal, že odpůrci schválených zákonů by neměli z Ústavního soudu dělat třetí parlamentní komoru.

Nejostřeji rozhodnutí kritizoval místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD), podle kterého soud legitimizoval přílepky k zákonům a vrátil Česko do 50. let minulého století. Podle Kotena rozhodnutí „zabezpečí opakování podobných procesů, jako byl veden proti Miladě Horákové“.

Líbí se vám článek?

Agenturní zpravodajství

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >