Veřejnoprávní televize ZDF se rozhodla upozornit na fenomén neustále se zvyšující kriminality na německých plovárnách. Ovšem investigativní reportáž s názvem „Brennpunkt Freibad – Sommer, Sonne, Schlägerei?“ pojala velmi svérázně. V rámci politické korektnosti se autoři reportáže naprosto vyhnuli jakýmkoliv zmínkám o migračních kořenech mnoha pachatelů. Nemalá část diváků, včetně politiků, reagovala bouřlivě.
Nepoměr mezi podílem migrantů a jejich zastoupením mezi podezřelými potvrzují oficiální statistiky policie i místních úřadů. Je veřejným tajemstvím, že počty sexuálních deliktů či násilných trestných činů začaly růst po migrační krizi v roce 2015, kdy do země po rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové přišly najednou vyšší stovky tisíc migrantů ze Sýrie, Afghánistánu nebo Afriky. Letos v dubnu zveřejnil Spolkový kriminální úřad (BKA) statistiky za loňský rok, podle kterých cizinci bez německého pasu tvoří přibližně 43 % podezřelých z násilných trestných činů.
Nejproblematičtějšími etniky jsou Afghánci a Syřané, kteří čelí 8krát až 9krát častěji podezření z násilných deliktů a ublížení na zdraví než domácí populace. Některá lokální zjištění také potvrzují, že ne jinak je tomu přímo na německých plovárnách, kde navíc konkrétně dochází k sexuálnímu obtěžování.
Bezpečnostní experti navíc upozorňují na takzvané „skryté statistiky“, které reálný rozsah problému na koupalištích ještě více podhodnocují. Německá policejní evidence totiž striktně rozlišuje pouze držitele německého pasu a cizince. Vzhledem k tomu, že současná německá vládní koalice v posledních letech masivně zrychlila proces naturalizace a udělila občanství téměř 800 tisícům migrantů (převážně ze Sýrie), tito lidé při případném zatčení na koupališti automaticky figurují ve statistikách jako „Němci“. Skutečný podíl útočníků s migračními kořeny je tak v reálu rapidně vyšší, než uvádí oficiální data.
ZDF sice divákům ukázala ostnaté dráty a bezradné plavčíky, ale pravdu o migračních kořenech podstatné části pachatelů raději z důvodů politické korektnosti zamlčela.
Přesto i velmi úzkostlivě pojatá reportáž odhalila divákům neradostnou realitu německých plováren, ze kterých se stala přísně střežená místa připomínající vojenské komplexy či jiné ostře sledované prostory. Například návštěvníci berlínského koupaliště Humboldthain ve čtvrti Wedding musí při vstupu povinně předkládat občanské průkazy a nechat si od ozbrojené ochranky kompletně prohledat tašky kvůli zbraním a nožům.
Vedoucí plavčice Diana Reimann v reportáži otevřeně přiznává, že bez těchto drakonických opatření a asistence policie by už nebylo možné plovárnu dál provozovat. Provozní ředitel Frank Hansch z areálu v Gelsenkirchenu pak před kamerou rezignovaně konstatoval, že plovárny se staly „zrcadlem společnosti“, ve které postupně mizí jakékoliv zábrany a respekt k autoritám.
Masivní frustrace
Reakce německých diváků na oficiálních sociálních sítích ZDF se okamžitě po odvysílání změnily v projev masivní frustrace z politické korektnosti. Největším terčem kritiky se stala pasáž, kde redaktoři svalují hromadné rvačky a napadání žen na „přehřáté hlavy kvůli vlnám veder“.
Autoři komentářů pod příspěvky ZDF však nebyli politicky korektní ani v nejmenším: „Před více než deseti lety byla v létě stejná horka, ale na koupalištích žádné gangy nebyly. Proč nám lžete do očí? Všichni, kdo tam chodíme, moc dobře víme, která etnika tyto konflikty vyvolávají a že bezpečnostní agentury s detektory kovů jsme museli zavést až s příchodem statisíců migrantů,“ napsal jeden z diváků v komentáři, který získal tisíce souhlasných reakcí. Lidé se vysmívali tomu, jak úzkostlivě se štáb vyhýbal záběrům na obličeje agresorů a pojmenování jejich původu.
Kapitulace státu
Pořad okamžitě přilil olej do ohně i na německé politické scéně. Zástupci opoziční AfD považují reportáž za nezvratný důkaz selhání vládní migrační politiky: „Když už i vládní televize musí natáčet dokumenty o tom, že se běžní Němci bojí poslat své děti k vodě, je to kapitulace státu.
Požadujeme nulovou toleranci, okamžité deportace cizinců porušujících řád a plošný zákaz vstupu pro azylanty,“ reagovali ostře představitelé strany.
Křesťanští demokraté z CDU/CSU zvolili o něco mírnější, ale stále poměrně rozhodný tón a ústy svých poslanců začali požadovat zavedení tzv. „rychlých soudů“ (Schnellverfahren), které by útočníky z koupališť trestaly v řádu dnů. Naopak vládní Zelení a SPD se v reakcích pokusili situaci bagatelizovat s tím, že násilí není problémem migrace, nýbrž „toxické maskulinity“ a nedostatku sociálních programů pro mladistvé z chudých čtvrtí.
Celoněmecká policejní statistika
Když se podíváme na oficiální data Spolkového kriminálního úřadu (BKA), ta migraci a násilí propojují naprosto nekompromisně:
- Extrémní nadproporce pachatelů: Cizinci (lidé bez německého pasu) tvoří zhruba 15 % obyvatel Německa. Podle oficiální policejní statistiky však tito lidé tvoří přes 40 % všech podezřelých z násilných trestných činů (ublížení na zdraví, loupeže).
- Dynamika růstu: Zatímco počet německých podezřelých z násilí roste jen o jednotky procent, počet násilných pachatelů-cizinců roste skokově o více než 14 % ročně.
- Demografie: Výzkumy potvrzují, že nejrizikovější skupinou jsou mladí muži ve věku 14 až 30 let. Právě tato demografická skupina (často žadatelé o azyl ze Sýrie, Afghánistánu či severní Afriky) tvoří jádro návštěvníků, kteří na městských koupalištích vyvolávají hromadné rvačky.
