Základní škola v Táboře otestovala ve své jídelně týdenní menu podle chystaného nařízení ministerstev zdravotnictví a školství. Kuchařky sestavily jídelníček tak, aby omezily cukr i maso kromě ryb, přidaly celozrnné obiloviny, luštěniny a nabídly vegetariánská jídla. Jak uvedl na webu JcTED.cz ředitel školy Petr Vašíček, objem zbytků se nesnížil, ale žáci si z denní nabídky dvou pokrmů vybírali skoro jen ten méně „zdravý“.
„Bavme se ale o tom, jak vaří a co jedí rodiny našich dětí. Pokud některé jídlo neznají, stejně si ho nedají nebo ho celé vrátí,“ doporučil proto Vašíček. Odhadl, že při stravování podle nové normy, část žáků přestane chodit do školní jídelny a zároveň dojde ke zdražení přípravy obědů. „Budeme zřejmě muset propouštět kuchařky a dostaneme se do situace, že vlastně nebude stávající školení stravování udržitelné v tom stavu, jak jsme zvyklí,“ usoudil Vašíček.
Názor, že vařit se má především to, co dětem chutná, zastává také většina rodičů a personál běžných školních jídelen s nimi vřele souhlasí.
Vyhláškou se všechno vyřeší
Podle analýzy Státního zdravotního ústavu nejsou v Česku školní obědy zrovna dvakrát nutričně vyvážené. Nemají dostatek kvalitních tuků, a naopak obsahují zbytečně moc soli. To je prý dáno oblibou polotovarů, nedostatkem financí a nekvalifikovaným personálem. Pokud jde o peníze, populární kuchař Zdeněk Pohlreich se jednou podivil, že oběd pro školáka lze uvařit za cenu konzervy pro kočku. To vše má sakumprásk spasit nová vyhláška. „Touto novelou tak dáváme dětem a jejich rodičům lepší prostor pro vyjádření vlastních preferencí ve školním stravování,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Specialistka na výživu a na zdravotní prevenci Margit Slimáková hovořila v médích v souvislosti s vyhláškou o nadšení a hledání inspirace, ale také o dalším vzdělávání školních kuchařek. Ona sama by prý pro ně mohla připravit receptář na jídla třeba z pohanky.
Autoři chystané změny tvrdí, že „vycházejí ze světových výživových doporučení a reagují na trendy směřující ke zdravému životnímu stylu“.
Kam čert nemůže, nastrčí evropskou strategii
Světovými doporučeními se samozřejmě myslí zelená dohoda pro Evropu, Strategie pro udržitelné potraviny z farmy na stůl a dokumenty Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Pokud se jedná o školní jídelny, celé to směřuje k myšlence, že systém školního veřejného stravování se může stát vzorem pro proměnu celého potravinového systému a vychovat další generace k odpovědnému a udržitelnému stravování. Například nezisková organizace Světový fond na ochranu přírody již spočítala, kolik dobytka je potřeba k zachování otevřené krajiny a biodiverzity. Podle aktualizovaných výživových doporučení už je zřejmé, že bude nutné spotřebu masa omezit jak ze zdravotních, tak z environmentálních důvodů. Sníží se tudíž chov hovězího dobytka a prasat, který za sebou nechává uhlíkovou stopu. Místo řízků nebo guláše si děti dají ve škole slanečka s čočkou nebo filé na hrachu. Možná to moc nechutná, ale je to zdravé a přispěje to k ochraně klimatu.
Čtěte také:
Bekův hodně připálený dort
Bulgakov na tom tanku neseděl
Hrozivé otazníky nad případem učitelky Martiny Bednářové
Přesně tak. Školní jídelny potřebují především peníze. Jinak se opravdu bude vařit hlavně hrách a kroupy a také čočka s vejcem, cibulí, to je levné. Ryby jsou drahé, na to nebudou peníze. Má se vařit tak, aby to dětem chutnalo a samozřejmě to nebyly ultra zpracované potraviny. I s masem a drůbeží se dají vykouzlit jídla, odpovídající zásadám zdravé výživy. Hrubá chyba je zakázat maso, to děti potřebují. Ryba s hrachem musí být příšerný blaf. I vepřové, hovězí maso může být libové, nemluvě o kuřecím. Evropská strategie ničí všechno. Nakonec to dopadne tak, že si děti budou nosit do školy na oběd chleby nebo housky se salámem, šunkou nebo chleby s domácím sádlem (to není drahé, pokud si ho vyškvaříme sami), škvarky, sýry, vejci. Některé matky budou vařit svým dětem obědy v krabičkách, takové, které jsou také chutné. A do školní jídelny skoro nikdo chodit nebude a to ani učitelky. Zlaté UHO omáčky, ještě na ně budeme vzpomínat jako na něco, co se dalo jíst.
Jak to slyším tak kdybych měl dítě tak scela automatického odhlásím a vyřeším to jinak už tehdy mi nechutnalo a teď ještě ty blafy fuj
Už máme naprogramováno, čím máme topit, čím máme jezdit, jakou spotřebu energie si můžeme dovolit. Bylo nám vysvětleno že čumět ženské v tramvaji na nohy je obtěžování, že každý si může zvolit pohlaví ještě jako bezduché dítě a navíc že máme 64 pohlaví. Teď nás budou nutit jíst moučné červy. Vychovávat a učit svoje děti podle sebe už nemůžeme dávno a máme direktivně nechat děti trápit hladem ve společných vývařovnách. Zelení bezmozci z nás pomalu dělají opět zvířata. Můžeme si ke své volbě gratulovat, přátelé