Volby skončily a řeší se máloco jiného než sestavování vlády či s tím spojená mediální válka s Turkem. Vše ostatní, co hlasování přineslo, jako by rychle ztrácelo smysl; bylo zapomenuto coby pouhá pěna dní. Přitom leccos z toho obnáší hlubší poselství.
Třeba pro mnohé nečekaný neúspěch protestního hnutí Stačilo! nám odhalil řadu zásadních skutečností. Potvrdil „konstantu“, že stejně jako snad ani nelze mluvit o správnosti českých sněmovních voleb, pokud by v nich nebyl zvolen prakticky doživotní poslanec Marek Benda a v televizi to neoznámila podobně mediálně trvanlivá „Pionýrská vlaštovka” Marcela Augustová, tak je též nabíledni, že když se v nějakém politickém projektu angažuje Matěj Stropnický nebo Jana Bobošíková, je s ním rovnou ámen.
Zatímco Benda byl vícekrát ironicky vyzýván, aby ke vchodu do dolní komory umístil svou kolébku, v případě takové Jany Bobošíkové by měla být zase vyhlášena celostátní matematická olympiáda s cílem spočítat, v kolika (nejlépe ideově protichůdných) projektech se již tato ctižádostivá dáma bezúspěšně, ale o to razantněji a s neztenčenou rozhodností angažovala…
Něco obdobného se pomalu začíná týkat i Miloše Zemana. Pokud rovnou nepřišel k hotovému a tradiční levicové uskupení nepřevzal od exilové opozice, nebylo úspěšné a skončilo pod pětiprocentním kvórem. Když se jej dvakrát pokoušel (spolu)založit sám, dal mu zároveň polibek smrti. A současně tím vždy, ať už chtěně, nebo ne, poškodil Lidový dům.
Nyní již však bez další ironie konstatujme, že propletenec Stačilo! se za stávající konstelace neukázal jako příliš životaschopný nápad. Narychlo dost nesourodě spojil komunisty, sociální demokraty, národovce a (křesťanské) konzervativce. Běžnému voliči byl málo srozumitelný, provládními silami lehce hanitelný a jeho skutečný společenský přínos (přes zvednutí důležitých sociálních a národně zájmových témat) nakonec minimální. Tradiční partajní levice (především SOCDEM a KSČM) tak bude už druhé období ve sněmovně absentovat. Tudíž se nad její hlavou začíná nebezpečně trhat nit již nějakou dobu visícího Damoklova meče.
Křížová smrtící politická palba
Stačilo! doplatilo jednak na omezené finanční prostředky, hlavně však na svou rozmlženou ideovou profilaci. Ta jej pomohla vmanévrovat do křížové politické palby. Dokonce do smrtící palby z trojúhelníku. Zprava se ozývala typicky obskurní (pro)vládní obvinění, že jde o agenty Kremlu, kolaboranty a zrádce, přičemž evidentně mezi sebou máme občany, kteří podobným zhovadilostem dokážou bez problémů uvěřit. Zleva, z úst bývalých straníků SOCDEM a KSČM, padaly zase zhusta – v pojednou dokořán otevřených pravicových médiích – frustrované výkřiky, že Stačilo! není žádná levice. K čemuž třeba nedávno vyloučený Jiří Dolejš hned jedním dechem dodával, že by se okamžitě rád nabídl nějaké nové levicové partaji…
Podstatu dotyčného volebního fiaska však nejvíce způsobil „catch-all party“ Babiš. Při nasazení velikých částek do závěru kampaně učinil vše, aby se voličům napříč politickým spektrem nabídl jakožto klidná síla, jistota vymetení fialovců. Ověřená alternativa vůči někdy přenáhlenému, emocemi zmítanému Vidlákovi nebo nevypočitatelnému Okamurovi. SPD klesala z podstatně větší výšky, takže tohle intenzivní „luxování“ příznivců nakonec přežila, Stačilo! však nikoliv. Což koneckonců není než další opakování soudobých dějin. Neboť už jednou, během (skrytého) koaličního vládnutí, odsál velkokapitalista Babiš elektorát obou hlavních levicových pilířů tohoto dnešního spojení…
Na širokém národoveckém půdorysu budované hnutí tedy ve finiši nestačilo s dechem. A to dřív, než se vůbec stihlo pořádně nadechnout k nějaké hlubší integraci roztříštěných protestních, povětšinou levicových aktérů. Mnoha potenciálním voličům se evidentně jevily daleko přijatelnější buď jednoduché, přehledné sliby jakési „nové socdemokracie“ – čili miliardářova ANO, anebo pohodlné moralizování mladé liberální levice. Hlavně Pirátů, do jisté míry moderní náhražky kdysi dynamických komunistů. Zajímavý experiment tak možná skončil dřív, než se stihl stát skutečnou politickou silou.
Čtěte také:
Voliči řekli hnutí Stačilo! jasné stačilo…
Vyseděné vítězství Andreje Babiše
Fenomén jménem Stačilo! aneb komunisté jako strážci levicově-konzervativní tradice
